Kategorie Šumava 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Desítky let se k zřícenině Vítkův hrádek mohli přiblížit pouze příslušníci pohraniční stráže. Blízkost železnou oponou střežené česko-rakouské hranice znamenala, že toto místo jako by neexistovalo. Hned v sousedství hradu vyrostla železná konstrukce hlídkové věže a kraj se nadlouho ponořil do chmurných hlubin nostalgie.
Teprve po rozpadu socialistického bloku se k Svatému Tomáši znovu začali vydávat výletníci. Atraktivitu pohraničí zvyšovalo objevování neznámých míst - vysídlených obcí, z kterých často zbyly jen ruiny a polámané křížky u dávno opuštěných a zarostlých cest.
Pokračovat ve čtení...

Do hor s vlčí smečkou - šumavské tisícovky

Do hor s vlčí smečkou - šumavské tisícovky

Již podruhé se můžeme pokochat akčními záběry "vlčí smečky", které vznikly při sběru šumavských tisícovek Zdeňka a Jany za poslední dva roky.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy V.

Jihočeské cyklotrasy V.

Již celou kopu tras přinesly články "Jihočeské cyklotrasy" a tak máte z čeho vybírat. Nebo si můžete jen přečíst pár řádků o projížďkách nádhernou a klidnou jihočeskou přírodou, která v každém svém koutu přináší příjemné osvěžení.
Pokračovat ve čtení...

Nejstarší stromy na Šumavě

Nejstarší stromy na Šumavě

Není to tak dávno, kdy byl objeven kůrovcem zničený 559 let starý smrk poblíž turistické cesty od Plešného jezera k vrcholu Plechého. Uvádí se, že jde o druhý nejstarší strom zjištěný na Šumavě. Ale přesně určit vítěze mezi nejstaršími smrky Šumavy není tak jednoduché. Mnoha set let starých smrků existuje hodně, a další mohou být  "díky" kůrovcové kalamitě a rozpadu původních horských pralesů ještě brzy objeveny.
Pokračovat ve čtení...

Horní Planá - naučné stezky a nová rozhledna

Horní Planá - naučné stezky a nová rozhledna

Vlezlé pozdně listopadové počasí by nemělo být důvodem k tomu, abychom zůstali sedět za pecí. Že tomu tak není, jsme se přesvědčili u šumavské Horní Plané, kde se u čerstvě otevřené rozhledny kupily davy. Nejinak tomu bylo i u rybníku Olšina, kde zvědavce láká velmi hezky vytvořená naučná stezka, a na velkém parkovišti se odpoledne téměř nedalo zaparkovat.
Pokračovat ve čtení...

Helfenburk a hřeben Mlaky

Helfenburk a hřeben Mlaky

Hrad Helfenburk, skrytý v hlouby lesů, je častým cílem výletníků. Jeho dvě zpřístupněné věže nabízí skvělé výhledy k Šumavě a dohlédnout lze i k Novohradským horám, Brdům a dalším vrchům a hřebenům jižních Čech. 
Stejně jako Helfenburk přitahuje pozornost i skalnatý hřeben polesí Mlaka, kdy zde můžete pohodlnou stezkou obejít vrch Duškovec. Variant se díky mnoha lesním cestám nabízí hned několik.
Pokračovat ve čtení...

Jak projít VVP Boletice

Jak projít VVP Boletice

Přestože vrchol vojenského prostoru Boletice, Plešný, již máme zdolaný vícekrát, vybrali jsme si ho za cíl nedělního výšlapu po nějaké době znovu. Tentokrát půjdeme z Chvalšin cestami, které jsou pro nás neznámé.
Pokračovat ve čtení...

Javorná, Hadí vrch a trek nad Křemelnou

Javorná, Hadí vrch a trek nad Křemelnou

Tenhle vandr jsem si užil. Na moje narozeniny mi totiž přišli popřát jako první dva strážci Národního parku Šumava. Přímo do stanu ke Křemelné a už v půl šesté ráno. Místo Happy Birthday ale citovali nějaký podivný, bezduchý zákon, za což si vzali 200,-Kč. Udělali mi tím opravdu velkou radost! Slíbil jsem jim, že o nich na oplátku do Šlápot něco hezkého napíšu a tak to i činím.
Můžete se tak dočíst nejen o Slavnosti kaše v Horažďovicích, výstupu na Javornou, orchidejích Hadího vrchu, vandru kolem Prášil a Křemelné, ale i o tom, jak přírodu milovní turisté nejsou v Národním parku Šumava vítáni.
Pokračovat ve čtení...

Na Kbíl :)

Na Kbíl :)

Zima se venku pomalu vzdává svého vládnutí a začíná se polehoučku oteplovat. Brzy přijde totiž jaro :) a s ním období jistě krásných chvil. Již včera, poslední únorový den, jsem vyrazil na nečekanou procházku na rozhlednu Kbíl...
Pokračovat ve čtení...

Věnec, výstup na halštatské hradiště u Lčovic a trek ze Zálezel do Vlachova Březí

Věnec, výstup na halštatské hradiště u Lčovic a trek ze Zálezel do Vlachova Březí

Hradiště Věnec se nalézá na stejnojmenném vrcholu, který je dominantou krajiny nad údolím Volyňky. Je významnou pravěkou památkou a vzniklo v 7. století př.n.l. Ještě v 1. století před naším letopočtem bylo využíváno keltskými Bóji. Jeho kamenné valy obklopují vrchol v délce 1,5km. Jednalo o opevněné mocenské centrum vyššího řádu, které ovládalo větší území. Náš výstup ze Lčovic sice poněkud zkrátila hrozící bouře, ale to podstatné z hradiště jsme přece jen viděli.
Začátkem září jsme si udělali do okolí další výlet, a to ze Zálezel do Vlachova Březí a znovu obešli mohutný Věnec, ale také Mařský vrch se sousední Bělčí (927 m).
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.