Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Věnec, výstup na halštatské hradiště u Lčovic a trek ze Zálezel do Vlachova Březí

vydáno 19. ledna 2013 – napsal Rony – 6 komentářů

Hradiště Věnec se nalézá na stejnojmenném vrcholu, který je dominantou krajiny nad údolím Volyňky. Je významnou pravěkou památkou a vzniklo v 7. století př.n.l. Ještě v 1. století před naším letopočtem bylo využíváno keltskými Bóji. Jeho kamenné valy obklopují vrchol v délce 1,5km. Jednalo o opevněné mocenské centrum vyššího řádu, které ovládalo větší území. Náš výstup ze Lčovic sice poněkud zkrátila hrozící bouře, ale to podstatné z hradiště jsme přece jen viděli.
Začátkem září jsme si udělali do okolí další výlet, a to ze Zálezel do Vlachova Březí a znovu obešli mohutný Věnec, ale také Mařský vrch se sousední Bělčí (927 m).

mapka Věnce

Hradiště Věnec

Na Věnci bylo nalezeno velké množství nálezů, z nichž je většina datována do 6. století a na počátek 5. století př.n.l. Mezi nálezy patří velké množství keramiky, žernov a významný objev pětidílného článku honosného bronzového opasku z počátku 5. století. Nález několika zlomků tuhové keramiky by mohl snad být dokladem osídlení lokality Kelty v 2.-1. století př.n.l. Poloha Věnec byla patrně osídlena také v pozdní době kamenné.

hradiště Věnec, článek pdf

Náš výstup k hradišti na Věnci začínáme ve Lčovicích, nedaleko Čkyně. Nejstarší historicky doložená zmínka o obci pochází z roku 1321 a uvádí jméno jistého Zbraslava ze Lčovic (Sbraslao de Ebizouiz). Za zastávku určitě stojí zdejší zámek, který byl vybudován na místě bývalé gotické tvrze.

Parkovat se dá u vlakové zastávky, odkud začíná modrá turistická značka. My ale auta necháváme u kiosku nedaleko mostu přes Volyňku, kde je v jejím korytu dobře vidět původní kamenný brod na zdejší zlaté stezce.

Za vlakovou zastávkou odbočuje cesta vpravo a my při stoupání míjíme dva prameny. Ten druhý má hezky upravené okolí a dokonce vodní mlýnek, ohniště i obětní soušku plnou zvířecích lebek. Jdeme totiž i po Keltské stezce, kterou zde místní vyznačili v roce 2008. Stezka má šest zastavení a je 27 km dlouhá. Vede ze Kubovy Hutě přes Boubín do podhůří na Buk, Čkyni a Bohumilice do Lčovic přes vrch Věnec.

Přecházíme paseku s dalekými rozhledy a dostáváme se do sedla, kde jsou již kamenné valy jasně patrné.

Na přelomu halštatského a laténského období kolem 5. století před naším letopočtem v kopcích vznikala hradiště, která sloužila jako sídla velmožů a také jako útočiště pro obyvatele okolních vsí v době nebezpečí. Rozsáhlá hradiště pak doplňovala zástavba v podhradí. Zvláštním prostorem hradiště bývala akropole, která byla většinou umístěna na nejvyšším místě. Keltové měli kmenové zřízení a již čile obchodovali s okolním světem. Od Pasova vedly přes šumavské průsmyky do vnitrozemí důležité obchodní stezky a hradiště Věnec zřejmě strážilo trasu kupeckých karavan. Ty procházely přes hradiště vládců a osady při cestách. V kupeckých stanicích pak bývaly noclehárny pro kupce a hostincese stájemi.

Od rakouského Hallstattu se dovážela sůl, etrusští kupci přiváželi víno a často šperky. Platil výměnný obchod a tak kupci z hlubokých lesů Gabrety odváželi kožešiny, vlněné látky,ale hlavně keramiku a zlato.

Opevnění hradiště Věnec má trojúhelníkový půdorys, který se skládá z akropole a dvou předhradí. Jejich celková rozloha je necelých 8 ha, přičemž obvod hradiště měří asi 1530 m. Opevnění využívá přirozených skalisek na hřebenu hory, skalních bloků a suťových polí, na které navazují valy. Akropole hradiště má rozlohu 0,5 ha a je vyvýšena nad okolní terén. Na severní straně je chráněna až 15 m vysokou sklaní stěnou, ke které jsou napojeny na jihozápadě valy s výškou až 10 m. Vstup do akropole je na jihozápadní straně, na západní straně je zdvojený val, který místy dosahuje výšky 5 m. Vstup do předhradí byl zřejmě umístěn na jižní straně.

Hradiště Věnec je součástí skupiny čtyř hradišť (Věnec, Němětice, Libětice, Třebohostice), které jsou všechny orientovány ve směru sever - jih. Spadají do 6.-5. století př. n. l.

Věnec je z nich nejmohutnější a je mu proto přisuzována funkce refugiální. Z nálezů stop lze usuzovat na trvalé osídlení lokality. Nález části honosného bronzového opasku, který mohla nosit pouze velmi významná osoba, ukazuje na možnost, že hradiště mohlo být mocenským knížecím centrem, spravující celé údolí Volyňky. Hradiště Věnec tak mohlo hrát významnou roli ve vztahu k dálkovému spoji Podunajím k Solné komoře.

My se dostáváme na nejvyšší bod Věnce, který je bohužel dnes bez rozhledů. Okolo jsou zbytky valů i menší kamenné moře. Slyšíme blížící se bouřku a tak začínáme sestupovat. Překračujeme další valy a stáčíme se zpět k Volyňce a Lčovicím.

Věnec a Pržmo od Hradčan.

Brána u lčovického zámečku.

Ve Lčovicích (říká se v Elčovicích) stojí zámek starodávného založení.

Zámek je dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu s raně barokním arkádovým průčelím. Půdorys hlavní budovy zámku je z větší části tvořen původní gotickou tvrzí s 2 m silným zdivem. Ve výkenku v levé stěně nástupního schodiště je také dodnes dochován lomený gotický portál. Vstupní brána pochází z první poloviny 19. století.

K severnímu nároží zámku je připojena patrová desetiboká barokní přístavba s klenutým přízemím.

Dnes je zámek v soukromých rukách a stále čeká na rekonstrukci.

Erb.

V parku, který byl založen v roce 1660, stojí osmiboká, raně barokní kaple ukončená kupolí a lucernou, vyzdobenou malbou s bohatým štukem. Osmiboký je i pavilón se znakem Hýzrlů z Chodů. Stejný půdorys má i grotta s částečně dochovanými nástěnnými malbami.

Prameny jsou u cesty k vrcholu Věnce dva. Tento je krásně upravený, nechybí ani ohniště a malá vodní nádrž.

Keltská stezka míří z Kubovy Hutě do Lčovic kolem Mařského vrchu.

Vlčí bob. V mnoha jazycích je vlčí bob spojován s vlkem. Rodové jméno Lupinus je odvozeno od latinského lupus, vlk. Rostlina dostala tento název zřejmě díky hořkosti jejích semen, jiní soudí, že je to pro dravé pronikání kořenů do půdy, a další, že semena této rostliny omezovala plodnost.

Další rostlinkou, která nám zpříjemňuje cestu, je kopřiva. Ve volném terénu opravdu hojná. Naštěstí se ale většinou jde příjemným vzrostlým lesem.

Výhledy, čeká nás poslední stoupání.

Na hřebenu již převažuje bukový les.

Kamenné valy jsou kolem vrcholu v délce 1,5km.

Pod vrcholem Věnce jsou mohutné mrazové sruby.

Kamenné moře mohlo vzniknout i ze staveb, nebo valů starých Keltů.

Zatravněný vrchol je prakticky bez rozhledu.

Při sestupu se otevírá pohled ke kostelu ve Lštění.

Lčovice a Nahořany.

Slavná trať Strakonice-Volary ze Slunce, seno...

U Volyňky.

Podle řeky vede cyklotrasa.

Pod mostem ve Lčovicích jsou stále patrné zbytky upraveného koryta, brodu dávné stezky.

Parkovat lze u místního kiosku u řeky.

Trek přes Lčovice do Vlachova Březí

Na vandr po hřebenech v okolí Vlachova Březí použijeme oblíbený pendl. Jedno auto necháváme na krásně opraveném náměstí ve Vlachovo Březí a druhým přejíždíme do Zálezel. Odsud nás cesta, dnes již bohužel tvrdá asfaltka, vede kolem hradiště Věnec. Stoupáme po červené TZ podle Radhostického potoka k Budíkovu a stále výš a výš k rozcestí Pod Brdem, odkud se dá pokračovat na rozhlednu Mařský vrch. Ta sice již není daleko, ale vzhledem k tomu, že ji všichni již dobře známe, jdeme po zelené TZ přes Brdo k Dvorci a na Lštění. Přesto i zde vidíme v lese kolem nás mnoho balvanů, které se jako proudy kamenného moře vinou kolem nás. Ani mírná ztráta značené trasy nám nemůže ubrat vitalitu a elán.

Ve Lštění dáváme přímo u kostelu pauzičku k malému občerstvení a chytáme se tentokrát modré TZ. Ta nás bezpečně vede kolem Bělče ( 923m) na Mojkov, Horní a Dolní Kožlí terénem s mnoha pěknými vyhlídkami. Za Dolním Kožlím již následuje sestup lesem do Vlachovo Březí.

Asi 16km dlouhá cesta vede velmi hezkou krajinou s mnoha výhledy a vy si ji můžete zpestřit i vyhlídkou ze zajímavé rozhledny na Mařském vrchu.

Kostel ve Vlachovo Březí.

Vlachovo Březí.

Vlachovo Březí.

Vlachovo Březí.

Vlachovo Březí.

Vlachovo Březí.

Vlachovo Březí.

Vlachovo Březí.

Vlachovo Březí.

Kostel ve Vlachovo Březí.

Kostel ve Vlachovo Březí.

Kostel ve Vlachovo Březí.

Kostel ve Vlachovo Březí.

Vlachovo Březí.

Kovanín.

Na Keltské stezce.

Hřibová rodinka.

Mlaka.

Budilov.

Budilov.

Brdo.

Brdo.

Kamenné moře pod Mařským vrchem.

Kamenné moře pod Mařským vrchem.

Pramen Na Brdských.

Kameny pod Mařským vrchem.

Cestou k Dvorci.

Cestou k Dvorci.

Kostel ve Lštění.

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy náležela vladykům Vilému a Zdeňkovi ze Lštění. Území však bylo osídleno již mnohem dříve. Napovídá tomu i staroslovanské jméno vsi "Léščie" (lískový porost), které patřilo do nejjižnějšího cípu Čechy obydleného Pošumaví.

Vrchol 903m vysokého kopce nedaleko samoty Šár.

Na vrcholu.

Kamenné hradby.

Nad Mojkovem.

Mojkov.

Křížek u Horního Kožlí.

Jedlý kaštan.

Vlachovo Březí, Lybotyňský potok.

Vlachovo Březí, kašna.