Kategorie Česká republika 18. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Ostrovy přírody Českého středohoří lll.

Ostrovy přírody Českého středohoří lll.

Poslední den je bouřlivý. Krutý severní vitr v noci přinesl první sněhové vločky a tak jsme rádi, že plujeme neklidným mořem dobře skryti mezi vysokými horami několika spolu sousedícich ostrůvků. Postupně objevujeme krásu některých z nich a stoupáme vzhůru na jejich vrcholy.
Pokračovat ve čtení...

Ostrovy přírody Českého středohoří ll.

Ostrovy přírody Českého středohoří ll.

Další den otáčíme kormidlo bárky k severu. Tam se z chladného rozbouřeného moře zdvihají do nebeské výše znělcové sopečné ostrovy s tajemnou minulostí a nevšední krásou. Jako staří dobyvatelé se vrháme odvážně vstříc novým dobrodružstvím s jediným cílem - přežít...
Pokračovat ve čtení...

Skočický Hrad - záhadný vrchol s pravěkým hradištěm

Skočický Hrad - záhadný vrchol s pravěkým hradištěm

Vrchol Hradu (666.8 m n. m.) jsme navštívili nejednou. Jeho rozložité temeno skrývá hradiště, o jehož původu se vedou stále spory. Prastaré buky umocňují nevšední krásu hory, která nás uvítala velmi teplým větrným počasím, lámajícím teplotní rekordy, poslední den roku 2017.
Pokračovat ve čtení...

Záhada světelného bolidu aneb vánoční příběh jednoho nálezu

Záhada světelného bolidu aneb vánoční příběh jednoho nálezu

Nečekaná sněhová nadílka pondělního rána (18.12.) nás naladila k prvnímu otestování běžek, na které se dlouhé měsíce prášilo kdesi ve sklepě. To, že bude mít náš krátký výlet svoji zajímavou astronomickou dohru, ještě netušíme...
Pokračovat ve čtení...

Ostrovy přírody Českého středohoří l.

Ostrovy přírody Českého středohoří l.

"Raná je nádherná, škoda, že už kolonie syslů spí zimním spánkem. Milá je opravdu milá a Oblík to je veliká energerická i výhledová nádhera. Bořeň je krásný ve dne i v noci!!! Kamenné slunce jsem již kdysi našla, stále svítí a skoro nikdo o něm neví. Zlatník nás ještě čeká, nevede na něj cesta.... Přeji Vám tedy, ať se zadaří a všechno Vám vyjde (vyšlape)..."
Pokračovat ve čtení...

Cesta do hlubin šumavské minulosti

Cesta do hlubin šumavské minulosti

S nostalgií mnozí starousedlíci navštěvují místa, kde z šumavských, dříve prosperujících obcí, osad a samot, zůstaly jen křovinami zarůstající ruiny, plné utajených příběhů, které nás opět, po mnoha letech, oslovují. Jedním takovým místem je bývalá obec Wunderbach, česky doslova "čarovný potok", která díky své nepřístupnosti zůstala dobře zachována.
Pokračovat ve čtení...

Na houbách u Rovenců

Na houbách u Rovenců

Po dvouletém půstu, kdy houbaři při svých výpravách do lesů nosili košík tak maximálně pro ozdobu, letos přece jen něco růst začalo. Ani první chladné dny na tom nic nezměnily. Beru si proto košík a vyrážím z chaty na známá místa.
Pokračovat ve čtení...

Podzimní putování po šumavských tisícovkách

Podzimní putování po šumavských tisícovkách

Pro dalšího pokračování hledání šumavských tisícovek jsme si vybrali Kvildu a Borovou Ladu. Jejich okolí totiž skrývá spoustu vrcholů a mnoho z nich je velmi atraktivních. Ve třech únavných říjnových dnech jsme jich zdolali plných šestnáct.
Pokračovat ve čtení...

Lužické a Žitavské hory ll.

Lužické a Žitavské hory ll.

I poslední dva dny věnujeme krásám Lužických hor. Sobotní přechod nas zavede na Jedlovou, Malý Stožec, Jelení skálu, Stožec, Pěnkavčí vrch a další pozoruhodná a atraktivní místa. Neděli zahajíme ranním výstupem na skalnatý vrchol Klíče a poté věnujeme trochu času skalám v okolí Sloupu v Čechách.
Pokračovat ve čtení...

Lužické a Žitavské hory l.

Lužické a Žitavské hory l.

Příroda severu Čech má své neopakovatelné kouzlo, které jsme začali dúkladněji objevovat teprve v posledních několika letech. Po jarním putování Krkonošemi se naše pozornost obrátila k západu. Lužické hory, pozvolna se zabarvující do pestré palety podzimu, byly krásné, přívětivé a živé.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.