Kategorie Po stopách historie 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Hůrky a Skalský vrch - svědectví minulosti

Hůrky a Skalský vrch - svědectví minulosti

Původně to měl být jen obyčejný nedělní výlet do lesního komplexu u Skalského vrchu, nedaleko Protivína a Písku, po okružní naučné stezce Školní polesí Hůrka. Díky oboře, ve které chovají jelence běloocasé, a hlavně okolí Skalského vrchu, na jehož jižním svahu je navršeno velké množství kamenných hromad, zřejmě rozsáhlého mohylového pohřebiště, šlo nakonec o velmi zajímavou zkušenost.
Pokračovat ve čtení...

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Desítky let se k zřícenině Vítkův hrádek mohli přiblížit pouze příslušníci pohraniční stráže. Blízkost železnou oponou střežené česko-rakouské hranice znamenala, že toto místo jako by neexistovalo. Hned v sousedství hradu vyrostla železná konstrukce hlídkové věže a kraj se nadlouho ponořil do chmurných hlubin nostalgie.
Teprve po rozpadu socialistického bloku se k Svatému Tomáši znovu začali vydávat výletníci. Atraktivitu pohraničí zvyšovalo objevování neznámých míst - vysídlených obcí, z kterých často zbyly jen ruiny a polámané křížky u dávno opuštěných a zarostlých cest.
Pokračovat ve čtení...

Benátky slovem a obrazem

Benátky slovem a obrazem

Soubor fotografií z fotogenických Benátek jistě potěší nejednu romantickou duši. Město bojuje staletí o holou existenci, protože jeho historické jádro leží na ostrovech v mělké Benátské laguně, oddělené od Jaderského moře úzkou kosou Lido a velmi často je zaplavováno.
Pokračovat ve čtení...

Seveřani jsou nám možná blízcí II

Seveřani jsou nám možná blízcí II

Nevěřil jsem, že se budu na výlet na sever Evropy nakonec tak těšit a užívat si ho naplno. Nepřijížděl jsem tam s předsudky, spíš jsem něco očekával a ne všechno se opravdu vyplnilo. A to mám na cestování rád, neustále mě překvapuje a nabíjí.
Pokračovat ve čtení...

Barevné toulky Kokořínskem ll.

Barevné toulky Kokořínskem ll.

Třetí den se rozhodnu pro pěší trasu roklemi a odpoledne mám čas i na projížďku k soutoku Vltavy a Labe. Čtvrtý den jedeme k Vlhošti a k Ronovu, kde zakončíme prodloužený víkend.
Pokračovat ve čtení...

Královské město Klatovy

Královské město Klatovy

Koncem prázdnin stíháme poslední komentovanou prohlídku Klatov. Dostaneme se do míst, kam bychom se běžně nepodívali a čas nám zbyde i na katakomby, barokní lékárnu U Bílého jednorožce a pavilon skla.
Pokračovat ve čtení...

Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště

Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště

Saský Kurort Oybin nám nabídne na zlatém podnosu neobvyklý zážitek v podobě barevných pískovcových věží a hudbou okořeněné prohlídce hradu Oybin. Je to jako třešnička na dortu v krásné krajině plné podivuhodných útvarů, jež vznikaly v pravěkých mořích. Poslední den jedeme do nedalekého Brniště. Pěšáci uskuteční výstup na Tlustec, bikeři vyrazí po cyklomagistrále Ploučnice k Ralsku a České Lípě.
Pokračovat ve čtení...

Za našimi krajany II

Za našimi krajany II

Minule jsme opoštěli oblast důležitého centra Transylvánie město Arad, abychom se vydali dále do nitra Karpat, ale také blíže k Dunaji, která tudy protéká. Nedivíme se, že právě tady v těchto končinách se usídlili naši krajené.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - Cortina ďAmpezzo II.

Dolomity - Cortina ďAmpezzo II.

Stálé a krásné počasí umožní projít si trasy u nejvyšších hor. Zatímco ostatní jdou do mohutného Sorapisu, my s Lukášem a Romanem traverzujeme ostrý hřeben Pomagagnonu s výhledy na skupinu Monte Cristallo. Další den ozdobí výjezd lanovkou na Tofana di Mezzo a pochod překrásnými partiemi okolo Averau.
Pokračovat ve čtení...

Praha už volá, Praha už volá...

Praha už volá, Praha už volá...

Tenhle cajdák, vyslechnutý v posledních týdnech z rádia, mi zněl v uších stále dokola. I on se tak mohl stát příčinou toho, že jsem se do té Prahy nakonec vydal.
Hledat v ní přírodu není zas až tak těžké. Pokud odhlédnu od toho, že okolí matky měst je velmi krásné a pestré, je i přímo v ní k vidění dost taháků, které lákají ročně statisíce návštěvníků. Z různorodého spektra všech možných zajímavostí jsme si několik vybrali i my. Naše šlépěje zůstaly v Botanické zahradě a Fata Morganě, ZOO, a dokonce i mezi dinosaury v Dinosaurináriu a vodními tvory Mořského světa. Prostě jsou na světě věci, co v lese jen tak nenajdete.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.