Kategorie Česká republika 31. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Krkonošské návraty lll.

Krkonošské návraty lll.

Třetí den třemi cestami znovu objevujeme krásu v okolí Sněžky a Liščího hřebene. Můj okruh vede od Výrovky až k Modrým kamenům nad Jánské Lázně.
Pokračovat ve čtení...

Krkonošské návraty lV.

Krkonošské návraty lV.

Východní část Krkonoš skrývá nedaleko Harrachova Mumlavský vodopád, Čertovu horu i mohutný Plešivec, poslední z dobývaných tisícovek. A jako by se s námi hory chtěly hezky rozloučit, poprvé nad hlavami uvidíme jasně modré nebe.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory lll.

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory lll.

Nezdolaných tisícovek kvapem ubývá, stejně jako sil k jejich dobývání, a tak se znovu dovíte něco o strádání, které vše doprovází. Pokud by vše šlo hladce, ani by nás to nebavilo. A tak vzhůru k vrcholům!
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory lV.

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory lV.

Poslední dva dny si již více užíváme. Padne i poslední hlavní tidícovka Hrubého Jeseníku - Čepel, brzdy mého biku nadobro odmítnou spolupracovat a tak vše jistí turisticky zajímavá místa.
Pokračovat ve čtení...

Jizerské hory ll.

Jizerské hory ll.

Další dva dny se opět rozdělíme na část pěší a část cyklo. Třetí den se Roman oddělí od Venci, aby na něho začal stahovat ztrátu v zdolaných tisícovkách a přejde podstatnou část Jizerek. Já si také naložím na bedra velkou zátěž a stihnu dvě etapy. Poslední den bude víc oddechový, přesto shlédnu další mně neznámá místa hor.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy VI.

Jihočeské cyklotrasy VI.

Další jihočeské cyklotrasy přináší šesté pokračování nekonečného příběhu, v němž hraje hlavní roli pestrá a neporušená příroda. Malou změnou budiž to, že od dílo VI. budu trasy vkládat nikoli po 12, ale již po 6. Je to proto, abych se nemusel omezovat při popisu tras a jejich fotografické části.
Pokračovat ve čtení...

Horní Planá - naučné stezky a nová rozhledna

Horní Planá - naučné stezky a nová rozhledna

Vlezlé pozdně listopadové počasí by nemělo být důvodem k tomu, abychom zůstali sedět za pecí. Že tomu tak není, jsme se přesvědčili u šumavské Horní Plané, kde se u čerstvě otevřené rozhledny kupily davy. Nejinak tomu bylo i u rybníku Olšina, kde zvědavce láká velmi hezky vytvořená naučná stezka, a na velkém parkovišti se odpoledne téměř nedalo zaparkovat.
Pokračovat ve čtení...

Do hor s vlčí smečkou - šumavské tisícovky

Do hor s vlčí smečkou - šumavské tisícovky

Již podruhé se můžeme pokochat akčními záběry "vlčí smečky", které vznikly při sběru šumavských tisícovek Zdeňka a Jany za poslední dva roky.
Pokračovat ve čtení...

Vizovice, mezi kopci ll.

Vizovice, mezi kopci ll.

V dalších dnech mísíme turistiku s kulturou a dále si užíváme téměř letního počasí. Z Vizovických vrchů nahlédneme i do Hostýnských, někteří jedinci přidají návštěvu ZOO Lešná. V sobotu se dopoledne osvěžíme slivovicí Rudolfa Jelínka a poslední den pak minerálními vodami z luhačovických pramenů.
Pokračovat ve čtení...

Železné hory a Posázaví l.

Železné hory a Posázaví l.

Železné hory jsou součástí Českomoravské vrchoviny. Nejvýraznější je jihozápadní hřbet v Chvaletické pahorkatině od Licoměřic směrem k nejvyššímu vrcholu v CHKO Železné hory na vrcholu Vestce. Železnohorský hřbet je zde rozrušen dvěma hlubokými údolími, Lovětínskou a Hedvikovskou roklí. A právě toto turisticky vděčné území se stává našim prvním cílem v Posázaví.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.