Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 23. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Slepičími horami křížem krážem

Slepičími horami křížem krážem

Pod libozvučným názvem Slepičí hory znají toto nevelké pohoří především Jihočeši. Nachází se v podhůří Novohradských hor a oficiálně se jmenuje Soběnovská vrchovina. Nejvyšší vrchol Kohout pak zřejmě byl tou hlavní inspirací pro zlidověný název Slepičí hory. Kousek dál najdeme i Slepici a několik zaběhnutých kuřat.
Na dohled od Slepičích hor leží i rozvaliny hradu Pořešín, rozhledna Slabošovka, opevněná tvrz Žumberk, Buškův Hamr i poutní kostel Svaté Trojice u Trhových Svinů. Tam všude zavítaly naše kroky a tam zveme nyní i vás.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2018) - příběh fotografie

Půltucet (září 2018) - příběh fotografie

Motto: „Pomysli na ty, kteří ne vinou nestálosti, ale vinou nedostatečné snahy nežijí svůj vysněný život, ale zůstávají v zajetých kolejích.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Labské pískovce III.

Labské pískovce III.

Procházíme CHKO Labské pískovce a proto nelze vynechat přechod Růžového hřebene od Děčína k Hřensku. Trasu si trochu prodloužíme, ale výhledy za to stojí. Poslední den jdeme Českou branou k stolové hoře Großer Zschirnstein.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12 : zastavení v čase (rok 2023)

TOP 12 : zastavení v čase (rok 2023)

Dvanáct zastavení v čase. Rok 2023 je jen dalším z řady, kdy mi vytváření obrazových vizí naplnilo mnoho dnů vnitřní samoty. A někdy nejen té vnitřní, dál se mi daří vzdálit se ruchu měst a přítomnosti davů.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - V. Drábské světničky, Mužský a Příhrazy

Český ráj - V. Drábské světničky, Mužský a Příhrazy

Poslední den si jako třešničku na dortu dáme Drábské světničky a zbytky hradů Klamorna, Hynšta a Valečov. Možná se může na první pohled zdát, že jsme ten dort několik dnů pekli jako pejsek s kočičkou, ale opravdu tomu tak není. Prošli jsme si mnoho krásného z Českého ráje, ve kterém nám probouzející se příroda připravila skvělé zážitky, orámované množstvím skalních měst, věží, strží a jeskyní, a umocněné svěží zelení nádherných bučin.
Český ráj je opravdovým rájem. Rájem, kde se cítite báječně.
Pokračovat ve čtení...

Drahanská vrchovina - Moravský kras ll.

Drahanská vrchovina - Moravský kras ll.

I další dva dny se touláme po krajině Moravského krasu, vytvarovaného v devonských vápencích a věnujeme oblasti kolem Suchého a Pustého žlebu, a také kopcovitému terénu nad Adamovem.
Pokračovat ve čtení...

Zlato Píseckých hor

Zlato Píseckých hor

Je to taková malá Šumava v samém středu jižních Čech. Pokud ji navštívíte ve správnou dobu, odmění se vám bohatě zlatem. Pestrost krajiny je neskutečná a dělá z těchto hor velmi příjemný cíl putování. Tím cílem může být Malý a Velký Mehelník, chata Živec, anebo Jarník se svojí vzdušnou rozhlednou.
Pokračovat ve čtení...

Po stopách Švejka, aneb poetické Ražicko a přechod Hradu (666 m n. m.)

Po stopách Švejka, aneb poetické Ražicko a přechod Hradu (666 m n. m.)

Jihozápadní dráha Č. Budějovice - Plzeň sice nemá poslední dobou o volných dnech velký zájem zajišťovat ztrátovou osobní přepravu, přesto jsme si naplánovat túry v jejím atraktivním okolí dokázali. Malebná krajina u Ražic a Protivína je známá z putování dobrého vojáka Švejka z Haškova románu, a je bohatá na vršky, lesy a rybníky. Toulání v ní je vždy zážitek. A protože turistických cest, naučných stezek i cyklotras je zde dost na několik víkendů, není důvod je nevyužít. 
Pokračovat ve čtení...

(Před)silvestrovské vrcholy Nebahov a Osule

(Před)silvestrovské vrcholy Nebahov a Osule

Po roční pauze nejen že se vracíme při svém silvestrovském toulání k Zlatému potoku, ale dokonce jdeme ve stejné sestavě. Pro kratší trasu vybíráme opět krajinu šumavského předhůří s vrcholky Nebahov a Osule, kde ze středověku zbyly trosky hradu.
Pokračovat ve čtení...

Zlátnoucími bučinami na Pohanské kameny

Zlátnoucími bučinami na Pohanské kameny

Strážný, Jelení hora, Skalnatý hřbet, Lískový vrch, Žlebský vrch, Radvanovický hřbet, Stožec, Žlíbský vrch, Chlustov

Pojďme si užít barevnost podzimu, než mu zima zatne tipec. Monotónní smrčiny a uschlé lesy centrální Šumavy vyměníme za pestrou paletu smíšených lesů, bučin a horských pastvin u Strážného a Českých Žlebů. Líbezná, lidmi přetvořená krajina plná zatoulaných obřích balvanů v sobě skrývá magickou moc, které každý snadno podlehne. Její krása přitahuje znalce jako magnet střelku kompasu. Je v každém ročním období jiná a vždy okouzlující.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.