Kategorie Kostely a jiné církevní stavby 14. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Orlické hory pěšky i na kole ll. a NP Stolové hory (PL)

Orlické hory pěšky i na kole ll. a NP Stolové hory (PL)

Další dny putujeme Orlickými horami u Říček, já si projedu také jejich podhůří. Šestý den jedeme do polských Stolových hor.
Pokračovat ve čtení...

Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují

Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují

S Orlickými horámi se rozloučíme v okolí Olešnice, kde si je naposledy prohlédneme z nové rozhledny Faistův kopec. Poslední den strávím v Pekle, zatímco ostatní na výsluní novoměstského náměstí.
Pokračovat ve čtení...

Chodsko a Český les ll.

Chodsko a Český les ll.

Druhý den si nenecháme ujít krajinu v okolí Pleše, Velkého a Malého Zvonu, kde v minulosti nebýval zrovna turistický ráj. Naopak sem nakoukli jen dobře prověření jedinci, nebo vojáci střežící blízké západní hranice. Zapomenutý kout naší vlasti, kde lišky dávají dobrou noc...
Pokračovat ve čtení...

Chodsko a Český les lll.

Chodsko a Český les lll.

Do třetice všeho dobrého se ponoříme do hlubin Českého lesa a tentokrát vše doplníme o několik zajímavostí Domažlicks, které si krátkou zastávku zaslouží.
Pokračovat ve čtení...

Jizerské hory ll.

Jizerské hory ll.

Další dva dny se opět rozdělíme na část pěší a část cyklo. Třetí den se Roman oddělí od Venci, aby na něho začal stahovat ztrátu v zdolaných tisícovkách a přejde podstatnou část Jizerek. Já si také naložím na bedra velkou zátěž a stihnu dvě etapy. Poslední den bude víc oddechový, přesto shlédnu další mně neznámá místa hor.
Pokračovat ve čtení...

Vizovice, mezi kopci ll.

Vizovice, mezi kopci ll.

V dalších dnech mísíme turistiku s kulturou a dále si užíváme téměř letního počasí. Z Vizovických vrchů nahlédneme i do Hostýnských, někteří jedinci přidají návštěvu ZOO Lešná. V sobotu se dopoledne osvěžíme slivovicí Rudolfa Jelínka a poslední den pak minerálními vodami z luhačovických pramenů.
Pokračovat ve čtení...

Železné hory a Posázaví l.

Železné hory a Posázaví l.

Železné hory jsou součástí Českomoravské vrchoviny. Nejvýraznější je jihozápadní hřbet v Chvaletické pahorkatině od Licoměřic směrem k nejvyššímu vrcholu v CHKO Železné hory na vrcholu Vestce. Železnohorský hřbet je zde rozrušen dvěma hlubokými údolími, Lovětínskou a Hedvikovskou roklí. A právě toto turisticky vděčné území se stává našim prvním cílem v Posázaví.
Pokračovat ve čtení...

Železné hory a Posázaví ll.

Železné hory a Posázaví ll.

Druhý den se podíváme na kamenné zoubky Sazavě. Zaslíbenou řeku trampům a skautům přiblížil ve svých dobrodružných dětských knihách "Jestřáb" Jaroslav Foglar, který tak formoval i můj pohled na kamarádství a přírodu kolem nás. Víkendovou neděli věnujeme pro změnu Lipnici nad Sázavou, reliéfům nesvobody a já i Melechovu, vyznamnému vrcholu Posázaví.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy VIl.

Jihočeské cyklotrasy VIl.

Mnoho turistů dnes v létě předsedá na kola či elektrokola a krajinu poznává z jejich sedel. Další pokračování jihočeských cyklotras tak může pro ně být malou inspirací.
Pokračovat ve čtení...

Vrcholy Boubínské obory

Vrcholy Boubínské obory

Také v Boubínské oboře se nachází několik hlavních vrcholů šumavských tisícovek, které hodlám přidat do své sbírky, jež se zvolna uzavírá. Bobík se zmenšením ohrazeného území dostal mimo oboru, Větřín, jenž leží hned za plotem, jsem zdolal kdysi dávno při "jelení říji", zbývající dvě tisícovky Malý Bobík a Solovec jsou jednou z posledních výzev.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.