Údolím Vydřího potoka k Chalupské slati

Údolím Vydřího potoka k Chalupské slati

Když mrzne až praští, každý raději sedí za pecí a čeká na jaro. Pokud ale překonáte lenost a vyrazíte na hory, budete odměněni nádherou mrazivé krajiny. A pokud svítí slunce a nefouká silný vítr, dají se na běžkách přežít i teploty pod -15°C. Na Šumavě vede sice většina stop zalesněnou krajinou, přesto jsou i trasy prosluněné, vedoucí přes planiny a bývalé pastviny. Jednou z možností, kde si můžete prožít volnou krajinu, je běžecký okruh mezi Novými Hutěmi a Borovou Ladou.

Nás zde čeká asi 15 kilometrů dlouhá trasa krásnou krajinou, která se dá i se zastávkou v hospodě v Borové Ladě snadno zvládnout za tři hodiny. Na parkovišti v Nových Hutích se dnes neplatí, je dobře odklizené a stopa vede hned vedle něho.

mapka

Azurové nebe láká k častým fotografickým zastávkám. Je deset dopoledne, mráz je opravdu velký a my se proto snažíme jet na pohodu, a moc se nezpotit. Sjíždíme ke Studenému potoku. Tady začíná okruh, který v uctivé vzdálenosti kopíruje Vydří potok a přes Borovou Ladu ho obchází. Míjíme penzion Studený potok, kde již mají otevřenou restauraci. My ale máme v plánu dojet před polednem až do Borové Lady.

V terénu leží přes metr sněhu a to zde nebývá pravidlem. Stopa je strojem dokonale projeta, přemrznutý sníh sice ve stinných úsecích drhne, ale na slunci se sklouznout dá. Asi po hodině ojíždíme do Svinné Lady, kde se jedeme podívat k jezírku v Chalupské slati. Sem míří většinou peší a několik jich i míjíme. Pořizuji nějaké fotky. Bez volné vodní hladiny jde o bílou pláň a kouzlo tohoto místa se tak ztrácí.

V Borové Ladě je otevřena jen jedna hospoda, ale to nám stačí. Většina běžkařů odtud míří nahoru ke Knížecím Pláním, případně Bučině, kde je na obou místech kuchyně výborná.

Zato naše kuře na kari není nic moc, maso je gumové a tak si vylepšujeme chuť čajem s velkým rumem.

Po hodině opouštíme vyhřátou místnost a stoupáme k Novému Světu, a také k Šindlovu, kde fotím zvláštní malou kapličku. Sjíždíme k Vydřímu potoku kolem chráněné zóny Pasecká slať, abychom znovu vystoupali, tentokrát už k Novým Hutím. K parkovišti přijíždíme v 15 hodin. Cesta nám trvala celkem pět hodin.

Překvapivě se jelo dobře, slunce zimu zmírnilo a vyplatilo se nám vybrat právě tuhle část Šumavy s prosluněnými stráněmi mezi Novou Hutí a Borovou Ladou.

Sjezdovka Nové Hutě.

Nad Studeným potokem.

U Studeného potoka.

Srdce na pláni U Fastnerů.

U Zvěřinského potoka.

Nad Chalupskou slatí.

Svinná Lada.

Vrch Homole (1 044m) nad Borovou Ladou.

Svinná Lada.

Chalupská slať.

Kleč ve slati.

Jezírko v Chalupské slati.

Pohled k Vyhlídce a Homoli.

Vyhlídka k vrchu Vyhlídka (1 068m).

Teplá Vltava v Borové Ladě.

Nový Svět.

Pod Šindlovem.

Kaplička v Šindlově.

Přírodní památka Pasecká slať.

Šindlov z dálky. Šedý bod vlevo stoupá z chladicích věží JETE.

Šindlov zoomem.

Okruh uzavřen-rozcestí nad Studeným potokem.

U Nových Hutí.

Ještě sjezdovka v Nových Hutích.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

Rony

12. února 2012 20:34

Rony říká

Pokud chcete vědět, kdy a kde byly čerstvě upraveny stopy, nebo chcete vidět mapky s vyznačenými běžkařskými tratěmi, mohu doporučit webové stránky www.bilastopa.cz.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Japo

13. února 2012 11:14

Japo říká

Hezké, do bílé stopy už mě to také láká ...

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Jan

7. srpna 2019 05:14

Jan říká

Popis hezký, ale je vidět, že velmi povrchní. Například při skloňování názvů Svinná Lada a Borová Lada autorovi uniklo, že názvy jsou v plurálu, tedy "na Ladech" a ne "na Ladě" atd.
Rony

8. srpna 2019 11:56

Rony říká

Ano, o tom jsem si tak před jedním, dvěma měsíci četl. Opravovat spoustu článků kvůli tomu ale nechci. Beru to tak, že lidově se názvy často takto nesprávně skloňují. Vlastně jsem snad ani neslyšel někoho říkat "jedeme k Borovým Ladám". Ale nově bych to už mohl psát správně, budu se o to snažit.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Rony

8. srpna 2019 12:00

Rony říká

https://cs.m.wiktionary.org/wiki/Borov%C3%A1_Lada

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.