Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 8. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (únor 2024) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2024) - příběh fotografie

Motto: "Celý váš život, budete čelit nějaké volbě. Můžete si vybrat lásku nebo nenávist… Já si volím lásku.“ (Johnny Cash)
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2018) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2018) - příběh fotografie

Motto: „Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Sedlčanskem na kole

Sedlčanskem na kole

Sedím na odpočívadle, které podle stojanu na kola patří především cyklistům. Všude kolem sebe vidím zalesněné kopce, k nimž stoupám z údolí Vltavy. Za sebou mám necelou polovinu trasy, která je pro mne objevitelskou. Info cedule mapky okolí nese nadpis "Sedlčanskem na kole". Napadá mě, že bude dobré nazvat dnešní cyklotoulání právě takto.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory lV. - Vlčí hora a Klíny

Krušné hory lV. - Vlčí hora a Klíny

Poslední den věnujeme poprvé krásnému okolí Klínů. Turisté odjíždějí k Dlouhé Louce, kde vystoupí na několik vrcholů, nám se s Jirkou podaří objet hned dvě cyklistické etapy. První míří k Horám Svaté Kateřiny, poté Saskem k Českému Jiřetínu, druhá k přehradní nádrži Janov a k vrcholu Jeřabiny.
Pokračovat ve čtení...

Toulky po Slovensku a Polsku I.

Toulky po Slovensku a Polsku I.

Společně s dalšími studenty, nejen oboru geografie, jsme se pod záštitou katedry geografie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na konci dubna vydali na zahraniční geografickou exkurzi do sousedního Slovenska a Polska.
Pokračovat ve čtení...

Za skřivánčím zpěvem na tajemný Tisovník

Za skřivánčím zpěvem na tajemný Tisovník

Příchod jara oznamují jeho první poslové - skřivánci. Z nebeských výšin se na louky v okolí rozlehlého Tisovníku snáší jejich ostrý zpěv se známým a příjemným motivem. Ani lehký únorový vánek nedokáže zchladit pomalu se ze zimního spánku probouzející krajinu, přestože ve stínu lesa je po mrazivém ránu stále jinovatka.
Tisovník skrývá i jedno tajemství, které je nadále dobře utajeno. A kde že vlastně je ten Tisovník?
Pokračovat ve čtení...

Chřiby - sépiové malby ll.

Chřiby - sépiové malby ll.

Tajemné pěšinky a staré lesní cesty nás vedou na další zajímavá a krásná místa hor, které jsou poslední výspou Karpatského oblouku. Divokost hor byla sice časem zjemněna, jejich tvar zaoblen, přesto si v mnoha částech zachovala onen zvláštní charakter Karpat, s mnoha úzkými, hlubokými dolinami a hřebeny často ozdobenými unikátními kamennými skulpturami.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (únor 2020) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2020) - příběh fotografie

Motto: "Až jednou půjdeš přes most života, který tě vede z dětství do dospělosti, nespěchej. Podívej se na řeku života, která pod tebou tvoří víry. Postůj a podívej se. Touto cestou půjdeš naposled, nemůžeš se už vrátit. Jen bláznům je dopřáno vracet se." John Lennon
Pokračovat ve čtení...

Dolomity 2024 lV. - Col Margherita, Lagozuòi Piccolo

Dolomity 2024 lV. - Col Margherita, Lagozuòi Piccolo

Kamenitou planinou mezi Col Margheritou a Juribruttem jsem kdysi šlapal. Vracíme se jen na pár hodin, ale průchod mezi mokřady a jezírky si užijeme. Poslední den zamíříme do sedla Falzarego k vrcholům Lagozuòi a pomalu se loučíme s letošními přívětivými Dolomity.
Pokračovat ve čtení...

Labské pískovce I.

Labské pískovce I.

Jedním z míst, která mě baví objevovat, jsou pískovcová skalní města. Jejich úžasný fotogenický potenciál je nekonečný. Vždy si z těchto míst přináším velké množství fotek i zážitků. První den se procházíme mezi Rájeckými skálami a po stolové hoře - Děčínském Sněžníku.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.