Avatar

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Osobní informace

Jméno Roman Hradecký
Pohlaví Muž
Věk ---
Bydliště Zliv
Povolání OSVČ - elektročas
Zájmy Trempink (spaní pod širákem), hory, doly, šachy, tenis a pohyb vůbec. Mojí vášní je i fotografování. Vlastním zrcadlovky Nikon D7000 a Nikon D90, Olympus E300 s proměnnými skly a makroobjektivy.

Statistika

Počet komentářů 515
Poslední aktivita 2.04.2025 20:57
Datum registrace 19.02.2009 20:30
Pozice na Šlápotách Redaktor
Počet článků 551

Kontaktní informace

E-mail elcas@zliv.net
Facebook ---
ICQ ---
Skype ---
MSN ---
Jabber ---
Web http://www.slapoty.estranky.cz/
http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=0&gal=vis&galvis=3262082
Telefon 602 968 718

Uživatelovy fotografie

Uživatelovy články 5. strana

Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště

Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště

Saský Kurort Oybin nám nabídne na zlatém podnosu neobvyklý zážitek v podobě barevných pískovcových věží a hudbou okořeněné prohlídce hradu Oybin. Je to jako třešnička na dortu v krásné krajině plné podivuhodných útvarů, jež vznikaly v pravěkých mořích. Poslední den jedeme do nedalekého Brniště. Pěšáci uskuteční výstup na Tlustec, bikeři vyrazí po cyklomagistrále Ploučnice k Ralsku a České Lípě.
Pokračovat ve čtení...

Hamr na Jezeře ll. Ještěd a Děvín

Hamr na Jezeře ll. Ještěd a Děvín

Třetí den zdoláme Ještěd z Hamrů na Jezeře. Já s Jirkou na elektrokole, Roman s Marií půjdou na vrchol hezky po svých. Odpoledne budeme střídat jízdu terénem s výstupy na pískovcové skály a vrcholy kopců.
Pokračovat ve čtení...

Hamr na Jezeře l. Lužické hory a Ralsko

Hamr na Jezeře l. Lužické hory a Ralsko

Znovu na sever. Do pískovcových skal, mezi vrcholky Máchova kraje, pod Lužické hory a Ještěd. Tam míří naše čtyřčlenná výprava objevovat nepoznané a dobývat neznámé. Hamr na Jezeře a hotel Pacifik nám poskytne ideální zázemí pro pět letních dnů k pěším toulkám, cyklovýletům i relaxaci.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity 2024 lV. - Col Margherita, Lagozuòi Piccolo

Dolomity 2024 lV. - Col Margherita, Lagozuòi Piccolo

Kamenitou planinou mezi Col Margheritou a Juribruttem jsem kdysi šlapal. Vracíme se jen na pár hodin, ale průchod mezi mokřady a jezírky si užijeme. Poslední den zamíříme do sedla Falzarego k vrcholům Lagozuòi a pomalu se loučíme s letošními přívětivými Dolomity.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červenec 2024) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2024) - příběh fotografie

Motto: "Mějte vždy tvář obrácenou ke slunci - a stíny budou padat za vás.“ (Walt Whitman)
Pokračovat ve čtení...

Dolomity 2024 lll. Corvara - Piz Boè, Marmolada

Dolomity 2024 lll. Corvara - Piz Boè, Marmolada

Zbytky mlh se převalují dolinami masívu Piz Boè, ale již nehrozí trvalý déšť. Čtvrtý den bude zlomem v počasí, které omezovalo výhledy. Marmolada se poté objeví v plné parádě. Další dva dny si užíváme krás fotogenických hor.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity 2024 ll. Monte Civetta a Passo Padon

Dolomity 2024 ll. Monte Civetta a Passo Padon

Další dva dny tak hezké počasí nemáme. Masív Monte Civetty ještě trochu vidíme, ale další den mlhy na panorama stezce u sedla Padon Marmoladu zcela pohltí. A následný déšť jakýkoli rozumný trek znemožní.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity 2024 l. Tre Cime / Drei Zinnen

Dolomity 2024 l. Tre Cime / Drei Zinnen

Píše se rok 2024 a cestovka Ciao znovu oslovila známé, kteří spolu jezdí do Dolomit a občas i jinam, již tři desítky let. Jistěže dnes do hor nestoupají po svých, ale využívají pomoci lanovek. Řekl bych, že si všichni užívají krásných scenérií hor, které již z dřívějších let dobře znají. Připojuji se teprve po šesté, po osmi letech s Lukášem. Míříme do srdce Dolomitů, pod masív Marmolady.
Pokračovat ve čtení...

Jihem Táborska ll.

Jihem Táborska ll.

Druhý celodenní výlet na Táborsko doplní předchozí, kdy jsme navštívili Zoo Tábor, Kozí hrádek a zámeček Brandlín s nádhernou sbírkou historických starožitných hodin. Tentokrát máme namířeno do Chýnovské jeskyně, na hrad Choustník a na zámek Červená Lhota.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červen 2024) - příběh fotografie

Půltucet (červen 2024) - příběh fotografie

Motto: „Nespouštěj své oči z hvězd a své nohy ze země.“ (Theodore)
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.