Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Z Nového Údolí na Třístoličník a Hochstein

vydáno 11. listopadu 2015 – napsal Rony – 4 komentáře

Podzim přináší chladná rána, inverzi a daleké výhledy z vrcholků hor. Toto období rádi vyhledávají fotografové přírody. Její barevnost láká a není divu, že jsme jednu slunnou, teplou sobotu počátkem října vyrazili na Třístoličník a Hochstein. Vzdálené Alpy byly sice vidět jen matně, ale to nám dobrou náladu nezkazilo.

mapa Třístoličník

trasa a výškový profil

Výstup na vrchol z Nového Údolí

Vláčkem se z Volar do Nového Údolí vydávám s Janou, Janou a Janou. To bude docela výhoda, protože se mi na jedno zvolání ozvou všechny tři, a já si pak vyberu.

Na Třístoličník jdeme českou stranou, ale sestup uskutečníme Bavorskem přes Haidmühle. V deset dopoledne je již docela teplo, byť se po ránu v údolích Šumavy objevila jinovatka. Před sebou máme Schwarzenberský kanál a Světlý potok, kde jedna z Jan najde krásného březového křemenáče. Letos je zázrak cokoliv jedlého najít. Prostě nerostou a Šumava není výjimkou.

Beru křemenáče s sebou, aby se i on mohl pokochat krásnými a dalekými výhledy, které nás čekají. Stoupáme zvolna, abychom se moc nezapotili. Pod vrcholovým hřebenem zobeme poslední borůvky, ale na rozdíl od Svarohu a Velkého Javoru, kde jsme jich snědli před dvěma týdny s Vencou kvanta, najdeme jen pár malých vysušených bobulek. Větší už letos nebudou.

Jsme na kůrovcem odlesněném území a tak si dlouho vychutnáváme pohledy do údolí. V dáli září sluncem osvětlené Volary a všude kolem sebe samé lesy a hřbety hor, kterým vévodí Bobík s Boubínem společně s Želnavskou vrchovinou. Červené borůvčí, zlatavě žlutá tráva a modré nebe s bílým zřasením mráčků krajině dodává malebnost, nad níž duše plesá.

Nové Údolí.

U křížku.

...

...

Památník věnovaný staviteli Schwarzenberského kanálu Josefu Rossenauerovi.

Stezka od Nového Údolí vede kolem hranice.

...

Barvy podzimu.

...

...

Jany stoupají k Třístoličníku.

Pohled k Hochsteinu.

...

...

...

Třístoličník (1 302 m n. m.) a Hochstein (1 333 m n. m.)

Na Třístoličníku je živo. Plně obsazené stoly horské hospody Dreisessel se prohýbají pod plnými půllitry Pilsneru a kolem pobíhá spousta rozdováděných dětí. Obcházím vrcholové skály, abych využil dobrého osvětlení, a širokoúhlým objektivem je zdola fotím. Povinnost vystoupit na vrcholovou skalku s třemi kamennými křesly ovšem nevynechám. Chvíli se tak tlačím s mnoha německými turisty i všemi Janami. Dole dost fouká, a proto odkládáme svačinku a hledáme nějaké závětří. A také rychle mizíme z dosahu povykujících Germánů, kteří nahoru k parkovišti vyjíždí auty. Jejich úbory většinou nesvědčí o tom, že by se pouštěli na delší túru.

To správné místo pro siestu nalezneme nedaleko Hochsteinu, ve skrytu mohutné skály. Něco zakousneme a když Jana Meli vytáhne z batohu čtyři výborné švestkové buchty, naše slast dostupuje vrcholu. A další, kammenitý vrchol máme nadohled. Stane se jím skalisko Hochsteinu, z kterého pozorujeme blízké i vzdálené vrcholky Šumavy a Bavorského lesa. Rozpoznáme nedaleký Heidel s rozhlednou, Roklan, kousek Luzného a mnoho hor české strany. Za dunajskou sníženinou vystupují z mlhy v širokém rozkročení štíty Alp. Protože jsem doma omylem z fotobatohu místo makroobjektivu vyhodil zoom, na jejich zvěčnění si musím nechat zajít chuť. Ale stejně by z fotek moc k obdivování nebylo. Dohlednost je mizerná. Už jsem zde zažil mnohem ostřejší pohledy k těmto vysokým horám.

Horská chata Dreisessel.

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Hochstein.

...

...

Bavorsko.

Na vrcholu.

...

...

Vzdálené Heidmühle.

Sestup k Haidmühle

Na rozloučenou ještě zazní zvuk zvonu ze zdejší kaple vtěsnané do jedné ze skal a my začínáme klouzat kamenitou stezkou k Haidmühle. Čeká nás dlouhých osm kilometrů.

V lese se snažím najít další houby, mimo muchomůrek červených však nic neroste. Přecházíme cestu, kudy nahoru na velké parkoviště denně vyjíždí mnoho aut, a rychle ztrácíme výšku. Až tolik, že zanedlouho musíme téměř kilometr znovu stoupat. U lesního jezírka Kreuzbachklause se naposledy krátce zdržíme. Vlak v Novém Údolí nepočká a my zrychlujeme krok. Před Haidmühle míjíme kapli, pod kterou vyvěrá pramen vody. K hranici a nádraží v Novém Údolí už to máme jen kousek.

Krásný den s dobře naladěnými Janami utekl jako voda. Ve Volarech jim za odměnu předávám tři knihy Alpy 2015 ze společné letní dovolené v Rakousku. Snad se budou fotky líbit.

Z Hochsteinu sestupujeme Bavorskem.

...

... z malých věcí radost mít...

Nádrž na Kreuzbachu.

...

...

...

Marienkapele nad Haidmühle.

Heidmühle.

...

Hranice.

Nové Údolí.

...

PP Spálený luh.