Kategorie Česká republika 9. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště

Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště

Saský Kurort Oybin nám nabídne na zlatém podnosu neobvyklý zážitek v podobě barevných pískovcových věží a hudbou okořeněné prohlídce hradu Oybin. Je to jako třešnička na dortu v krásné krajině plné podivuhodných útvarů, jež vznikaly v pravěkých mořích. Poslední den jedeme do nedalekého Brniště. Pěšáci uskuteční výstup na Tlustec, bikeři vyrazí po cyklomagistrále Ploučnice k Ralsku a České Lípě.
Pokračovat ve čtení...

Ostrovy přírody Českého středohoří ll.

Ostrovy přírody Českého středohoří ll.

Další den otáčíme kormidlo bárky k severu. Tam se z chladného rozbouřeného moře zdvihají do nebeské výše znělcové sopečné ostrovy s tajemnou minulostí a nevšední krásou. Jako staří dobyvatelé se vrháme odvážně vstříc novým dobrodružstvím s jediným cílem - přežít...
Pokračovat ve čtení...

Pohodově kolem Lužnice

Pohodově kolem Lužnice

Lužnice je jihočeskou řekou. Mekkou vodáků, kteří po ní mohou splouvat dlouhé desítky kilometrů v krásné přírodě. My jsme si pro kratší procházky.zimní krajinou vybrali dvě atraktivní místa na Táborsku. Projdeme si fragmenty dálkové trasy kolem řeky Lužnice, jež se jako první v ČR dostala na prestižní seznam dálkových pěších tras, zařazených mezi nejlepší stezky v Evropě. Musela splnit některá zadání, z nichž nejdůležitější bylo, že minimálně 80% délky muselo vést terénem mimo pevné cesty. Celá trasa vede z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou a je dlouhá 55 km.
Pokračovat ve čtení...

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Desítky let se k zřícenině Vítkův hrádek mohli přiblížit pouze příslušníci pohraniční stráže. Blízkost železnou oponou střežené česko-rakouské hranice znamenala, že toto místo jako by neexistovalo. Hned v sousedství hradu vyrostla železná konstrukce hlídkové věže a kraj se nadlouho ponořil do chmurných hlubin nostalgie.
Teprve po rozpadu socialistického bloku se k Svatému Tomáši znovu začali vydávat výletníci. Atraktivitu pohraničí zvyšovalo objevování neznámých míst - vysídlených obcí, z kterých často zbyly jen ruiny a polámané křížky u dávno opuštěných a zarostlých cest.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy lX.

Jihočeské cyklotrasy lX.

Dalších šest tras jihočesko krajinou ze sedla biku.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály

Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály

Druhý den již využijene plně turisticky. Čeká nás prohlídka Bozkovské jeskyně, průstup skalními městy Kalichu a Chléviště, jeskyně Postojna, Klokočské skály a na závěr i zřícenina hradu Rotštejn.
Pokračovat ve čtení...

Hůrky a Skalský vrch - svědectví minulosti

Hůrky a Skalský vrch - svědectví minulosti

Původně to měl být jen obyčejný nedělní výlet do lesního komplexu u Skalského vrchu, nedaleko Protivína a Písku, po okružní naučné stezce Školní polesí Hůrka. Díky oboře, ve které chovají jelence běloocasé, a hlavně okolí Skalského vrchu, na jehož jižním svahu je navršeno velké množství kamenných hromad, zřejmě rozsáhlého mohylového pohřebiště, šlo nakonec o velmi zajímavou zkušenost.
Pokračovat ve čtení...

Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují

Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují

S Orlickými horámi se rozloučíme v okolí Olešnice, kde si je naposledy prohlédneme z nové rozhledny Faistův kopec. Poslední den strávím v Pekle, zatímco ostatní na výsluní novoměstského náměstí.
Pokračovat ve čtení...

Česká Kamenice l. Úštěk a Jehla

Česká Kamenice l. Úštěk a Jehla

Cestu do České Kamenice si zpříjemníme procházkou po Úštěku, byť do podzemí se nedostaneme. Po ubytování v penzionu U Mariánské kaple jdeme na komentovanou prohlídku areálu kaple. Odpoledne máme čas na okruh po skalních vyhlídkách u České Kamenice i první cyklotrasu v okolí města.
Pokračovat ve čtení...

Lovy beze zbraní - ptačí svět

Lovy beze zbraní - ptačí svět

Vyfotit ledňáčka není zrovna jednoduché. Mnoho lidí ho v přírodě ani nepotká. Musíte mít hodně trpělivosti a kousek štěstí. Podobné je to i s mnoha dalšími obyvateli ptačí říše.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.