Kategorie USA 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

USA - den třináctý, čtrnáctý a patnáctý

USA - den třináctý, čtrnáctý a patnáctý

Těm čtenářům, které jsem k smrti neunudil předchozími díly seriálu o putování po národních parcích jihozápadu USA, předkládám díl poslední. Tentokrát je třídenní, z toho první dva dny jsou ještě z krásné a nezapomenutelné přírody, poslední den je ze San Franciska. Trochu nás mrzí, že z tohoto bezesporu krásného města jsme toho moc neviděli ani první, ani poslední den. Prostě nám nebylo přáno. Ale tento nedostatek byl dokonale vyvážen tím, co jsme viděli a zažili v ostatní dny.
Je a bude na co vzpomínat. Jsem rád, že aspoň některé čtenáře jsem seriálem zaujal a tímto jim děkuji za pochvalná vyjádření v komentářích k jednotlivým článkům.
Pokračovat ve čtení...

USA - den jedenáctý a dvanáctý

USA - den jedenáctý a dvanáctý

Doposud jsme veškerou pozornost upírali pouze k nezapomenutelným divům, které vytvořila příroda. V následujících dvou dnech jsme se od tohoto pravidla poněkud odchýlili a s výjimkou jednoho dopoledne, stráveného v Grand kaňonu, byly naším cílem zajímavosti, vytvořené lidskou rukou.
Zatímco u přírodou vytvořených divů byly naše naše pocity poměrně jednoznačné - bezmezný obdiv a pokora, tentokrát byla škála pocitů pestřejší - od nostalgie, přes obdiv k lidskému umu až po pocit jakési marnosti. Viděli jsme věci bezesporu zajímavé, ale asi všichni jsme uvítali návrat zpět k přírodě v dalších dnech.
Pokračovat ve čtení...

Cesty po New Jersey a USA z pohledu Čecha

Cesty po New Jersey a USA z pohledu Čecha

Ve čtvrtém a poslední článku z mého pobytu za louží shrneme, co se jinam nevešlo. Přiblížíme si univerzitní kampus, v němž jsem pobýval, podíváme se do Princetonu na zdejší významnou univerzitu, poté na pláž v New Jersey a nakonec si popíšeme nějaké zvláštnosti ze života v Americe.
Pokračovat ve čtení...

New York: monstrózní les mrakodrapů

New York: monstrózní les mrakodrapů

Město, kam by se spousta lidí chtěla podívat. Město módy, divadel, filmů, umění a především finančních machinací. Město se spoustou strašně vysokých budov. Město, které nikdy nespí. Je to však dobrá turistická destinace? Stojí za návštěvu i přes drahý let a všechen ten hluk, špínu a jiné neduhy velkoměsta? Zkusme si na tyto otázky v článku odpovědět.
Pokračovat ve čtení...

USA - den devátý a desátý

USA - den devátý a desátý

Už máme více než týden za sebou a pomalu si začínáme připadat jako Američané (to je jenom žertík). Spokojenost z nás jen vyzařuje a nějak si nechceme připustit, že za pár dní tahle idylka skončí.
V posledním článku jsem si zanaříkal na stravu, teď bych se letmo pozastavil nad dopravními předpisy. I když jsem za volantem strávil něco málo přes tisíc kilometrů, některá pravidla silničního provozu mi zůstala utajena. Např. křižovatky. Na neřízených mi to připadalo, že přednost má ten, kdo ke křižovatce přijíždí první. Ale ruku do ohně bych za to nedal.
Řízené křižovatky - to byla kapitola sama pro sebe. Ty jsem nepochopil vůbec, naštěstí jsem projížděl asi dvěma a vždy za vedoucím autem. Ale drtilo mě, když semafor byl až za křižovatkou.
Možná, že by Paulie, který v USA strávil delší dobu, mohl do této problematiky vnést trochu světla.
Pokračovat ve čtení...

Muzejní Washington

Muzejní Washington

Hlavní město USA, Washington, D.C., je vděčným turistickým cílem. Přestože se tam rozhoduje o budoucnosti celého světa (ať už právem nebo ne), turisté mohou nakouknout skoro do každé budovy. Navíc je mezi památníky, Kapitolem a Bílým domem spousta různých muzeí pokrývajících historii, umění i přírodu. Akorát jsme zrovna chytli šílené vedro a bouřku tak velkou, že podobnou mají maximálně dvakrát do roka ...
Pokračovat ve čtení...

USA - den sedmý a osmý

USA - den sedmý a osmý

Nádherná příroda se pro nás stala každodenním standardem - ať už v cílových oblastech, tak i při přejezdech mezi nimi. Neplánovaných fotozastávek bylo denně několik a vždy jsme si přišli na své.
Ale abych na pobyt nepěl samou chválu, je třeba se občas zmínit i o věcech, které poněkud kalily naše nadšení. Naštěstí jich nebylo mnoho a navíc nedokázaly přehlušit celkový dojem.
Např. strava. Za ty dva týdny se mi podařilo sundat 5 kg. Vzhledem k tomu, že charakter našeho putování nás odsoudil ke konzumaci jídla většinou v zařízeních fastfoodového typu, došlo to tak daleko, že přes den jsme prakticky nejedli - pouze ovoce a zeleninu. Pořádné jídlo bylo až večer, kdy byl čas si něco uvařit z nakoupených zásob.
Rozhodně se nepovažuji za štíhlého (spíše naopak), ale to, co jsme viděli tam, každého vyléčí z případných komplexů. Takovou neuvěřitelnou sbírku tlusťochů, rozměrově zcela nevídaných v našich zeměpisných šířkách, jsme doposud nikde neviděli. Když pak člověk vidí, jak celá rodinka někde na odpočívadle do sebe tlačí hromady baget a zapíjí ten hnus  neskutečným množstvím Coca Coly, dělá se mu opravdu fyzicky nevolno.
Takže raději k velebné přírodě.
Pokračovat ve čtení...

Philadelphie: město nezávislosti USA

Philadelphie: město nezávislosti USA

V rámci svého pobytu v USA se vydávám s kamarády o víkendech poznávat východní pobřeží. Přírody tu bohužel moc není, tak bereme útokem města. Philadelphia je oproti New Yorku příjemnější a turista tam toho uvidí možná ještě více. Pojďme se tedy vydat do jejích pravidelných ulic!
Pokračovat ve čtení...

USA - den pátý a šestý

USA - den pátý a šestý

Naše nadšení nebere mezí. To, co jsme doposud viděli, předčilo veškerá očekávání. Často si klademe otázku, jak příroda takovou nádheru stvořila. A to tušíme, že nás ještě čekají zážitky, při nichž budeme údivem padat  na záď. Když se při psaní těchto článků probírám fotografiemi, vzpomenu na Ronyho, který je k fotoaparátu přirostlý. Asi by se tam vydováděl.
Pokračovat ve čtení...

USA - den třetí a čtvrtý

USA - den třetí a čtvrtý

Výrazný časový posun nám již nečiní žádné potíže a tak se můžeme plně soustředit na naprosto odlišný svět, než jakému jsme uvyklí. A že je toho opravdu spousta. Na prvním místě samozřejmě příroda, ale také stravování, jízda autem, fotografování a celá řada dalších věcí, které prožíváme ve velmi koncentrované podobě. Program je doslova nabitý a času je tak málo ...
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.