Kategorie Po stopách historie 7. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Pod širák do Českého krasu lll.

Pod širák do Českého krasu lll.

Zmučeni nemilosrdně ostrým sluncem, před kterým nebylo dva dny úniku, se rádi ponoříme do chladivých štol lomů Mořiny. V jejich šeru si se zatajeným dechem vyslechneme vyprávění pana Karla Fouse ze spolku Hagen Mořina.
Pokračovat ve čtení...

Bitva u Sudoměře

Bitva u Sudoměře

Píše se rok 1420, den zvěstování Panny Marie. Studený vítr rozhání poslední zbytky ranních mlh a z nevlídných dešťových mraků jen občas vyhlédne slunce. Tichou krajinu plnou rybníků a podmáčených luk s křikem přelétne malé hejno hus. Kdesi vysoko na nebi zvolna krouží dvojice dravých ptáků a na Markovci se na chvíli zablýskne stříbro kapřího těla. Ozve se krátké, ostré tlesknutí.
Zhola nic nenasvědčuje tomu, že zde za pár hodin dojde ke krvavé bitvě, která vstoupí do našich dějin jako Bitva u Sudoměře.
Pokračovat ve čtení...

Křížem krážem po křížových cestách V. Vimperk, Mařský vrch, ale i něco navíc

Křížem krážem po křížových cestách V. Vimperk, Mařský vrch, ale i něco navíc

Zimní prohlídka zámku Vimperk nás zavede k dalším křížovým cestám, byť tyto budou mít jen krátkou vzdálenost. Podíváme se nad Vimperk, na Mařský vrch, ke kostelu ve Lštění, na Pěčnovské kamenné spirály, na Netolické náměstí a nakonec i na koncert středověké hudby do kostela sv. Vavřince v Pištínu.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino lll.

Dolomity - San Pellegrino lll.

Poslední dva dny náš neminou plnohodnotné túry. Především sestup z vrcholu Cimon del to della Trappola (2 401 m n. m.) kolem jezer Laghi di Bombasèl a Lago Lagorai do doliny Val Lagorai je úžasný. Klesáme pohodlně starou kamenitou cestou až do Cavallesa, 1 700 metrů hluboko.
Výstup na Monte Piana 2 324 m n. m.) vede od jezera Misurina serpentinami, kterými vlekla na vrcholovou plošinu svá děla italská vojska v l. světové válce. Pozůstatky bojů vnímáme na hoře velmi zřetelně. 
Pokračovat ve čtení...

Za našimi krajany III

Za našimi krajany III

S krajany se v dnešní době setkáváme díky turismu skoro po celém světě, ale s těmi, kteří pocházejí z české kotliny a žijí již několik desítek let mimo naši vlast, už ne tak často. Díky zahraniční exkurzi jsme se v rumunském Banátu setkali nejen s Čechy ale i Slováky, kteří si vybudovali i své městečko. 
Pokračovat ve čtení...

Putování za Santinim l.

Putování za Santinim l.

Loni uplynulo 300 let od smrti Jana Blažeje Santiniho Aichla, jehož barokní stavby mimo historiků umění a architektury vyhledávají stále více i turisté. Nápadité využití vnitřních prostorů, kde hraje svoji roli světlo a zvuk, umožnila originální architektura. Vydáváme se do velkých klášterních komplexů západních Čech, kde si prohlédneme chrámy, kostely, kaple, či palácové stavby. Nejen Santini však budí náš zájem, ubytováni budeme v 800 let starém areálu kláštera Teplá.
Pokračovat ve čtení...

Léčivé prameny Slavkovského lesa

Léčivé prameny Slavkovského lesa

Jsou místa, která musíte pro sebe objevit, ač jsou světově známá. Nestačí spatřit jen nablýskaná a na odiv vyskládaná pozlátka, ale dobré je vidět i to, co zdola probublává. V Mariánských Lázních obrazně i fakticky. Slavkovský les a především celé okolí Mariánských Lázní je plné minerálních pramenů, zurčících potůčků a skrytých studánek. Historie tohoto území je dlouhá a neblaze poznamenaná poválečným odsunem. Ačkoli se ne vše podařilo zachránit, krajina přesto působí osvěžujícím dojmem, podobně jako ochutnávka zdejších minerálních vod a podzemních pramenů.
Pokračovat ve čtení...

Na cyklostezce od Hluboké k Temelínu

Na cyklostezce od Hluboké k Temelínu

Hojně navštěvovanou cyklotrasu mezi Hlubokou nad Vltavou a Purkarcem jsem na webu Šlápot již jednou popisoval. Bylo to v době jejího zprovoznění, tentokrát si ale cestu na kolech protáhneme až k Temelínu.
Bučiny se ve svahu nad řekou teprve začínají zelenat, a tak nic neruší focení zajímavé zříceniny - Karlova Hrádku. Druhou památkou z dávných dob středověku na naší trase je i opravená tvrz Býšov, která stojí na dohled věží JETE. Pohled od zdí starobylé tvrze k jaderné elektrárně je opravdu zvláštní konfrontací.
Pokračovat ve čtení...

Pod širák do Českého krasu l.

Pod širák do Českého krasu l.

Velikonoční svátky lze využít i jinak, než návštěvou příbuzných. Krásné počasí přímo vybízí k vandrování svěže jarní přírodou. Ještě stále víme, kde máme hledat svoji "zaprášenou tornu", ještě umíme "táhnout krajinou". Český kras je pro nás volným pokračováním poznávání krasu Moravského. Oba mají mnoho společného. První den nakoukneme do Koněpruských jeskyní a doputujeme až do Srbska.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino I.

Dolomity - San Pellegrino I.

Úžasně fotogenické hory, kde bílé vápencové skály vyrůstají ze svěže zelených údolí, učarují každému. Můžete v nich odvážně stoupat po zajištěných stezkách na ostré vrcholy, či se jen tak toulat údolími a cestami s panoramatickým výhledem. To jsou Dolomity, zapsané mezi přírodní památky UNESCO.
První den tvrdě stoupáme na Schlern (Val Gardena), další věnujeme krásnému okolí San Pellegrina, kde jsme ubytováni v hotelu Cristallo. Tyto dny věnuji především focení kytek. Kolem je botanický ráj.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.