Kategorie Německo 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Adamello - Presanella a Ortler lll. - Marilleva, Passo del Tonale, Achensee a řeka Isar

Adamello - Presanella a Ortler lll. - Marilleva, Passo del Tonale, Achensee a řeka Isar

Další den se přesouváme do oblasti Adamello - Presanella, abychom si v oblasti Marillevy užili i trochu zeleně nižších poloh hor. Krásné slunné dny začaly kazit přeháňky a bouřky. Proto je náš další program poznamenán četnými změnami, ovlivněných právě nejistým počasím. Naplno však nadále můžeme využít všechny výhody lanovkek v Marillevu i další den v Passo del Tonale. Sobotní návrat procouráme, protože si cestu domů zpestřujeme zastávkami u jezera Achensee a průzračné řeky Isar.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko

Česká Kamenice ll. Českosaské Švýcarsko

Druhý den se rozdělíme na dvojice. Celodenní pěší túru na Růžovský vrch zvládnou Roman s Marií, náročnou cyklotrasu do Českosaského Švýcarska zase pisatel těchto řádek Rony s Jirkou.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice lV. Saské Švýcarsko

Česká Kamenice lV. Saské Švýcarsko

Nedaleké Saské Švýcarsko se stane magnetem pro poslední den. Netuše co nás čeká, vydáme se do skal. Opět pěšky i na elektrokolech. Krásy odhalených pískovců zaplatíme průjezdem v lijáku, který dokonale prověří naše mentální nastavení.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.