Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 39. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (leden 2024)  - příběh fotografie

Půltucet (leden 2024) - příběh fotografie

Motto: "Nejsmutnější aspektem dnešního života je, že věda získává poznatky mnohem rychleji, než společnost nabývá moudrost.“ (Isaac Asimov)
Pokračovat ve čtení...

Českosaské Švýcarsko, kraj pískovcových skal

Českosaské Švýcarsko, kraj pískovcových skal

Projít si atraktivní Národní park České Švýcarsko jsem měl v úmyslu již pěkných pár let. Letos se mi konečně podařilo přemluvit i parťáky, a tak nic nebránilo v cestě na sever. Jen to počasí jsme si mohli vybrat lépe. Ale větru dešti neporučíš... Území v České republice nejnovějšího a v pořadí čtvrtého Národního parku České Švýcarsko je součástí širší oblasti Labských pískovců, nazývané již po dvě staletí Českým a Saským Švýcarskem.
Pokračovat ve čtení...

Mezi skalami Jizerských hor

Mezi skalami Jizerských hor

Když jsem plánoval vandr po Jizerkách se svými kamarády, ptal jsem se různých lidí, jestli to tam neznají. Kupodivu v těchto horách nikdo pořádně nebyl, a tak jsme šli jen podle mapy. Měli jsme však štěstí nebo dobrý čuch na hezká místa anebo je to v Jizerkách krásné všude, protože celý vandr byl potěšením pro oči, ať už díky místním skálám vyčuhujícím nad stromy, bukovým lesům nebo babímu létu, jež dodalo přírodě nerušené civilizací lesk.
Pokračovat ve čtení...

Island, část V.: okolí Mývatnu

Island, část V.: okolí Mývatnu

Konečně máme půjčené auto a můžeme se rychle přepravovat mezi přírodními krásami na severu Islandu, především okolo jezera Mývatn, kde se nachází spousta míst s geotermální aktivitou, sopky, lávová pole a podobně. Uvidíme tedy znovu kouřící solfatary a také poprvé bahenní jezírka, pseudokrátery i velký kráter sopky, skalní město vzniklé z lávového pole a puklinu na zlomu mezi euroasijskou a severoamerickou litosférickou deskou. Poté se přesuneme k ohromnému vodopádu Dettifoss a k útesům Ásbyrgi, dosahujícím výšky až 100 metrů. A to všechno během jediného nabitého dne.
Pokračovat ve čtení...

Nahlédnutí k vypuštěné Orlické přehradě

Nahlédnutí k vypuštěné Orlické přehradě

Vypuštění Orlické přehrady odhalilo části osad, které byly po dostavbě v roce 1960 zaplaveny a ztratily se hluboko pod vodní hladinou Vltavy v délce šedesáti kilometrů. Projeli jsme si některá zajímavá místa nejen u Orlíku a strávili příjemný den v stále ještě podřimující přírodě.
Pokračovat ve čtení...

Římovská pašijová křížová cesta

Římovská pašijová křížová cesta

Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, která vede ze severozápadní části obce severním směrem, obchází vrch Cedron a podél řeky Malše se vrací zpět k obci na její jihovýchodní okraj. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. (Wikipedie)
Pokračovat ve čtení...

Ztracenou Šumavou II. Modravské slatě

Ztracenou Šumavou II. Modravské slatě

Snad každý, kdo si přečetl román spisovatele Karla Klostermanna Ze světa lesních samot, by se chtěl podívat na místa, kde se děj odehrával. Bohužel dnešní tristní stav nastavených pravidel NP Šumava není v tomto ohledu k turistům vstřícný. Máte možnost zůstat na známých trasách a bojovat o svůj úsek cesty s cyklisty, nebo...
Pokračovat ve čtení...

Kolem Ztracenky a Svatojánských proudů

Kolem Ztracenky a Svatojánských proudů

Vodní dílo Štěchovice bylo stavěno v letech 1938 - 1944. Tím se bohužel zavřela voda nad Svatojánskými proudy, Navždy se změnilo údolí Vltavy i se známými trampskými a chatařskými osadami, které vznikaly kolem "velké řeky" od počátku dvacátého století. Ale i tak je túra kolem přehrady úžasná a je pořád na co se dívat a i fotit.
Pokračovat ve čtení...

Radovec a Knížecí kámen

Radovec a Knížecí kámen

Nejen magický Skočický vrch, nebo-li Hrad (667 m n. m.), se svým pravěkým hradištěm, ale i Radovec (635 m n. m.) a sousední Knížecí kámen (630 m n. m.) lákají k procházce krásnými lesy. Vydejme se proto na chvíli do malebné krajiny Šumavského podhůří za dalekými výhledy k Píseckým horám a Šumavě.
Pokračovat ve čtení...

Cyklistický výlet s 9. M

Cyklistický výlet s 9. M

Další krásný den naplněn sluncem, a proto nic nebránilo tomu, abychom společně s 9. M Základní školy Dukelské ve Strakonicích podnikli cyklistický výlet na vrchol Kbíl a to hned v pátek 10. června 2011. Jako dozor jela moje maličkost a paní učitelka Harajdová, hudební výchova a sbor.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.