Kategorie Města 6. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Praha už volá, Praha už volá...

Praha už volá, Praha už volá...

Tenhle cajdák, vyslechnutý v posledních týdnech z rádia, mi zněl v uších stále dokola. I on se tak mohl stát příčinou toho, že jsem se do té Prahy nakonec vydal.
Hledat v ní přírodu není zas až tak těžké. Pokud odhlédnu od toho, že okolí matky měst je velmi krásné a pestré, je i přímo v ní k vidění dost taháků, které lákají ročně statisíce návštěvníků. Z různorodého spektra všech možných zajímavostí jsme si několik vybrali i my. Naše šlépěje zůstaly v Botanické zahradě a Fata Morganě, ZOO, a dokonce i mezi dinosaury v Dinosaurináriu a vodními tvory Mořského světa. Prostě jsou na světě věci, co v lese jen tak nenajdete.
Pokračovat ve čtení...

CHKO České středohoří l.

CHKO České středohoří l.

"Musíme chodit na pohodu, ne na krev..." snažím se zmírnit v autě optimismus kamarádů, zvlčelých a vyhladověných po dlouhé, byť chabé zimě. "Víte přece jak na tom jsem... !", dodám ještě, abych svá předchozí slova zvýraznil. Čekají nás nevysoké, ale zřetelně na první jarní procházky převýšením nepříjemné vrcholky Českého středohoří.
První dva dny vystoupáme na Sedlo, Varhošť, Milešovku, Sukoslav, někteří sběratelé nejvyšších vrcholků i na několik dalších (Kletečná, Pařez, Kleč). Očekávání splní i prohlídka královského města Litoměřice, kde jsme se ubytovali.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino ll.

Dolomity - San Pellegrino ll.

Opět se zaměříme na krásné okolí San Pellegrina. Nejisté bouřlivé počasí mění plány. Nikdo se nechce potulovat po hřebenech hor v dešti mezi blesky. Proto do Passo di Fassa budeme víceméně jen sestupovat.
Další den prší od rána a ten se tak stává oddychovým. Navštívíme sýrárnu v Predazzu a nedaleké jezero.
Bouře pokračují a tak naše malá parta jde od vrcholu Col Margherity k jezeru Lago di Cavia a odpoledne po Alte Via delle Dolomiti na druhé straně údolí k dřevěným stavením vesničky Fuciade. 
Pokračovat ve čtení...

Daleko na východě - l. hrad Lietava a Vihorlat

Daleko na východě - l. hrad Lietava a Vihorlat

"Pojďme si užívat divočiny do krásných a málo navštěvovaných hor východního Slovenska." Touto větou jsem zkoušel kámoše zlákat na místa, která bych rád spatřil na vlastní oči, mnohokrát. Letos se konečně ukecat nechali a já mohl začít plánovat. Prvním místem musí být Vihorlat.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory pěšky i na kole ll.

Krušné hory pěšky i na kole ll.

Ani třetí den není počasí dobré. To však zastaví pouze mne, když odjedu do Jáchymova a Hřebečné za toulkami minulostí. Až v neděli se vyjasňuje a proto dokončujeme, co jsme předchozí dny nestihli.
Pokračovat ve čtení...

Na kole alias první cyklistický výlet do okolí Strakonicka

Na kole alias první cyklistický výlet do okolí Strakonicka

Proč se neustále nechat vozit autem, když venku je tak hezky? Vezměte kolo a jeďte někam do přírody. Poznejte svůj kraj, kde jste se narodili, či se nechejte někam odvést i s koly třeba na Šumavu, a pak po cyklostezkách nebo polních cestách brázdit po krásách šumavských hvozdů…. Jelikož jsem se narodil a též žiji tady ve Strakonicích, a mojí velkou zálibou je jízda na kole, podnikám výlety na kole s kamarády odtud.
Pokračovat ve čtení...

Vacov a okolí

Vacov a okolí

Lednové mrazy nového roku vládnou stále za našimi okny, vždyť víte, kolik bylo nedávno stupňů (pomalu až - 20), prostě jako na Sibiři, a taky málo toho slunečního svitu, ale teď se jistě všechno změní, neboť nastává nový měsíc... únor... s ním nové naděje a přiblížení se k jaru, proto tu pro Vás mám již druhý letošní tip, kam vyjet na jaře na kole :).
Pokračovat ve čtení...

Vánoční Vídeň

Vánoční Vídeň

Vánoce jsou svátkami klidu a míru, pro děti je však tento čas ten nejšťastnější v jejich životě, kdy dostanou dárky od Ježíška. Pro dospělé to naopak představuje čas shonu, ale i dny soudržnosti rodiny. Připomenout nám ty krásné vánoční chvíle mají vánoční trhy, které jsou všude kolem nás. K jedněm z nejhezčích trhů v Evropě se určitě řadí ten vídeňský.
Pokračovat ve čtení...

Českokrumlovské náhledy

Českokrumlovské náhledy

Procházíte-li se po Českém Krumlovu, dýchne na vás kouzlo města zapsaného do světového dědictví UNESCO. Úzké uličky a malebná zákoutí dnes okouzlují mnoho zahraničních hostů, kteří si mohou vybrat z pestré palety pamětihodností, vkusných krámků a tajemných hospod.
Mne nalákala především výstava Humor v umění v galerii Egon Schiele Art Centrum, kde jsem byl zvědavý na Geralda Scarteho a jeho obrazy inspirované albem skupiny Pink Floyd, Zeď (The Wall). 
Pokračovat ve čtení...

Krátká toulka ulicemi Varšavy

Krátká toulka ulicemi Varšavy

Stejně jako minulý rok v Ostřihomi jsem i letos pomáhal organizovat mezinárodní kolo Baltíka 2012. Letos se programátorská soutěž pro základní a střední školy konala ve Varšavě uvnitř vskutku nádherných prostor Varšavské technické univerzity a navíc jsem měl po soutěži pár hodin na poznávání samotné Varšavy.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.