Kategorie Česká republika 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Jizerské hory l.

Jizerské hory l.

Než si projdeme západní část Jizerek a zmapujeme nemalou část Jizerských hor, především části, která se letos dostala na seznam přírodního bohatství UNESCO, Venca s Romanem vystoupí na Mrtvý vrch, zapomenutý krkonšský vrchol. Jde o jeho předposlední hlavní tisícovku České republiky.
Pokračovat ve čtení...

Slavonice lll. Telč, Českomoravská vrchovina

Slavonice lll. Telč, Českomoravská vrchovina

Prohlédneme si Telč, kde se dopoledne projdeme zámkem, poté po podzimním prázdném renesančním náměstí, abychom odpoledne zdolali nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny Javořici.
Pokračovat ve čtení...

Chodsko a Český les l.

Chodsko a Český les l.

Takže vzhůru do Českého lesa. Až k hranicím. Již se nemusíme ničeho bát, vždyť již i malé dítě ví, že dnes náš nepřítel nečíhá za hranicí západní, ale východní. Studenou válku si nevymysleli ti, kteří na ni kdysi museli odsloužit dva roky vojny.
Pokračovat ve čtení...

Cyklotoulky Švihovskou vrchovinou

Cyklotoulky Švihovskou vrchovinou

Rozsáhlý celek Švihovské vrchoviny je rozdělený do mnoha menších pohoří a zaujímá převážnou část okresu Plzeň-jih a přilehlé oblasti Rokycanska, Klatovska a Domažlicka. Nejvyšším vrcholem je Koráb u Kdyně. Moje cyklotrasa zmapuje značnou část tohoto pohoří.
Pokračovat ve čtení...

Slavonice ll. Česká Kanada

Slavonice ll. Česká Kanada

Chladné pondělní ráno sluneční paprsky ještě nestačily vyhřát a my se již procházíme po renesanční perle, kterou bezpochyby jsou Slavonice. Navštívíme dům U Giordánů, jež je jedním z nejcennějších domů. Poté přejedeme k zámku Český Rudolec, kterému se říká "Malá Hluboká", odkud se vydáme do pestré krajiny České Kanady.
Pokračovat ve čtení...

Hamr na Jezeře l. Lužické hory a Ralsko

Hamr na Jezeře l. Lužické hory a Ralsko

Znovu na sever. Do pískovcových skal, mezi vrcholky Máchova kraje, pod Lužické hory a Ještěd. Tam míří naše čtyřčlenná výprava objevovat nepoznané a dobývat neznámé. Hamr na Jezeře a hotel Pacifik nám poskytne ideální zázemí pro pět letních dnů k pěším toulkám, cyklovýletům i relaxaci.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Další várka okomentovaných tras z jihočeské přírody vám může znovu nabídnout inspiraci trasou nebo jen pár chvilek zábavy.
Pokračovat ve čtení...

Prášilské rozloučení se s létem

Prášilské rozloučení se s létem

Název pro listopadové toulky Šumavou se zdá býti poněkud nadnesený, ale vlídné a teplé dny končícího roku, i vzniklá inverze, mne k němu opravňují. Letos jsme si krásných dnů užili, ale tyto prášilské budou zřejmě opravdu poslední.
Pokračovat ve čtení...

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy ll. - Kapradinec jižní vrchol

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy ll. - Kapradinec jižní vrchol

Sobotní ráno nám přiletělo vstříc a my můžeme pokračovat v pohodovém tempu kolem Schwarzenberského kanálu k Jelení. Přesouváme se do části Šumavy, jež se zove Želnavská hornatina. V ní se nachází všechny zbylé tisícovky. Kapradinec jižní vrchol bude prvním z nich.
Pokračovat ve čtení...

Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby

Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby

Poslední den věnujeme Slavkovskému lesu, kde chce Roman zdolat nejvyšší vrcholy pohoří. To nebude nijak náročné, stejně jako naše projížďka západní částí Slavkovského lesa z Kladské. Odpoledne máme v plánu prohlídku kláštera Kladruby.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.