Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Výlet na Moravu a do Slezska II.

vydáno 28. března 2013 – napsal Jack – 3 komentáře

Přináším pokračování z putování po moravských a slezských krásách. Podruhé se společně vydáváme na výlet. Tentokrát zavítáme do malebných, dřevěných srubů na Pustevnách, vystoupáme na vrchol Radhošť, ale také se projdeme Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Nenechte se zdržovat a pojďte s námi .-).  

Pozn. aut.: Budu kombinovat své zážitky z obou výletů. Za fotkami, které jsem osobně nefotil, jsou uvedeni jejich autoři. Snažil jsem se vyhledat všechny, snad správně. Omlouvám se tedy předem těm, na které jsem zapomněl, nebo špatně uvedl.

Následující den byl ve znamení projasněné oblohy, počasí nám ukázalo svoji přívětivou tvář .-). Bohužel takovéto štěstí neměli o pět let později naši následovníci, kteří také stoupali na horský masív Radhoště.

Radhošť

Je sedmým nejvyšším vrcholem, který se vyvyšuje na západě Moravskoslezských Beskyd, a ze své 1 129 metrové výšky nad mořem bývá nádherný výhled na zdejší kraj. Radhošť je protkán pseudokrasovými pískovcovými jeskyněmi, dlouhými až několik stovek metrů. Podle jedné z pověstí bývaly ještě na počátku století tak prostorné, že jimi mohl z Pusteven až na Radhošť projet vůz tažený koňmi.

Pohled na vrchol Radhoště (2007, Hana Šimková)

Výšlap (2007, Jitka Fixová)

Není to nejsnazší (2007, Jitka Fixová)

Lanovka (2007, Jitka Fixová)

Báseň Na horu Radhošť

František Palacký

Tak světovládná Slávie stojí!

Oceánové se pění pode trůnem

panujícím věčně, a nízce hrdé

družky se koří před vládkyní!

Okolí Pusteven (2007, Jitka Fixová)

Tak vysoký pne vzhůru se Radhošť!

Kryje v oblacích hlavu svou starožitnou,

kryje ve střevách země základy své,

tak panuje dustojný horám.

Krajina kolem Radhoště (Tomáš Novotný)

Sláva ti, Mocný! Aj tobě hrdý

patu líbá skrouseně Karpat, a valné

Sudetů skrývá se, řadí za tebou:

laskavě panujž ty v říši své!

Obloha se zatahuje (Tomáš Novotný)

Když se velebné tvé čelo mračí,

spěchají služebné tu ze sboru tvého

chmury trestu, tvym hněvem ozbrojen

tesklivě upí země před tebou.

Další z výhledů (Tomáš Novotný)

Jasně, Radošti, vznes korunu svou!

Slovanův oltáři a Slávie věrná

ty památko! Pohled tvůj veselý

aj! v duši radosti čilé budí.

Krajina z Radhoště (Tomáš Novotný)

Přestali valných kouřit obětí

rodové hostinští; více ni zvučně

»Radogosti!« háj svěcený nevolá;

věčně oněmělť i chrám i kněz.

Cesta na vyhlídku (Tomáš Novotný)

Přece tajemství věrně ti chová

starožitný dub; a do srdce potomkům;

při utichlém slavněji kůru lesův,

sílu věje otcův zesnulých.

Vyhlídka (2007, Jitka Fixová)

Díka ti, outlých mého jara snův

ty dověrný tvorce! Plnou k tobě chvátá

duše má radostí; dej, Vznešený,

žíti mi ve stínu svatosti Tvé!

Lanovka na vrchol Radhoště (Tomáš Novotný)

Tu z pramenův já čerpati živých

chci slovanskou sílu: a skály Olympské,

ožijíc, roznášeti divně budou

hlaholy slovanské lyry mé.

Socha Radegasta

Na hřebeni Radhošťské hornatiny se nachází socha, která byla vytvořena roku 1930 ve Spojených státech amerických Albínem Poláškem. Ztvárňuje pohanského boha slovanských Ratarů - boha Radegasta (s býčí hlavou, rohem hojnosti a s valašskými krpci), který je bohem války, vítězství, slunce, ale i hojnosti.

Socha boha Radegasta (2007, Jitka Fixová)

Podle legendy nechali jeho modlu na vrcholu hory zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu roku 863 údajně na Radhošť zavítali. Vyprávění o Radegastovi má spojitost také s radhošťským podzemím. Říká se totiž, že jeho modla byla uložena v podzemním chrámu, kde byla dále uctívána.

Kaple svatého Cyrila a svatého Metoděje

Na vrcholu hory stojí dřevěná poutní kaple Cyrila a Metoděje s kupolí připomínající byzantský původ patronů a kamenný kříž se sousoším Cyrila a Metoděje z roku 1931. Uvnitř se nachází kopie obrazu Valašské madony z roku 1898, která byla stvořena malířem Adolfa Liebschera, a vitráže oken, z nichž čtyři představují výjevy ze života Cyrila a Metoděje a zbylé čtyři české světce - sv. Václava, sv. Ludmilu, sv. Jana Nepomuckého a sv. Anežku. Mimo jiné v roce 1868 byl z Radhoště přivezen jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze.

Kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje na Radhošti (Tomáš Novotný)

Sousoší Cyrila a Metoděje (Tomáš Novotný)

Interiér kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje na Radhošti (Tomáš Novotný)

Výstup až sem byl opravdu pohodový. Ano, bylo vedro, ale na druhou stranu to nebylo takové stoupání, jako například na Poledník. Užívali jsme si výhledy, které se nám naskytly, a těšili jsme se na osvěžení zmrzlinou v Libušíně :-).

PUSTEVNY

Ve výšce 1 018 metrů nad mořem leží horské sídlo Pustevny, které je pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Mimo jiné jsou Pustevny navštěvovány nejen od jara do podzimu, ale také v zimě, kdy je zde možnost si zalyžovat.

Pustevny (2007, Hana Šimková)

Libušín a Maměnka

Maměnku a Libušín na Pustevnách nechali postavit v roce 1898 členové turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Pověřený architekt Dušan Jurkovič navrhl dřevěné srubové stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem. Dbal při tom, aby budily dojem slovanské lidové architektury. U Libušína uplatnil čičmanskou (slovenskou) a u Maměnky valašskou formu dřevěných venkovských staveb.

Nejznámějšími stavbami na Pustevnách jsou Libušín a Maměnka. Obě vznikly v roce 1898 díky úsilí turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Jedná se o dřevěné srubové secesní stavby stavby s bohatým dekorem typickým pro Valašsko a slovanskou lidovou architekturu vůbec.

Maměnka v Pustevnách (2007, Hana Šimková)

Libušín (Tomáš Novotný)

Interiér Pusteven - Libušín (Tomáš Novotný)

Rožnov pod Radhoštěm

Město, německy nazývané Rosenau či Rožnau, nacházející se v okrese Vsetín ve Zlínském kraji leží na úpatí Vsetínských vrchů v nadmořské výšce 378 m n. m. Jeho historie sahá až do 2. poloviny 13. století, ale k prosperitě města přispěli až Žerotínové, díky nimž došlo k rozvoji sklářství a tkalcovství. Nacházely se zde i lázně, které byly od roku 1960 zrušeny a dodnes se je nedaří obnovit. V Rožnově pod Radhoštěm žije kolem 17 tisíc obyvatel.

Valašské muzeum v přírodě

Rožnov pod Radhoštěm je znám především svým skanzenem - Valašské muzeum v přírodě, který v roce 1925 založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkovi. Jedná se o druhé nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě, a to po Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem.

Nejstarší částí muzea je tzv. Dřevěné městečko. Byly do něj přeneseny domy z rožnovského náměstí - Fojtství (Rychtářův dům, kopie stavby z Velkých Karlovic), dřevěný kostelík sv. Anny (postaven během 2. světové války, kopie vyhořelého kostela z Větřkovic s věží z Tiché),...

V rožnovském skanzenu (2007, Jitka Fixová)

Chalupa ve skanzenu (2007, Jitka Fixová)

Interiér domů ve skanzenu (Tomáš Novotný)

Další interiér domu (Tomáš Novotný)

Kostel v rožnovském skanzenu (2007, Hana Šimková)

Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín. Je místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska.

Mezi nejznámější osobnosti zde pohřbené patří čtyřnásobný olympijský vítěz a světový běžecký rekordman Emil Zátopek, olympijský vítěz ve skoku na lyžích a český lyžař století Jiří Raška, olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk, zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi nebo evangelický kněz a autor Broučků Jan Karafiát.

Pomník Emila Zátopka (2007, Jitka Fixová)

Pomník Jana Karafiáta (2007, Hana Šimková)

Při ochutnávání frgálů (sladkých i slaných druhů) jsme si vychutnali také hru na cimbál. Tedy hru na deskový úderný strunný hudební nástroj, který pochází dokonce ze starobylé Babylonské říše.

Hraní na cimbál (2007, Jitka Fixová)

Hra na cimbál

Lanové centrum

I když měl den opravdu jen 24 hodin, stihli jsme se ještě podívat do lanového centra v Rožnově pod Radhoštěm, kde si náš tým vyzkoušel pohybové aktivity, které by mohli brzy zužitkovat.

Fotečka v lanovém centru

Trénink (2007, Hana Šimková)

Žáci v lanovém centru v Rožnově pod Radhoštěm (Tomáš Novotný)

Příště vám již naposledy přinesu pokračování z výletu na Moravu a do Slezska .-).