Avatar

Matesak

Ahoj! Jmenuji se Martin a je mi 35 let. Mým největším koníčkem je cestování a turistika. Miluji objevování nových míst, ať už jde o hory nebo mořská pobřeží. Každá cesta je pro mě novým dobrodružstvím a příležitostí poznat krásy naší planety.

Kromě toho si velmi rád užívám čas strávený na své zahradě. Je to můj malý kousek ráje, kde mohu pracovat, ale také relaxovat. Mám rád, když si mohu sednout do svého závěsného houpacího křesla, popíjet kávu a jen tak odpočívat. Nedávno jsem si pořídil nové od kamaráda z eshopu- trochu mu přihřeju polívčičku, protože si myslím, že má opravdu krásné zboží a já jsem z křesla nadšený. Jeho nabídku houpacích křesel najdete na https://x-nabytek.cz/1634-zavesna-kresla

Zahrada pro mě není jen místo k odpočinku, ale také místo, kde mohu pracovat rukama a sledovat výsledky své práce. Pěstování rostlin a péče o zahradu mi přináší velké uspokojení.

Cestování a zahradničení pro mě představují perfektní rovnováhu mezi aktivním objevováním světa a poklidným odpočinkem doma. Těším se na další dobrodružství, ať už to bude výstup na nějaký vrchol nebo další šálek kávy v mém oblíbeném křesle.

Osobní informace

Jméno ---
Pohlaví Neznámé
Věk ---
Bydliště ---
Povolání ---
Zájmy ---

Statistika

Počet komentářů 0
Poslední aktivita 14.06.2024 10:42
Datum registrace 6.06.2024 07:56
Pozice na Šlápotách Uživatel

Kontaktní informace

E-mail jisa.r@email.cz
Facebook ---
ICQ ---
Skype ---
MSN ---
Jabber ---
Web ---
Telefon ---

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.