Kategorie Po stopách historie 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Cesta do hlubin šumavské minulosti

Cesta do hlubin šumavské minulosti

S nostalgií mnozí starousedlíci navštěvují místa, kde z šumavských, dříve prosperujících obcí, osad a samot, zůstaly jen křovinami zarůstající ruiny, plné utajených příběhů, které nás opět, po mnoha letech, oslovují. Jedním takovým místem je bývalá obec Wunderbach, česky doslova "čarovný potok", která díky své nepřístupnosti zůstala dobře zachována.
Pokračovat ve čtení...

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu ll.

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu ll.

Další tři dny budeme poznávat méně známé slovenské pohoří. Poľanu vytvořil bývalý stratovulkán a dodnes zůstala skutečnou divočinou, chráněnou nejen CHKO, ale mnohde i nepřístupným terénem skalnatých zbytků kaldery sopky. Ta svojí mohutností dosahovala rozměrů Etny či Vesuvu. Ve skrytu lesů zde žijí vlci, rysi a medvědi.
Pokračovat ve čtení...

Zbudovská Blata - selské baroko

Zbudovská Blata - selské baroko

Cyklistická projížďka po Zbudovských, nebo také Svobodných Blatech, které leží v Českobudějovické pánvi, poskytuje nevšední pohledy na vesnické domky tzv. selského baroka...
Pokračovat ve čtení...

Seveřani jsou nám možná blízcí I

Seveřani jsou nám možná blízcí I

Když jsem v čase předvánočním vybíral svou dovolenou, nevěděl jsem ještě, že moje volba padne na severní Evropu. Jelikož se mi nedařilo zařídit si přívětivější jih, řekl jsem si, proč vlastně nevyrazit na opačnou stranu našeho kontinentu. Ale co tam uvidím? Bude se mi tam líbit?
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory pěšky i na kole l.

Krušné hory pěšky i na kole l.

Po Hrubém Jeseníku i do Krušných hor se vypravuji s elektrokolem. Zatímco Václav bude za pomoci šerpy Romana znovu procházet lesy k vrcholům jako Hopkirk zdí, já si projedu krajinu plnou pozůstatků po středověkém dolování vzácných nerostů.
Pokračovat ve čtení...

S krosnou do slovenských hor / ll. Slovenský kras, Muráňská planina

S krosnou do slovenských hor / ll. Slovenský kras, Muráňská planina

Znovu oživíme dávné vzpomínky z dob, kdy bylo velmi složité najít v horách ubytování a jedinou možností bylo přespat v přírodě pod stanem či pod širákem. Z toho pramení hluboké zážitky, které přetrvaly celá desetiletí. Jedním z nádherných vandrů byl přechod Slovenského krasu a Muráňské planiny.
Pokračovat ve čtení...

Římovská pašijová křížová cesta

Římovská pašijová křížová cesta

Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, která vede ze severozápadní části obce severním směrem, obchází vrch Cedron a podél řeky Malše se vrací zpět k obci na její jihovýchodní okraj. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. (Wikipedie)
Pokračovat ve čtení...

Chodsko a Český les l.

Chodsko a Český les l.

Takže vzhůru do Českého lesa. Až k hranicím. Již se nemusíme ničeho bát, vždyť již i malé dítě ví, že dnes náš nepřítel nečíhá za hranicí západní, ale východní. Studenou válku si nevymysleli ti, kteří na ni kdysi museli odsloužit dva roky vojny.
Pokračovat ve čtení...

Bitva u Sudoměře

Bitva u Sudoměře

Píše se rok 1420, den zvěstování Panny Marie. Studený vítr rozhání poslední zbytky ranních mlh a z nevlídných dešťových mraků jen občas vyhlédne slunce. Tichou krajinu plnou rybníků a podmáčených luk s křikem přelétne malé hejno hus. Kdesi vysoko na nebi zvolna krouží dvojice dravých ptáků a na Markovci se na chvíli zablýskne stříbro kapřího těla. Ozve se krátké, ostré tlesknutí.
Zhola nic nenasvědčuje tomu, že zde za pár hodin dojde ke krvavé bitvě, která vstoupí do našich dějin jako Bitva u Sudoměře.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Poznávání tvrdosti slovenských hor chceme začít rozumně. Proto před Roháče a Chočské vrchy zařazujeme Strážovské vrchy, kde z pozůstatků korálových útesů dávného mělkého moře vytvořily stamiliony let úžasné kulisy dramatického divadla, ve kterých diváci oněmí.
Manínská a Zákostelecká tiesňava, stejně jako slepencové Sul'ovské skály, jsou pomyslnou vstupní branou na Slovensko, země plné přírodních krás, nevšedních zážitků a milých lidí.
Cestu tam si zpestříme prohlídkou Květné zahrady v Kroměříži.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.