Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Toulky po Slovensku a Polsku II.

vydáno 29. listopadu 2013 – napsal Jack – žádný komentář

Přináším vám pokračování geografické exkurze, která proběhla koncem dubna/začátkem května 2013, kdy nás naše studentské kroky provedly Krakovem, ale i horskou vesničkou Zakopane a poprvé jsme konečně pohlédli na královskou perlu Slovenské republiky - na Vysoké Tatry.

Úterý 30. dubna 2013

Brzy ráno opouštíme náš hostel Goodbye Lenin a přemisťujeme se do nitra historického centra Krakova. Přesněji do nejstarší části města, které se nachází na opevněném Wawelském návrší, kde bylo kolem roku 966 vybudováno obchodní hradiště pod vládou českého knížete Boleslava I. Teprve až roku 999 byl dobyt Boleslavem Chrabrým (vnukem Boleslava I.) a připojen k piastovskému polskému státu, kde bylo vybudováno biskupství (roku 1000). Za vlády Kazimíra I. Obnovitele se stal roku 1038 Krakov polským hlavním městem.

Řeka Visla

Hrad Wawel

A proč po ránu býti troškaři. Vydáváme se proto hned na královský hrad Wawel, což možná v překladu ze staroslověnštině znamená - vyvýšenina uprostřed močálů. To co pro nás je Pražský hrad, to pro Poláky je právě Wawel. Symbol státnosti a velikosti, područí i pádů, vítězství i porážek. Přes půl tisíciletí zde sídlili polští králové, například nám známí Jagellonci.

Vstupní brána s věží

V nitru rozkvetlého Wawelu

Rozkvetlé magnolie

V počátcích hradiště, následně panovnický hrad, který byl odsouzen k bezvýznamnosti za vlády cizích panovníků. Možná se vám zvenku bude zdát malý, ale zdání opravu klame. Zevnitř je mohutný. Naše první kroky vedou do katakomb - do předstupu královských hrobek pod katedrálou, kde jsou pohřbeni, například český král Vladislav Jagellonský, polský král z rodu Piastovců Vladislav Lokýtek, ale i třeba polský král Jan Sobieski. V předsálí je hrobka prezidenta Lecha Kaczyńskeho a jeho manželky Marie Kaczyńske, kteří zahynuli společně s předními představiteli vlády 10. dubna 2010 při letecké havárii u ruského Smolenska.

Vstup do katakomb

Královská pečeť

Hrobka bývalého prezidenta Lecha Kaczyńskeho a jeho manželky Marie Kaczyńske

Převážná část hradního komplexu je zpoplatněna, i přesto ale hrad Wawel patří k jedné z nejnavštěvovanějších památek v zemi. Přeplněn bývá hlavně o víkendu, kdy přístup na většinu míst je zdarma. Kromě hradního paláce se sbírkami různého nábytku, dekorací, ale i orientálních věcí, které naštěstí nebyli dobyvateli rozkradeni, nebo repliky korunovačních klenotů (pravé byli roztaveny Prusy) stojí za to nahlédnout do nitra katedrály, tedy baziliky svatého Stanislava a svatého Václava, která se řadí mezi tři největší nekropole v Evropě (pohřbena většina polských králů od Kazimíra Velikého po Štěpána Báthoryha, a také národní hrdinové jako Tadeusz Kosciuszko, či národní básníci Adama Mickiewicze a Juliusze Slowackéha). Před ní stojí socha polského rodáka a papeže Jana Pavla II.

Část zámku

Socha Jana Pavla II. před katedrálou

Moje maličkost s katedrální bazilikou svatého Stanislava a svatého Václava

Z jedné věže katedrály několikrát do roka zaznívá svým melodickým hlasem i největší zvon Polska - zvon Zygmnut (Zikmund) z roku 1250, který váží 11 tun. Nesmím opomenout ani Wawelského draka (Smok wawelski), který kdysi žil v jeskyni pod hradbami. Dnes zde stojí jeho kovová replika.

Maketa celého hradního komplexu

U Dračí jeskyně

A jelikož od této chvíle máme volný rozchod, vydávám se podél nejdelší řeky v Polsku - Visly - po chodníku slávy kolem hradu do nitra města. Míjím jednu budovu Semináře arcidiéze krakovské, procházím nádherným parkem s fontánou, ale i několik úchvatných kostelů. Jedním z nich je i kostel svatého Františka z Assisi, ve kterém mě uchvátí nejen božský klid, ale i nádherné vitráže v oknech. Nedaleko od kostela se nachází Biskupský palác, kde dříve působil Jan Pavel II.

Procházka kolem Visly

Budova Semináře arcidiéze krakovské

V jednom z parků pod katedrálou

Moderní fontána

Kostela svatého Františka z Assisi

Jedna z krásných vitráží

Biskupský palác Jana Pavla II. s oknem

Malý a Velký rynek

Konečně se opět dostávám, tentokrát ve dne, na hlavní krakovské náměstí, které leží v části Stare Miesto a které je největší středověké náměstí v Evropě. Vzniklo ve 3. čtvrtině 13. století po tatarském nájezdu, kdy se opětovně vybudovalo ve tvaru šachovnice a ponechaly se staré, zachované prvky - Mariánský kostel a kostel svatého Vojtěcha, proto nemá na jeho koncích pravidelný tvar.

Velký rynek (Rynek Główny)

Tržnice Sukiennice

Jednou z dominant tohoto Velkého rynku je bezpochyby Sukiennice ze 14. století s renesanční přestavbou. V přízemí budovy se nachází ve dvou řadách naproti sobě kavárny a především obchody s upomínkovými předměty a šperky. Stropní výzdobu tvoří znaky s erby měst, či panovnických rodů na polském území. V prvním patře najdeme galerii polského malířství a sochařství s pobočkou muzea.

Sukennica

Kostel svatého Vojtěcha

Tento barokní kostel s kaplí svatého Jana Nepomuckého, ve kterém prý kázal svatý Vojtěch, vybočuje v pravidelném uspořádání Velkého rynku. Zapříčiněno je to tím, že již stál před vybudováním náměstí, jeho základy jsou totiž pravděpodobně nejstarší stavbou ve městě. Když jsme k němu dorazili, přilákala nás známá Mozartovská melodie, neboť před jeho branami zrovna hrála pouliční kapela s harmonikami.

Kostel svatého Vojtěcha

Radniční věž

Pozůstatkem po radnici, která byla zbořená v roce 1820, je 70 metrová gotická věž ze 14. století. Dříve její součástí byla mimo jiné i městská sýpka. Pod ní se dochovaly sklepní prostory, dříve využívané jako mučírna.

Radniční věž

Kamenný hlídač

I já si chci hrát

Železná maska (průchozí)

Velký rynek se v průběhu dějin stal místem nejen mnoha slavností, ale především historických událostí. 24. března 1794 právě zde polský a americký generál Tadeusz Kościuszko složil přísahu a vyhlásil tak protiruské povstání, které do dějin vzešlo jako Kościuszkovo povstání. Na tuto památku je zde do dlažby zasazena pamětní deska. Nesmím ani opomenout pomník, který představuje polského romantického spisovatele Adama Mickiewicze.

Polské povstání pod vedením Tadeusze Kościuszka

Pomník polského romantického spisovatele Adama Mickiewicze

Mariánská bazilika

Neopomenout určitě nesmím ani druhou dominantu ze 13. století a tou je původně románský kostel s cihlovou přestavbou do gotické baziliky a více než šesti kaplemi a dvěma kruchtami, jež nechali postavit bohatí měšťané. Nejcennějším prvkem Mariánského kostela je hlavní oltář od norimberského mistra sochaře Víta Stvoše. Na osmnácti velkých reliéfech jsou znázorněny nejdůležitější epizody z života Panny Marie a Ježíše Krista. Zde se přesvědčujeme, že Poláci jsou opravdu silně věřící, dveře se tu neustále otevírají a lidé poklekávají. Ono nepoklekněte před takovou majestátní nádherou.

Mariánská bazilika ve dne

Uvnitř Mariánské baziliky (špatná kvalita)

Čas však není nafukující, a tak se navracím podél Mariánské baziliky kolem bývalých měšťanských domů přes Malý rynek na Starém Městě k jižnímu předměstí, kde se nachází židovská čtvrť Kazimier.

Mosazná fontána chlapce

Staré město

Velký rynek je oddělen od Starého města domy

Kazimier

Tato čtvrť byla založena začátkem 14. století, zahrnovala pěst synagog (dnes jen jedna činná) a jeden z nejstarších evropských židovských hřbitovů. Byla však také místem, kde se střetávaly křesťanské a židovské tradice. Židé byli od křesťanů odděleni parkánem a kamennou zdí, která byla částečně zbořena.

Židovská čtvrť Kazimierz

Židovský hřbitov

Čím jsme hlouběji, tím náhrobky víc stárnou

Tímto dáváme sbohem Krakovu a pokračujeme po poledni dále polským státem, směrem ke slovenským hranicím. Počasí stále ukazuje svoji příznivou tvář, a proto si můžeme dovolit i kratičkou přestávku.

Na jiné fotky Osvětimi, ale i Krakova se můžete podívat i tady: http://itisfinnished.blogspot.cz/2009_04_01_archive.html

Zakopané

Zastávkou pro nás je město Zakopané s 33 000 obyvateli nacházející se v jižním Polsku. Toto malebně vypadající městečko bývá někdy přezdíváno zimním hlavním městem Polska, neboť právě Zakopané hostilo několikrát mistrovství světa v severském lyžování. Leží totiž v údolí mezi Vysokými Tatrami a horou Gubałówka a je nejdůležitějším polským střediskem horské turistiky a lyžování. Ročně ho navštíví kolem tří milionů turistů. Není proto divu, že mnoho lidí vám tu nabízí různé předměty a snaží se z vás vymámit, co nejvíce peněz. Nic totiž není zadarmo, a to ani fotka.

V ulicích Zakopane

Banka

Drahá to fotka :D

Vysoké Tatry z autobusu

V podvečer přejíždíme slovenské hranice a ubytováváme se v hotelu Magura poblíž vesničky Ždiar, odkud je nádherný výhled na Vysoké Tatry. Podle Tater zde tak večer poznáte, jak druhý den bude. Po zvyknutí si na zdejší hotelový systém a výborné večeři máme bohatý večerní program v podobě studentské "svatby", popíjení a tancovačky. Co víc si prostě přát? ;) Zábava končí až někdy v ranních hodinách.

Hotel Magura ve Ždiaru

Výhled na Vysoké Tatry z hotelu

Obřad započal

Svatební obřad

Středa 1. května 2013

Náročné vstávání po ještě namáhavější noci. Co však nadělat, když chceme zase poznat něco nového, tak rychle na snídani a hurá do autobusu na další jízdu po silničních serpentinách do kraje zvaného Zamagurie (severní část Spiše), jež bylo v minulosti osídleno převážně Poláky, Rusíny, Židy, ale i Němci a Romy.

Plavba po Dunajci

Přesedáme z vyhřívaného autobusu do dobových dřevěných pltí na Dunajci, které využívali především Goralové (horalové), tedy obyvatelé hornatých oblastí jižního Polska, ale i zdejšího severního Slovenska a slezského Těšínska, pro přesun po řece, jež tvoří meandry zařezané hluboko do skal Pienin.

Z pltě na plť

Malebná krása meandrů na Dunajci a Pienin

Pieniny

Na pltích není zas tolik chladno, ale dosti sem zatýká. To nám však tolik nevadí a nekazí nám to pohled na zdejší pohoří Pieniny. Pieniny jsou tvořeny flyšovým (jílovec, pískovec) a bradlovým (vápenec, slepenec) pásmem, které vytváří skalní města a vápencové jeskyně v Haligovských skalách, jež jsou pro turisty nepřístupné. Nejvyšším vrcholem této oblasti Východních Beskyd jsou Vysoké Skalky (1050 m n. m.).

Vyprávění pltníka (gorala)

Sokolí vrh

Naše výprava na pltích

Podél řeky Dunajce, která je mimo jiné vyhledávanou oblastí vodáků a turistů, byl vytvořen 16. ledna 1967 Pieninský národní park. Tento nejmenší národní park na Slovensku zaujímá rozlohu 37,5 km² (poloviční rozloha našeho nejmenšího NP Podyjí) a nabízí nejen tradiční folklor ale i architekturu, zahrnující především vesnici Červený Kláštor s Muzeem národní kultury.

Lesnice

Soužití goralů s mědvědy

A zase jedem

Namasírovat svaly a připravit se na putování Ľubovnianským hradem. Čeká nás ale i město Kežmarok a celé toto skoro týdenní putování po Polsku a Slovensku zakončíme výstupem do Vysokých Tater.

Další fotografie z této oblasti, které mě zaujaly (nejsou tedy ode mě): [URL:http://www.sevcik.sk/gp.php][/URL]