Kategorie Šumava 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Od Keltů na Čeňkovu pilu

Od Keltů na Čeňkovu pilu

Před Vánoci jsem si splnila svůj sen bydlet na horách a přestěhovala se na Šumavu. A tak mi nastal čas kýženého intenzivního výskytu v přírodě, leckdy s luxusními noclehy: přímo pod nebem.
Pokračovat ve čtení...

Z ptačí perspektivy I.

Z ptačí perspektivy I.

Jistě ne každý z nás má možnost podívat se na svět zhora. Dron to umožňuje a umí vytvořit velmi kvalitní a krásné fotky. V úvodním článku občasné série se porozhlédneme po jihočeských místech - Holašovicích, Kuklovu, Ktiši, Dehtáři, Litvínovicích, Bezdrevu, Zlivi a Novosedlech.
Pokračovat ve čtení...

Jarní sběr tisícovek Šumavy

Jarní sběr tisícovek Šumavy

Už jen málo zbývá, abychom slavili dosažení všech tisícovek Šumavy, zaznamenaných na webu tisicovky.cz. Pokračování sběratelského úsilí zaměřujeme na okolí Kvildy a Borových Lad. Procházíme si krásná místa, která málokdo objeví. Často improvizujeme a jdeme cestami podle intuice.
Pokračovat ve čtení...

Kvilda - město duchů

Kvilda - město duchů

Po únorovém vyhřívání starých kostí na šumavském Poledníku se březnový termín zdál již vyloženě jarní. Sotva utichly oslavy MDŽ, které se ovšem dnes již slaví výjimečně, jedu se veselit na běžecké tratě Kvildska. Ovšem opalovací krém jsem po předpovědi počasí vyhodil z brašny jako první. Tentokrát to na slunění se moc nevypadá.
Pokračovat ve čtení...

S Karkulkami v šumavské bílé stopě

S Karkulkami v šumavské bílé stopě

Nejen hory v polovině února zaplavuje neobvyklé teplo. V obci Neumětely na Berounsku naměřili 17,3°C, čímž byl překonán dosavadní rekord 14,5°C z roku 1974. Je proto nutné ukrýt se do stínu rozhledny na Poledníku, kde teploměr ukáže "pouhých" 11°C.
Pokračovat ve čtení...

(Před)silvestrovské vrcholy Nebahov a Osule

(Před)silvestrovské vrcholy Nebahov a Osule

Po roční pauze nejen že se vracíme při svém silvestrovském toulání k Zlatému potoku, ale dokonce jdeme ve stejné sestavě. Pro kratší trasu vybíráme opět krajinu šumavského předhůří s vrcholky Nebahov a Osule, kde ze středověku zbyly trosky hradu.
Pokračovat ve čtení...

Prášilské rozloučení se s létem

Prášilské rozloučení se s létem

Název pro listopadové toulky Šumavou se zdá býti poněkud nadnesený, ale vlídné a teplé dny končícího roku, i vzniklá inverze, mne k němu opravňují. Letos jsme si krásných dnů užili, ale tyto prášilské budou zřejmě opravdu poslední.
Pokračovat ve čtení...

Ztracenou Šumavou II. Modravské slatě

Ztracenou Šumavou II. Modravské slatě

Snad každý, kdo si přečetl román spisovatele Karla Klostermanna Ze světa lesních samot, by se chtěl podívat na místa, kde se děj odehrával. Bohužel dnešní tristní stav nastavených pravidel NP Šumava není v tomto ohledu k turistům vstřícný. Máte možnost zůstat na známých trasách a bojovat o svůj úsek cesty s cyklisty, nebo...
Pokračovat ve čtení...

Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch

Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch

Pouť po tisícovkách v okolí Srní nás zavede na Spálený a Kostelní vrch. Znovu se podíváme k Vchynicko- Tetovskému kanálu a Hauswaldské kapli. Všechna tato místa mají svoji pohnutou historii, kterou je dobré znát. Zdejší genius loci dýchá silou tak nesmírnou, že vás z toho až zamrazí.
Pokračovat ve čtení...

Na Luzný z Finsterau

Na Luzný z Finsterau

Šumavský Luzný vymodeloval ledovec k dokonalosti. Na hřbetu si nese odkaz doby ledové a je tím jedinečný a nezaměnitelný. V posledních letech se pro mne stává nejnavštěvovanější horou. Poprvé však na ni vystoupím od německého Finsterau.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.