Kategorie Kostely a jiné církevní stavby 12. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Beskydy a Valašsko II.

Beskydy a Valašsko II.

Beskydské vrcholy necháme za sebou a další dva dny se budeme toulat podhůřím. Čekají nás Veřovické vrchy s dominantním Velkým Javorníkem a masív Ondřejníku. Jako bonbónek si před odjezdem přidáme návštěvu Štramberské Trúby.
Pokračovat ve čtení...

Středohoří - do třetice všeho dobrého I.

Středohoří - do třetice všeho dobrého I.

Také říjnové počasí přeje tulákům. Znovu jedeme na sever do oblasti Českého středohoří, tentokrát až k Ústí nad Labem. První trek před námi z mlhy postupně odhalí hrad Střekov, Vysoký Ostrý, Široký vrch, Trpasličí kameny a vrch Kukla.
Pokračovat ve čtení...

Středohoří - do třetice všeho dobrého II.

Středohoří - do třetice všeho dobrého II.

Buková hora je dominantou krajiny u Zubrnic a jedním z cílů, které nelze vynechat. Podobně jako přitažlivý skalnatý Magnetovec se svým kamenným hřibem. Díky zubrnickým slavnostem Podzim na vesnici si můžeme prohlédnout i památkově chráněné domy.
Pokračovat ve čtení...

Středohoří - do třetice všeho dobrého III.

Středohoří - do třetice všeho dobrého III.

Dva sousední vrcholky nesou zbytky hradů Panna a Kalich. Jejich zajímavá historie nás přitáhla poslední den. Krásné výstupy završilo dobytí ostrého hřebínku Trojhory a procházka po upraveném parku zámku Ploskovice.
Pokračovat ve čtení...

Středověká města střední Itálie - Bologna a Arezzo

Středověká města střední Itálie - Bologna a Arezzo

Italská města Bolognu a Arezzo zdobí honosné paláce, které spolu s mohutnými, bohatě zdobenými katedrálami tvoří jedinečnou kulisu, jako stvořenou k uměleckému ztvárnění.
Pokračovat ve čtení...

Drahanská vrchovina - Moravský kras ll.

Drahanská vrchovina - Moravský kras ll.

I další dva dny se touláme po krajině Moravského krasu, vytvarovaného v devonských vápencích a věnujeme oblasti kolem Suchého a Pustého žlebu, a také kopcovitému terénu nad Adamovem.
Pokračovat ve čtení...

Pod širák do Českého krasu ll.

Pod širák do Českého krasu ll.

Již více unaveni se vydáváme na další štreku. Znovu vede překrásnou krajinou Českého krasu. K dalšímu cíli, lomům Malé a Velké Ameriky, půjdeme přes Svatý Jan pod Skalou a Solvayovy lomy.
Pokračovat ve čtení...

Blanským lesem na Švelhán a Kluk

Blanským lesem na Švelhán a Kluk

Blanský les má své kouzlo, když pestrost krajiny naladí smíšené lesy a bučiny do zklidňující sytě zelené barvy. Vybrali jsme tentokrát hřeben s několika vrcholy, kterým dominuje Kluk (741 m n. m.).
Pokračovat ve čtení...

Daleko na východě - ll. Bukovské vrchy - výstup na Kremenec

Daleko na východě - ll. Bukovské vrchy - výstup na Kremenec

Domorodci tomuto kraji odedávna říkají Vlčí hory. Divokost přírody je patrná při každém vašem kroku. Pralesy pohlcují všechny zvuky lesa a jen večerní šumění větru hraje melodii plnou nostalgie, která se mísí se stupňujícím se napětím. Po setmění již cítíte, že v těchto horách nejste sami.
Pokračovat ve čtení...

Montenegro, příběh hor l. NP Durmitor

Montenegro, příběh hor l. NP Durmitor

Na území Černé Hory žijí Slované. Ti se od 10. století sdružili v knížectví Zeta a když je v 15. století dobyli Turci, mnoho obyvatel uprchlo do nepřístupných hor, kde založili samotný stát Černá Hora. Izolace od okolního světa malý stát chránila, ale také brzdila společenský i technický pokrok. Společnost byla rozdělená na klany, které museli neustále čelit útokům osmanských Turků. Ti však Černou Horu nikdy zcela neovládli.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.