Kategorie Po stopách historie 2. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

S báglem - Indočína

S báglem - Indočína

"... Následně děláme malou zastávku u Ta Keo, abychom se dostali do nejzajímavější části komplexu – k chrámu Ta Phrom. Rozvaliny dokonale pohlcené džunglí. Jsou zde k vidění výjevy, jak obrovské stromy drtí zdejší stavby a obepínají je svými mohutnými kořeny. Krásný a smutný důkaz toho, jak příroda vítězí nad člověkem a nemilosrdně pohlcuje to, co vytvořil, bez ohledu na to, o jak vyspělou civilizaci se jedná."
Pokračovat ve čtení...

Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby

Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby

Poslední den věnujeme Slavkovskému lesu, kde chce Roman zdolat nejvyšší vrcholy pohoří. To nebude nijak náročné, stejně jako naše projížďka západní částí Slavkovského lesa z Kladské. Odpoledne máme v plánu prohlídku kláštera Kladruby.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy Xll

Jihočeské cyklotrasy Xll

Počet zveřejněných jihočeských cyklotras přesáhl stovku. Další várka pro milovníky přírody přináší fotky a povídání o toulkách Strakonickem, Šumavou, Blanským lesem i Novohradskými horami.
Pokračovat ve čtení...

Na Svatou Horu u Příbramě

Na Svatou Horu u Příbramě

Jedno z nejznámějších mariánských poutních míst ve střední Evropě stojí na kopci nad Příbramí. Areál Svaté Hory je barokní architektonický skvost, kterému rádi věnujeme čas. Původní kapli z 14. století zde v roce 1647 přebudovali jezuité na obdivu hodnou svatyni. Je zimní slunovrat sobota 21.12. a my jedeme na místo, kde očekáváme krásné zážitky.
Pokračovat ve čtení...

Zaniklé obce Ktišska

Zaniklé obce Ktišska

Krajina se mění a příroda postupně pohlcuje to, co bylo dříve lidmi vytvořeno. Stačí několik desetiletí, aby se z domů staly ruiny, ze sadů houštiny, z křížů rezavá torza. Na mnoha místech již jen staré mapy doloží, kde stály domy, kde byl rybníček, kde náves. Zapomínat na minulost bychom však neměli. Pokud ji nechceme znovu prožít.
Pokračovat ve čtení...

Na lovu tisícovek Prášilskem a Hartmanickem

Na lovu tisícovek Prášilskem a Hartmanickem

Ždánidla, Dřevěná hůl, Hůrecká hora, Vysoký hřbet, Kochánovský vrch, Hadí vrch, Hamižná, Březník

Přestože na mnohé vrcholky Šumavy nevede turistická značka, jsou i ony hojně navštěvovány. Často je to pro ideální výhledy, které mohou za dobrého poskytnout, jindy jsou cílem lovců vrcholů. Významný podíl na tomto stavu má jistě inspirativní web www.tisicovky.cz, kde jsou popisy všech vrcholů našich hor s výškou minimálně tisíc metrů nad mořem. 
Nám se jich povedlo ve třech dnech postupně zdolat hned sedm a nádavkem jsme k nim přidali i zajímavou horu Hamižnou. Díky ubytování v penzionu Dobrá Voda u Hartmanic jsme si večer užili i trochu kultury v kostele, zkrášleném skleněnými výtvory - oltářem, křížovou cestou a sochou sv. Vintíře.
Pokračovat ve čtení...

Hallstatt a jezera Solné komory l.

Hallstatt a jezera Solné komory l.

Když organizace UNESCO v roce 1996 připsala k světovému dědictví.Hallstatt, Hallstattské jezero a velké jeskynní systémy (Obří a Mamutí jeskyně), zájem o malé městečko se znásobil. Krásy celé Solné komory nás budou necelý týden provázet na každém kroku. Story zahajujeme v Totes Gebierge u Grundlsee a v masívu Dachsteinu.
Pokračovat ve čtení...

Český les - pohraničím na Havran

Český les - pohraničím na Havran

Tachovsko je turistickým ruchem nepolíbené. Přitom jde o krásnou oblast, kde se hluboké hvozdy střídají se svěže zelenými loukami, kterými si razí cestu stříbrné nitky svěžích potůčků. Pohraničí po 2. světové válce potkalo vysídlení německých obyvatel a uzavření za nepřístupnou Železnou oponu. Studená válka zde po sobě zanechala stopy, co nelze přehlédnout. 
Potkávali jsme se s nimi neustále a mnohdy byli ohromení rychlostí, s jakou si příroda bere zpět lidmi kdysi kultivovanou a upravenou krajinu. Šli jsme zvolna, našlapovali tiše, abychom spatřili, co jiným zůstane skryto, a prožívali jistou míru objevitelství.
Pokračovat ve čtení...

Nejstarší stromy na Šumavě

Nejstarší stromy na Šumavě

Není to tak dávno, kdy byl objeven kůrovcem zničený 559 let starý smrk poblíž turistické cesty od Plešného jezera k vrcholu Plechého. Uvádí se, že jde o druhý nejstarší strom zjištěný na Šumavě. Ale přesně určit vítěze mezi nejstaršími smrky Šumavy není tak jednoduché. Mnoha set let starých smrků existuje hodně, a další mohou být  "díky" kůrovcové kalamitě a rozpadu původních horských pralesů ještě brzy objeveny.
Pokračovat ve čtení...

Benátky slovem a obrazem

Benátky slovem a obrazem

Soubor fotografií z fotogenických Benátek jistě potěší nejednu romantickou duši. Město bojuje staletí o holou existenci, protože jeho historické jádro leží na ostrovech v mělké Benátské laguně, oddělené od Jaderského moře úzkou kosou Lido a velmi často je zaplavováno.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.