Kategorie Města 15. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Železné hory a Posázaví l.

Železné hory a Posázaví l.

Železné hory jsou součástí Českomoravské vrchoviny. Nejvýraznější je jihozápadní hřbet v Chvaletické pahorkatině od Licoměřic směrem k nejvyššímu vrcholu v CHKO Železné hory na vrcholu Vestce. Železnohorský hřbet je zde rozrušen dvěma hlubokými údolími, Lovětínskou a Hedvikovskou roklí. A právě toto turisticky vděčné území se stává našim prvním cílem v Posázaví.
Pokračovat ve čtení...

Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?

Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?

Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc). Machkův slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době. Pfeiferův slovník odvozuje německé weihen od staroindického vinákti, třídit, oddělovat. Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy "lidovou" etymologií, je z výrazu dvé noce, který označoval období, kdy noc trvala jako dvě.
Pokračovat ve čtení...

Putování za Santinim l.

Putování za Santinim l.

Loni uplynulo 300 let od smrti Jana Blažeje Santiniho Aichla, jehož barokní stavby mimo historiků umění a architektury vyhledávají stále více i turisté. Nápadité využití vnitřních prostorů, kde hraje svoji roli světlo a zvuk, umožnila originální architektura. Vydáváme se do velkých klášterních komplexů západních Čech, kde si prohlédneme chrámy, kostely, kaple, či palácové stavby. Nejen Santini však budí náš zájem, ubytováni budeme v 800 let starém areálu kláštera Teplá.
Pokračovat ve čtení...

Chebsko l. Český les a Františkovy Lázně

Chebsko l. Český les a Františkovy Lázně

Po necelých dvou týdnech se vracím do zápaního koutu naší krásné vlasti. Tentokrát budeme kombinovat chůzi a cyklistiku s prohlídkami měst a historických kulturních památek. Začínáme u Dyleni, výrazném vrcholu chebské části Českého lesa. Večer ve Františkových Lázních máme štěstí na akci Český festival vína.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.