Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Silvestrovský výstup na Věnec

Silvestrovský výstup na Věnec

Přestože Věnec je kopec s mimořádně zajímavou historií, ne každý ho zná. Spíš by se dalo říct, že ho téměř nikdo nezná. Přitom jde o místo, kde zřejmě již od pravěku sídlili naši předkové. Jeho vrcholové partie nesou stopy hradiště, které svým rozsahem a archeologickými nálezy patřilo k momořádně významným.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2019)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2019)

Čas plyne neslyšně a neúprosně neustále pouze vpřed. Za sebou nechává zážitky a vzpomínky, které nám uvíznou v paměti. Ale zase jen na čas, protože zapomnění je jeho nedílnou součástí. Je jeho symbolem.
Pokračovat ve čtení...

Blanským lesem na Švelhán a Kluk

Blanským lesem na Švelhán a Kluk

Blanský les má své kouzlo, když pestrost krajiny naladí smíšené lesy a bučiny do zklidňující sytě zelené barvy. Vybrali jsme tentokrát hřeben s několika vrcholy, kterým dominuje Kluk (741 m n. m.).
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (květen 2023) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2023) - příběh fotografie

Motto: "Hodnotu okamžiku nepoznáte, dokud se z něj nestane vzpomínka.“ (Theodor Seuss Geisel)
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory pěšky i na kole l.

Krušné hory pěšky i na kole l.

Po Hrubém Jeseníku i do Krušných hor se vypravuji s elektrokolem. Zatímco Václav bude za pomoci šerpy Romana znovu procházet lesy k vrcholům jako Hopkirk zdí, já si projedu krajinu plnou pozůstatků po středověkém dolování vzácných nerostů.
Pokračovat ve čtení...

Za blanickými rytíři

Za blanickými rytíři

Podzim konečně máchl kouzelnou hůlkou a horská krajina se proměnila v pestrobarevnou mozaiku, která láká i pecivály. Využívám toho, že se pracovně dostanu do Tábora, odkud to není daleko k Blaníku.
Pokračovat ve čtení...

Putování za Santinim ll.

Putování za Santinim ll.

Pohár druhého dne naplníme zážitky až po okraj. Relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou vystřívá výstup na, dle mnohých, nejhezčí rozhlednu u nás. Pak projedeme tajemným Slavkovským lesem k zámku Kynžvart, abychom nedělní vandrování zakončili stylově u mariánskolázeňské Zpívající fontány Metallicou.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - Fontanazzo l.

Dolomity - Fontanazzo l.

Po dvouleté pauze zaviněné hrátky s covidem znovu s CK Ciao míříme do překrásných hor. Italské Dolomity otevírají svoji náruč plnou zážitků, neskutečných pohledů a pohodových treků. Již není co si dokazovat, a tak se pojďme společně potěšit krajinou, kterou jako by si kdosi vysnil.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Poznávání tvrdosti slovenských hor chceme začít rozumně. Proto před Roháče a Chočské vrchy zařazujeme Strážovské vrchy, kde z pozůstatků korálových útesů dávného mělkého moře vytvořily stamiliony let úžasné kulisy dramatického divadla, ve kterých diváci oněmí.
Manínská a Zákostelecká tiesňava, stejně jako slepencové Sul'ovské skály, jsou pomyslnou vstupní branou na Slovensko, země plné přírodních krás, nevšedních zážitků a milých lidí.
Cestu tam si zpestříme prohlídkou Květné zahrady v Kroměříži.
Pokračovat ve čtení...

Železné hory a Posázaví ll.

Železné hory a Posázaví ll.

Druhý den se podíváme na kamenné zoubky Sazavě. Zaslíbenou řeku trampům a skautům přiblížil ve svých dobrodružných dětských knihách "Jestřáb" Jaroslav Foglar, který tak formoval i můj pohled na kamarádství a přírodu kolem nás. Víkendovou neděli věnujeme pro změnu Lipnici nad Sázavou, reliéfům nesvobody a já i Melechovu, vyznamnému vrcholu Posázaví.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.