USA - den pátý a šestý
vydáno 29. června 2012 – napsal psaroslav – 3 komentáře
Naše nadšení nebere mezí. To, co jsme doposud viděli, předčilo veškerá očekávání. Často si klademe otázku, jak příroda takovou nádheru stvořila. A to tušíme, že nás ještě čekají zážitky, při nichž budeme údivem padat na záď. Když se při psaní těchto článků probírám fotografiemi, vzpomenu na Ronyho, který je k fotoaparátu přirostlý. Asi by se tam vydováděl.
5.den: Utah - Bryce Canyon
Průjezd po 89 a 12 přes Red Canyon do NP Bryce Canyon, který je mnohými považován za nejkrásnější park v USA. Fotografování na vyhlídkách vyhlídky Inspiration Point, Bryce Point a pěší trasa ze Sunset Pointu do Quens Garden a přes Sunrise Point zpět. Nocleh v kempu přímo v parku.
68 mil – 109 km
Něco málo faktů
Národní park Bryce Canyon se rozkládá v jihozápadním Utahu ve Spojených státech amerických. Hlavní částí parku je Bryce Canyon, který, navzdory svému jménu, není kaňon, ale obrovský přírodní amfiteátr, vzniklý erozí podél východní strany Paunsaugunt Plateau. Bryce je charakteristický svými geologickými strukturami, zvanými "hoodoos", formovanými větrem, vodou, ledem a erozemi usazených hornin v korytu řeky a jezera. Červená, oranžová a bílá barva skal poskytuje návštěvníkům úchvatnou podívanou. Bryce je položen mnohem výše, než nedaleký národní park Zion. Obvod Bryce se pohybuje mezi 8000 a 9000 stopami (2400 - 2700 metrů).
Oblast Bryce byla osídlena mormonskými průkopníky v r. 1850 a byla pojmenována po Ebenezeru Bryceovi, který se v oblasti usadil v roce 1874. Oblast kolem Bryce kaňonu se v roce 1923 stala národním památníkem a v roce 1928 byla prohlášena národním parkem. Park se rozprostírá na 56 čtverečních mílích (150 čtv. km) a přijme relativně mnoho návštěvníků ve srovnání se Zionem a Grand kaňonem, převážně kvůli své odlehlosti. Centrálním bodem mezi těmito třemi parky je utažské město Kanab.
Jak to ten den bylo
Chatky jsou ve všech kempech téměř stejné. Vybavené velice prostě - pouze pár zásuvek s elektřinou a několik postelí (spíše pryčen) potažených jakýmsi igelitem.
Den pro nás začíná neobvykle pozdě, budík nás žene ze stanu až v půl sedmé. Cílem dnešního dne je Bryce kaňon. Mimo jiné tam hodláme i přespat, protože následující den máme v úmyslu fotografovat ty nádherné skály za úsvitu.
Utah - cestou do Bryce kaňonu
Pouť po Bryce kaňonu zahajujeme návštěvou infocentra. Zatímco tam nakupujeme nějaké drobnosti, Milda odjíždí do kempu rezervovat místa pro nadcházející noc. Později už by mohlo být pozdě.
Po vyřízení formalit vycházíme na vlastní prohlídku tohoto úchvatného místa. Čeká nás asi šestikilometrová trasa s ne zcela zanedbatelným výškovým rozdílem. Začínáme na Bryce Point, pokračujeme přes Inspiration Point až k Sunset Point. Po celou tuto cestu po horním okraji se před námi otevírají naprosto úžasné scenérie, skalní útvary neskutečných tvarů i barev.
V Sunset Pointu zahajujeme sestup dolů do kaňonu stezkou Navajo Loop Trail. Cesta je to poměrně náročná, teploměr se vyšplhal přes třicet stupňů. Vedro je umocněno pálícím sluncem, před kterým je jen velmi obtížné se někam schovat. Máme s Hankou dohromady asi litr a půl vody, která rychlým tempem mizí.
Veškeré tyto útrapy jsou však ve stínu toho, co cestou vidíme. Bizarní skalní útvary se zdají být z úplně jiného světa. Turistů zde kupodivu není mnoho, takže máme dostatek prostoru pro fotografování.
Několikahodinový pobyt v údolí zakončujeme výstupem na Sunrise Point. Unavení, ale nadšení z viděného.
Utah, Bryce kaňon - první pohled
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon - Amphitheater, pohled z Bryce Point
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon, Navajo Loop Trail - Sentinel
Utah, Bryce Canyon - Thors Hummer
Utah, Bryce Canyon - Thors Hummer z jiného pohledu
Utah, Bryce Canyon - a fotíme, fotíme ....
Utah, Bryce Canyon - už nejsme zcela svěží, ale nadšení, foto Vláďa Hošek
Utah, Bryce Canyon - z každé vyvýšeniny je okouzlující výhled
Utah, Bryce Canyon - Amphitheater, panoráma z Bryce Point
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon - lidová tvorba ...
... i na těch nejnemožnějších místech
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon - za každou skulinou se mohl skrývat ten nejúžasnější záběr
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon
Utah, Bryce Canyon
Potom už odjíždíme do kempu. Nejedná se o žádné luxusní zařízení - kemp je vybaven pouze tekoucí studenou vodou beze sprch. Postavíme stan a vydáváme se do Ruby's Inn, kde se nabízejí dvě možnosti stravování. Buď za 24 dolarů sníst libovolné množství čehokoliv z nabídky nebo navštít pizzerii, kde se lze najíst za znatelně menší peníz. Volíme variantu 2, protože když si uvědomíme, jaký je Hanka jedlík, tak by se při první variantě jednalo o vyhozené peníze, protože těch 24 dolarů bychom museli zaplatit každý.
Po jídle jsme nakoupili pár maličkostí v nedalekém marketu a odebrali se zpět do kempu
6.den: Utah - Bryce Canyon, National Park Capitol Reef, Moab
Ráno zmrzlý východ slunce nad Bryce Canyonem z vyhlídky Inspiration Point. Po silnici 12 a 24 přes Escalante a zkamenělou dunu do Boulderu, horské sedlo 2804 m n.m. do NP Capitol Reef. Odpoledne po 24, 70 a 191 přejezd přes pouště Utahu do Moabu. Nocleh na kraji města v kempu s bazénem a vířivkou. Večerní nákupy a oslava Michalovo svátku.
278 mil – 447 km
Něco málo faktů
Capitol Reef National Park je americký národní park v jižním a centrálním Utahu. Je 100 mil (160 km) dlouhý, ale docela úzký. Park, založený v roce 1971, má rozlohu 378 čtverečních mil (979 čtv. km) a je otevřený celoročně, i když nejoblíbenější měsíce jsou od května do září.
Původně se jmenoval Wayne Wonderland - tak ho v roce 1920 nazvali místní přívrženci Ephraim P. Pectol and Joseph S. Hickman. Pro National Park Capitol Reef jsou charakteristické pestrobarevné kaňony, hřebeny, návrší a monolity. Dominantou je 75 mil (120 km) dlouhý hřeben nazývaný Waterpocked Fold, táhnoucí se od Thousand Lake Mountain po Lake Powel.
"Capitol Reef" je jméno obzvlášť drsného a úžasného segmentu Waterpocket Foldu nedaleko Fremont River. Oblast byla pojmenována podle řady bílých dómů a útesů, vytvořených z navažského pískovce. Každý z nich určitým způsobem připomíná budovy amerického Capitolu ve Washingtonu. Tyto útvary se vyskytují podél Fremont River až do Pleasant Creek na Waterpocked Foldu.
Lokální výraz reef se vztahuje ke skalnatým bariérám, překážejícím v cestě. Vybudováním cesty State Route 24 přes Fremont River Canyon bylo cestování usnadněno.
Jak to ten den bylo
Abychom stihli vyfotografovat Bryce Canyon za východu slunce, je nutné si přivstat. V půl šesté jsme již na nohou, věci necháváme tak, jak jsou a vzhůru k Inspiration Point. Přijíždíme ještě za tmy a s uspokojením můžeme konstatovat, že prostorově omezená vyhlídková terasa je téměř prázdná a tedy můžeme zaujmout subjektivně nejlepší pozici. I to je však velmi těžké. Začíná se šeřit a my vidíme první scenérie v kaňonu. Takže několikrát ještě narychlo měníme pozici až nakonec zůstáváme, protože najednou není na terase jediné volné místo. Fouká silný vítr, kerý dokáže rozhýbat i poměrně robustní stativ. Zespodu na něj tedy zavěšuji fotobatoh a všemožně se snažím se postavit mezi stativ a vítr. Asi se alespoň u některých snímků povedlo.
Utah, Bryce Canyon - Amphitheater za úsvitu, panoráma ze dvou snímků
Utah, Bryce Canyon - Amphitheater za úsvitu, detail
Jakmile se slunce v plné síle rozlilo nad krajinou, končíme naše fotografické aktivity a vracíme se zpět do kempu posnídat a složit tábor. Není třeba nijak spěchat. Máme sice před sebou zhruba 430 km dlouhou cestu do města Moab, ale na zdejší silnice to není žádná vzdálenost. Cestou mnohokrát zastavujeme, protože krajina skýtá nepřeberné možnosti k fotografování. Na půlku vzdálenosti střídám Vláďu Hoška za volantem. Sice mám co dělat, abych se udržel v jakž takž bdělém stavu, ale Vláďa si taky potřebuje odpočinout.
Na jedné zastávce jsme zaparkovali ne zcela předpisově a během pěti minut za námi zastavil jak z filmu vystřižený policejní vůz - takový ten houpající se koráb - se svítícími majáky. Nebyl jsem z toho příliš nadšený, neb nekompromisnost amerických strážců pořádku je příslovečná. Zde stojí za zmínku, že prostý americký občan se k dodržování předpisů staví zcela jinak, než u nás. Zákon je prostě zákon a vědomě ho překročit (např. nedodržením předepsané rychlosti) je pro většinu lidí naprosto nepředstavitelné.
Naštěstí však tato epizoda pro nás dopadla dobře - po chvíli vyjednávání jsme byli decentně pokáráni a policista nás poslal na pár set metrů vzdálené parkoviště. Tam jsme pokračovali ve focení a po uspokojení pokračovali dál k vytčenému cíli.
Utah - krajina cestou do Moabu
Utah - krajina cestou do Moabu
Utah - krajina cestou do Moabu
Povinnou zastávkou byl při cestě položený National Park Capitol Reef, který se svými monumentálními a barevně pestrými skalními útvary, starými indiánskými malbami na skálách a v malebém prostředí se vyskytujícím informačnim centrem, byl velmi vděčným objektem pro fotografování.
Utah - národní park Capitol Reef, informační centrum
Utah - národní park Capitol Reef
Utah - národní park Capitol Reef
Utah - národní park Capitol Reef
Utah - národní park Capitol Reef
Utah - národní park Capitol Reef, struktura skály
Utah - národní park Capitol Reef, staré indiánské malby
Utah - národní park Capitol Reef, staré indiánské malby
Utah - národní park Capitol Reef, staré indiánské malby
Do Moabu přijíždíme odpoledne. Ve městě je velmi dobře až luxusně vybavený kemp, ve kterém navíc budeme zůstávat dvě noci. Na obě noci si pronajímáme chatku. V kempu je k dispozici bazén, vířivka i pračka se sušičkou. Tedy místo, kde je možné trochu zregenerovat unavená těla a udělat si pořádek v zavazadlech.
Jakmile se zabydlíme, jdeme na večerní prohlídku města spojenou s nákupem v místním marketu. Prošli jsme kus hlavní třídy, ale brzy jsme prohlídku vzdali. Není tam totiž k vidění nic z toho, co obdivujeme při návštěvách evropských měst - jejich po staletí vytvářená atmosféra.
Návštěvu Moabu končíme posezením v mexické restauraci a ochutnávkou sklenice mexického piva. Cestou do kempu se ještě stavíme u pumpy, zakoupíme pár plechovek normálního piva a den končíme jeho popíjením a povídáním si s ostatními účastníky zájezdu.
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Komentáře
3. července 2012 09:54
psaroslav říká
Je to tak, karta je plná v cuku letu, měli jsme jich dostatek a k rutině každého večera patřilo "odlejvání" fotek do databanky, nabíjení baterií, čištění objektivů etc. Ale větší problém je po příjezdu domů, když se fotky musí vyselektovat. Mnohdy srdce krvácí, ale je to nutnost, to kvantum přivezených fotek bez selekce a drobných úprav je nekoukatelné.
7. července 2012 01:09
Paulie říká
Opravdu nádhera A oceňuji, že i přesto není článek příliš dlouhý (což zajistí ona selekce).
"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
Jaký typ výletů preferujete?
1234 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
833 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
593 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2660 čtenářů Archiv anket
2. července 2012 22:10
Rony říká
V téhle krajině bych měl jistě rychle plnou paměťovou kartu . Je okouzlující...
A to brzké ranní vstávání fotkám jen přidalo na kvalitě a vyplatilo se.
Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká