Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Zbudovská, nebo-li Svobodná Blata

vydáno 21. září 2009 – napsal Rony – 11 komentářů

To volavky bílé objevily pro sebe tento tichý, opuštěný kus země, kde každoroční záplavy mění jeho tvář v lidem nepřívětivou a nepřístupnou. Dnes ještě odráží selská stavení své baroko v rybnících a tůních rozesetých všude kolem v nebývalém množství a Mlhy na Blatech Karla Klostermanna dávají vzpomenout na staré časy a těžký život zdejších lidí. Projdeme se po podmáčených lukách kolem Soudného potoka a zavzpomínáme na dobu, kdy Jakub Kubata dal svou hlavu za Blata...

Do takzvaných Svobodných Blat patřilo devět obcí. Hlavatce, Sedlec, Prášivá (Česká) Lhota, Zbudov, Mydlovary, Pašice, Plástovice, Pištín a Novosedly. Jeho středem protéká Soudný, později u Zlivi již Bezdrevský potok, a patří do něho i několik desítek i velkých rybníků, jako je Volešek a Zlivský, na který navazuje obrovitý Bezdrev.

Zbudovská blata

král Vladislav daroval Petrovi z Rožmberka, a stvrdil to listinou v r. 1509. Ten je předal do volného užívání svým poddaným. Sedláci mohli na Blatech svobodně pást dobytek, vyžínat trávu a sušit seno. Když ale hlubocké panství přešlo do rukou Adama z Hradce, začal nový pán sedlákům jejich práva upírat. Zvedla se vlna odporu a mluvčím nespokojených stal se zbudovský rychtář Jakub Kubata. Vzpoura však byla potlačena a statečný rychtář na břehu Soudného potoka 20. dubna 1581 popraven.

Sedláci nikdy nezapomněli na statečného rychtáře – na místě jeho popravy byl balvan s křížkem, v r. 1904 tu byla vztyčena socha od V. Suchomela v podobě Jakuba Kubaty, jak zdvihá ruku k přísaze a pamětní deska s nápisem o tom, jak „Kubata dal hlavu za Blata“…

Architektura – selské baroko,

ovlivněné Blaty, je vlastně jako oblast podstatně větší. Zahrnuje i všechny blízké vesnice, na jihu šplhá na svahy Blanského lesa a objevuje se i za hřebenem kolem Nové Vsi. Přímo symbolem blatské architektury se dnes staly Holašovice, ovšem tam se jedná o jinou oblast, Blaty pouze silně ovlivněnou.

Krajem Zbudovských Blat se můžeme pohodlně prohánět na kolech, anebo si je projít pěšmo...

Odkaz na mapu

Soudný potok pramení v horách kdesi pod Kuklovem a Smědčí, v Blanském lese. Své vody sbírá z širého okolí Lhenicka a Netolicka. Dále se ubírá Blaty ke Zlivi, ve které trávil svůj vzácný čas spisovatel Karel Klostermann, aby své postřehy sepsal v románu Mlhy na Blatech. Později se již jako Bezdrevský vlévá do Bezdreva, aby u Bavorovic splynul s Vltavou.

Dnes je již potok regulovaný a jeho původní tok lze trochu vnímat z leteckých fotek na www.Mapy.cz.

Původní podmáčený terén dnes zůstal zcela zachován především u Zlivského rybníka v rezervaci Mokřiny u Vomáčků.

Přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků, o rozloze cca 61 ha leží na Zbudovských Blatech v závěru Zlivského rybníka. Začínají asi 500 m od města Zlivi. Byla vyhlášena v roce 1991 a leží ve 385 metrů nad mořem. Chráněny jsou vlhké louky a mokřady s bohatou flórou a faunou. Nejvýznamnějším vegetačním typem jsou zde bezkolencové louky, které v rámci jihočeského regionu představují jeden z nejvýznamnějších lučních komplexů tohoto typu. V porostech vysokých ostřic se roztroušeně vyskytuje kriticky ohrožený Lathyrus palustris (Hrachor bahenní), na jedné ze dvou jihočeských lokalit, dále Stellaria palustris (Ptačinec bahenní), Lysimachia thyrsiflora (Vrbina thyrsiflora) a na přechodu k bezkolencovým loukám velmi vzácně Viola stagnina (Violka stagnina). Je zde i významné hnízdiště ptactva. Možné je tady zpozorovat i takové vzácnosti jako kvakoš noční, volavka stříbrná, rybák obecný, husa velká i vzácný kolpík bílý.

Mokřiny u Vomáčků jsou často zatopeny velkou vodou Soudného potoka, okolní louky nejsou zemědělsky využívány. Na velké ploše je neprůstupné rákosí.

Zlivský rybník (Horný) je začleněn do oblasti Natura 2000 – Českobudějovické rybníky.

Signálka u Zlivi propojuje Soudný potok s Bezdrevem.

V mrazivých zimních dnech se sem stahují na nezamrzající hladinu divoké kachny.

Bezdrev je třetí největší rybník v České republice. Hráz má dlouhou 400 m a vysokou 7,8 m. Vodní plocha je v nadmořské výšce 381 m má rozlohu 394 ha, katastrální výměra činí 520 ha. Na několika místech rybník dosahuje hloubky až 7 m. Obvod měří 18,5 km.

Bezdrev byl vybudován v letech 1490-92 na příkaz majitele panství Hluboká Viléma z Pernštejna. V současnosti patří rybník Bezdrev Rybářství Hluboká. Účelem stavby rybníka byl především chov ryb, jejichž nejhojnějším zástupcem je v rybníce tradiční kapr, ale najdeme zde samozřejmě množství dalších druhů, jako jsou např. štika, amur, lín či sumec. Bezdrev je dobře známý také jako letní turistické a sportovní středisko. Břehy rybníka jsou posety rekreačními objekty, jejichž obyvatelé přírodní prostředí využívají nejen ke koupání ale i k vodním sportům, především jachtingu a windsurfingu. Roku 1951 se na Bezdrevě konali první jachtingové závody. V zimě je možné po zamrzlé hladině podnikat dlouhé výlety na bruslích, či pěšky.

Bezdrevské pláně jsou nekonečné...

S Bezdrevem těsně sousedí ještě další rybníky, mezi nimi i Přední Topole.

Velký Knopr je další z mnoha menších rybníků, tentokráte ukrytý v lesích zlivska.

Zbudovský rybník s výhledem na Dívčice. I on bývá rájem hus velkých.

U Pašic se rozlévá Volešek, velký rybník s krásným výhledem k Blanskému lesu a masívu Vysoké Běty.

Blatec u Dívčic, další z velkých rybníků u kterého jsem pozoroval orla mořského, hodujícího na mršině kapra, jen z několika metrů.

A Brezovec je hned naproti. Známé místo hnízdících volavek láká wild live fotografy.

Skutečně starobylou památkou ve městě Zlivi je dvouobloukový kamenný most z počátku 18. století přes Soudný potok, zdobený sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1724. A my se můžeme tímto mostem dostat od přírodních zajímavostí k těm kulturním.

Po zelené turistické značce se ze Zlivi kolem rezervace Mokřiny u Vomáčků dostaneme až k pomníku Kubaty. Sedláci nikdy nezapomněli na statečného rychtáře – na místě jeho popravy byl balvan s křížkem, v r. 1904 tu byla vztyčena socha od V. Suchomela v podobě Jakuba Kubaty, jak zdvihá ruku k přísaze a pamětní deska s nápisem o tom, jak „Kubata dal hlavu za Blata“…

Legenda praví, že sťatou hlavu vzala voda Soudného potoka a dnes v místech stětí a nálezu hlavy jsou dva velké kameny. Klostermannovo román Mlhy na Blatech o tomto poutavě vypovídá.

Zbudov a rodný dům Jakuba Kubaty.

Typické Blatské statky se nacházejí především kolem návsi. Většina štítů byla postavena po požáru v roce 1842 a zřejmě jedním stavitelem.

Víska Plástovice je poprvé připomínána již roku 1360. Dnes je jednou z mála, jíž zůstala téměř v nezměněném stavu zachována tvář typické blatské vsi 19. století. Dochoval se zde zcela ojedinělý soubor blatských selských statků s bohatě zdobenými štíty, soustředěný okolo členité rozlehlé návsi. Stavby pocházející z poloviny 19. století jsou upraveny ve stylu tzv. selského baroka.

Dokonce se zde točila kdysi i Prodaná nevěsta, pokud se nepletu a samozřejmě i Mlhy na Blatech.

Plástovice bývají – spolu s nedalekými Holašovicemi, vsí podobného charakteru – hojně využívány filmaři pro autenticitu prostředí 19. století i dnes.

Ještě jeden pohled na krásné štíty zdejších stavení.

Pašice, právě v nich bydleli hlavní protagonisté Klostermannova románu.

Založení Pištína se odehrálo zhruba okolo roku 1 200, což je doloženo nalezenou keramikou. Osada vznikla tedy na počátku velké kolonizační vlny kdy, bylo české i německé obyvatelstvo přímo vyzýváno, aby osadilo volnou královskou půdu v blízkosti nebezpečně se rozpínajícího Vítkovského dominia.

Další Blatskou obcí je Sedlec, pokud se dostanete až k branám místní hospody, nezapomeňte vstoupit a dobře se posilnit. Restaurace a pension Blata je dobrým jídlem vyhlášený.

Archeologické nálezy dokládají osídlení vsi Hlavatce na katastru obce už v době předhistorické. Asi 400 m jihozápadně od kóty 433 byl nalezen mezolitický kamenný nástroj. Další osídlení bylo doloženo pro střední dobu bronzovou, dobu halštatskou, laténskou i raný středověk. Byla tu nalezena keramika ze 13. až 15. století v lokalitě Hláska – tyto nálezy mohou signalizovat existenci zaniklé středověké vesnice.

Malé Chrášťany jsou opravdu malou vesničkou, blízko Vlhlav. Vesnička je tvořena vlastně pouze návsí. Ale ta je plná krásných průčelí statků a domků.

Co překvapí, je poměrně velká barevnost. A to jak celkově (červený štít), tak v detailech. A pak to, že nazdobené štíty měly i malé domky.

Autorem zdejších staveb je asi převážně Š. Brenner, který zde pracoval po vzoru neznámého mistra z Plástovické oblasti asi do roku 1900.

Kaple Nejsvětější Trojice v Mydlovarech, další Blatské obci. Jistě znáte osudy dobrého vojáka Švejka, že. Pravě odsud pochází rodiče spisovatele Haška.

Dvůr Vondrov sice je už kousek za Blaty a Bezdrevem, ale za shlédnutí určitě stojí. Navíc jsou zde mnohé zajímavé cyklostezky.

A co by kamenem dohodil je i zámeček Ohrada s muzeem a ZOO.

Ta se dnes stále rozrůstá a zpříjemňuje pobyt nejen turistům, ale i zvěři.

A zámek Hluboká snad představovat ani nemusím...

Tak to jsou Zbudovská Blata, krajina nad jiné zadumaná, kde se dá o samotě vnímat ticho (pokud zrovna nepřejíždí kolem vás rychlík do Plzně).