Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch
vydáno 5. října 2018 – napsal Rony – žádný komentář
Pouť po tisícovkách v okolí Srní nás zavede na Spálený a Kostelní vrch. Znovu se podíváme k Vchynicko- Tetovskému kanálu a Hauswaldské kapli. Všechna tato místa mají svoji pohnutou historii, kterou je dobré znát. Zdejší genius loci dýchá silou tak nesmírnou, že vás z toho až zamrazí.
Na Spálený a Kostelní vrch u Srní
Další díl sběratelské série "Po šumavských tisícovkách" nás nasměruje k Srní a Modravě. První den se z parkoviště u nově opraveného kostela v Srní, poté co zajdeme na časný oběd, vydáme na první z nich.
Hotel Srní.
...
Kostel Nejsvětější Trojice...
...
Spálený
Vrchol Spálený (1 013 m n. m.) dominuje malebné horské obci a leží nadosah.
Procházíme kolem tzv. Klostermannovy chalupy se zvoničkou. Podobné dříve stávaly po stráních všude kolem Srní (Rehberk). Zvonění v nich pomáhalo zbloudilým v mlze či vánici, odměřovalo poledne i čas klekání, zažehnávalo bouřky a zvonilo se i nebožtíkům při jejich poslední cestě.
Na radu z infocentra stoupáme směrem k nádrži, než se u lesa ponoříme do jeho příjemného stínu. Ani začátek září nepřinesl větší ochlazení. V typicky letním počasí zdoláváme horu, pod kterou se líně vine Vchynicko-Tetovský kanál.
Samotný vrchol dohledáme snadno. Je bez rozhledu a tak jediné rozptýlení musí znovu předvést Václav a jeho klasický postoj u vrcholové červenobílé tyčky. V německém Chemnitzu by zvednutí paže jistě znamenalo velké problémy. Naštěstí se po šumavských vrcholech pohybuje minimum ultralevicových bojechtivých anarchistů či přívrženců Antify, a tak se bát zadržení nemusíme. Navíc tuto fotku pro jistotu cenzuruji a na web dávám jinou, bezproblémovou.
Klesání k Vchynicko-Tetovskému kanálu je výživné. Sestupujeme kamenným mořem. Balvany různé velikosti kryje tlustá vrstva čerstvě zeleného mechu. Teprve milá pěšinka směřující šikmo k Srní nás z jeho sevření zachrání. Do Srní se po směru šipky ještě nevracíme a tak trochu udiveně sledujeme jinou šipku, k pivovaru Zlatý Srnec.
A opravdu se jako v pohádce (nebo snad z hororu) zničeho nic před námi v hlubokém lese objeví chaloupka. Hospoda na mýtince. Bát se nemusíme, veranda je plná cyklistů, které sem zlákala silná vůně čerstvě uvařeného piva, nesoucí se dolů ke kanálu. Dáváme si Zlatého Srnečka, ač je o stupeň slabší svého staršího a silnějšího kamaráda, Zlatého Srnce.
Po pivu, na jehož chuť bychom si museli zvykat, nebloudíme a snadno po můstku překonáme kanál, v kterém viditelně chybí voda. Takhle vyschlé koryto jsem tady ještě neviděl. Elektrárna Vydra, kde je vodou z kanálu poháněna vodní turbína, zřejmě bude mít odstávku.
Klostermannova chata.
...
...
Vrchol Spáleného.
Kamenné moře...
...
...
...
Pivovar Zlatý Srnec.
Vchynicko-Tetovský kanál je téměř bez vody.
Vchynicko-Tetovský kanál.
...
...
Největším lákadlem v Srní se stává výběh vlků, který je hojně navštěvován. Až přiliš hojně.
Hauswaldská kaple v měřítku 1:10.
Umrlčí prkna byla součástí Šumavy.
V Mosau se nachází Vtokový objekt z něhož je sváděna voda podzemním potrubím o délce 3 km do akumulační nádrže Sedlo. Odtud putuje voda do vyrovnávací komory tzv. Vodního zámku a poté padá tlakovým potrubím o délce 900 m s výškovým rozdílem 216 m do vodní elektrárny Vydra na Čeňkově pile.
...
Hauswaldská kaple
Pokračujeme proti proudu širokého Vchynicko-Tetovského kanálu až k rozcestí pod Hauswaldskou kaplí. Tedy spíš pozůstatkům kaple, které zbyly po jejím odstřelení příslušníky lidové armády v roce 1958. Strohé základy pranic neubírají na zajímavosti místa i silné energii, sálající z pietně obnoveného místa. Velmi pěkně historii a vznik kaple svým romantickým stylem popsal v povídce Červené srdce Karel Klostermann.
Zelené skleněné oko napájené křišťálovým pramenem je zde středem, kolem kterého jako by se vše točilo. Úžasný a přitom jednoduchý nápad dotažený k dokonalosti budiž pochválen.
Smáčím v pramenité vodě své oči a přitom sleduji bělovlasého starce a jeho malou vnučku, možná pravnučku. Zvláštní spojení je symbolem života, předávaným dalším generacím. I mě již šediny přebarvují kdysi tmavé vlasy a vím, že čas je neúprosný.
U Hauswaldské kaple...
...
Zbytky Hauswaldské kaple...
...
Hauswaldská kaple...
...
Červené srdce patří k Hauswaldské kapli. Snad patří nešťastné Anežce a její nenaplnéné lásce...
...
...
...
Zázračnou vodou si musíte alespoň omýt oči.
...
...
...
Kostelní vrch
Omlazeni zázračnou vodou stoupáme zčerstva po NS Okolím Hauswaldská kaple k vrcholu Kostelního vrchu (1 016 m n. m.). Na ten již musíme sami. Míjíme skalky, kamenné proudy, až staneme na dosah nejvyššího bodu, nedostupné skály. To nás mrzí, ale jen do doby, než modrá tečka ukáže naše malé pomýlení. Na nejvyšší vrchol musíme téměř o 200 m dál.
Cestou na Kostelní vrch...
Před vrcholem Kostelního vrchu.
...
...
...
...
...
...
Z vrcholu není rozhled žádný, jsme utopeni v lese. Volíme jistotu sestupu zpět na naučnou stezku. Nevšímáme si křemenáčů, ani hříbků a za mokřady, které nechtěně chybným skokem do hlubokého bahna částečně odvodním, jdeme odlesněnou strání na druhý, nižší vrchol Kostelního vrchu (1 007 m n. m.). Z kamenů shora by byl velmi pěkný rozhled, ale okolní kopečky jsou většinou vyšší a zabraňují lepšímu zkoumání Šumavy. Blízko je vysoký Oblík a celá hráz mohutných souvislých hřebenů.
...
Karel Klostermann je bytostně spjatý se Šumavou v okolí Srní.
Blížíme se ke Kostelnímu vrchu - Jih...
...
...
Kameny ztěžují výstupy i sestupy na mnoha šumavských vrcholech.
NS Okolo Kostelního vrchu.
Rychle ztrácíme výšku na úroveň Vchynicko-Tetovského kanálu, kolem kterého pohodlně dojdeme k odbočce na Srní. Večer se přesouváme do penzionu Arnika na Modravě, kde po očistné sprše jdeme na skromnou večeři.
...
Někdy se mi zdá, že kůrovec je pro národní park požehnáním...
...
Hvězdovka.
...
...
Studený potok.
Staré Srní.
Kostelní vrch od Srní.
Pohled k Jelenímu kališti a Zhůří.
...
Před Srním...
Spálený.
Vrchol Sokola vystupuje nad okolními lesy.
Jedná se o barokní kostel pocházející z počátku 19. století. Postaven byl na místě původního dřevěného kostelíka. Zajímavostí, která vás na první pohled zaujme je výrazná báň kostela a pokrytí jeho jižní stěny šindelem, který se na Šumavě používal jako ochranný prvek staveb. (www.mapy.cz)
...
Ohodnoťte článek
Anketa
Věříte na sílu místa?
42%Ano, určitě existují místa nabitá silnou energií.
31%Netuším, nedokáži je vnímat.
27%Ne, vše je v rovnováze a případné malé odchylky nejsou nijak zásadní.
Hlasovalo 409 čtenářů
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Zatím zakázané Brdy
- Zápisky z cest II. (Matterhorn...)
- Okolím Vítkova Hrádku za Lipno
- S báglem - Kuba
- Orlické hory pěšky i na kole l. a Králický Sněžník
- Pod širák do Českého krasu l.
- Beskydy lll. - přes tři státy a Ropice
- Putování za Santinim ll.
- Půltucet (říjen 2020) - příběh fotografie
- Otavou k soutoku s Blanicí
