Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

TOP 12 : zastavení v čase (rok 2024)

vydáno 30. prosince 2024 – napsal Rony – žádný komentář

Tucet vybraných fotek z roku 2024 doprovodí několik vět. A opět zamyšlení nad světem, v kterém žijeme. Nad dobou, již si nevybíráme a ani ji nemůžeme nijak vzlášť ovlivnit.

Rok 2024 předával svoji magickou sílu. Ta se projevila v otevření nových možností. Povedlo se mi navštívit spoustu přátelsky naladěných míst, a osvěžit si přitom i vzpomínky starší. Přibylo pár přátel, s kterými je příjemné nové zážitky a příběhy sdílet. Tucet vybraných fotek postupně odkryje, jak šel čas.

Leden

Začíná další zima s nadprůměrnými teplotami a znovu bez sněhu. Ladovská zima mi cgybí. Projíždím jihočeskou krajinu na elektrokole a vychutnávám si klid, který cítím všude kolem mne. Na hladině Hornýho se odráží zamračené nebe a přírodu poodhaluje zvláštním světlem. Je čas zamýšlet se nad světem kolem nás, jímž musíme proplouvat. Zdá se, že hrozí brzké ztroskotání.

Leden

. . .

Únor

První měsíce roku mne čekají revize, kdy jezdím po Jihočeském kraji a mám možnost shlédnout mnoho zajímavých míst. Jeden z nejhezčích pohledů se mi otevírá každoročně v Novohradských horách. Kostel Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě u Nových Hradů je významným poutním místem přezdívaným „Jihočeské Lurdy“. Neustále k němu putuje mnoho poutníků z Česka i ze sousedního Rakouska.

Únor

. . .

Březen

Nevinnost k bílé barvě patří stejně jako věrnost k páru labutí. Říká se, že pokud jedna labuť z páru zahyne, brzy uhyne i ta druhá. Není proč tomu nevěřit, vždyť i lidé často velmi trpí ztrátou milované osoby. Protikladem bílé je černá. Letošní zimu jsem si užil i jinak, když jsem kdesi ve škole chytil vir černého kašle, nemoci sta dnů. Inu i víry chtějí nějak přežít.

Březen

. . .

Duben

Vyjížďky na elektrokolech konečně mohou být stále častější, vždyť suneční paprsky již příjemně hřejí Jedna z cest mne zavedla na dohled zasněženému Trojmezenskému hřebenu k Plechému (1 378 m n. m.), kde se často sníh udrží až do pozdních květnových dnů.

Duben

. . .

Květen

První vícedenní jarní výlet nás zanesl k Šumperku, odkud jsme pak směřovali hvězdicově do různých světových stran své pěší i cyklistické trasy. Jedna z nich nás vynesla do výšin Králického Sněžníku na úžasnou vyhlídkovou trasu. Mohli jsme sledovat turisty překonávající vysutý most Ski Bridge 721.

Květen

. . .

Červen

Stále více dnů trávím na své šumavské chatě u Ktišského rybníka, kde se cítím součástí přírody. Okolní lesy mne nabíjí novou energií, kterou jsem v zimě poztrácel. Spolu s energií baterie elektrokola se pak cítím jako znovuzrozený. Obrázek vlčích máků u Smědečku je pak jednou z mnoha odměn, kterých se mi dostane.

Červen

. . .

Červenec

První prázdninový měsíc se opět nese ve znamení užívání si nádherné krajiny Dolomitů. Podle mne jde o nejkrásnější a nejfotografovanější hory světa. To platí především o skalních věžích Tre Cime. Pozadu nezůstane ani poznávání země České, v létě mne doma nic neudrží.

Červenec

. . .

Srpen

Moje priority se poslední roky poněkod mění. Moc jsem se proto těšil na "Putování za Santinim" do majestátních klášterů západních Čech. Dával jsem si záležet na itineráři, aby vše klapalo a holky byly nadšené. Tyto tři dny mne inspirovaly, abych se tam s mojí partou ještě jednou vrátil, tentokrát na Chebsko, kde jsme si užívali dalších krásných dnů léta. Slavkovským lesem jsem se proto mohl nejdříve projít pěšky a následně poté ho projet na elektrokole.

Srpen

. . .

Září

Česká Kamenice byla po Hamru na Jezeře dalším místem objevování pestré české krajiny, kterou nám může závidět celý svět. Znovu jsme si pro naše výlety vybrali týden s velmi příjemnými teplotami a ani pořádný slejvák v Saském Švýcarsku nás poslední den nerozesmutnil. Foto Kammenných varhan ze Zlatého vrchu ukazuje, kolik zajímavého tato část naší země skrývá.

Září

. . .

Říjen

Přibylo jednodenních výjezdů, které mne zavedli do málo známých míst, ale také na ty hojně navštěvované. O tom může vyprávět i fotka z Rakouska, kam mířila jedna z našich cyklotras z renesančních Slavonic, kde jsme strávili další čtyři krásné podzimní dny.

Říjen

. . .

Listopad

Poněkud více sychravé počasí, než jsme byli z minulých let zvyklí, moc do přírody v listopadu nelákalo, přesto jsme toho stihli hodně. Ve Šlápotách se objevil nový seriál "Křížem krážem po křížových cestách", jenž se mi stal velkou motivací. A pokud máte nějaký jasný cíl, překonáte snáze všechny překážky i vlastní přirozenou lenost. Elektrokolo tentokrát zůstalo uzamčeno ve sklepě a já se vydal do kopců po svých. Ostatně jak jinak bych mohl vyfotit vodopád sv. Wolfganga v údolí Menší Vltavice nad Vyšším Brodem?

Listopad

. . .

Prosinec

Duch prosince jsme začali vnímat již od prvního dne tohoto požehnaného měsíce. Snad někdy v 16. století prosinec začali nazývat vlčenec či vlčí měsíc. Mělo to souviset s množstvím vlků a s tím, že v zimním období se sdružovali do smeček a více útočili na zvířata i lidi. Jistě i místo z posledníhi obrázku TOP12 roku 2024 zastavení v čase, vlčí navštěvují.. Pěčnovské kamenné spirály jako by dokazovaly lidské propojení se Zemí. Ale Země nepatří jen lidem. Patří stejně tak vlkům. Neničme jim ji, ale také se nenechejme ovlivnit a zmást novodobými věrozvěsty, kteří ze svých lží a bludů tyjí.

Prosinec

∆. ∆. ∆

Datové otroctví

Okolní svět, kterému chceme jako kolektivní západ (KoZa) ukazovat tu jedinou správnou cestu, na Evropu zvysoka kašle. Zpovykaní a stále ještě bohatí "Evropané" nejsou sto pohlédnou pravdě do očí. Sami se tak stávají obětí svého cynismu, vydávajíc ho mylně za rozum. Ale právě ten rozum "KoZa" ztratila. Vidíme to na mnoha chybných krocích. Evropská unie se stala obřím byrokratickým molochem neschopným nic správně řídit a není schopna ani dohlédnout svých činů. Jak by také mohla, když do svého středu jednotlivé země odkládají neschopné a nepotřebné politiky. Všechny problémy se řeší přerozdělováním peněz, dotacemi, novodobou obdobou socialismu. Kdyby ten měl alespoň tu žadanou "lidskou tvář", ale tu nemá. A nad vším pokrytectvím bdí oko "Velkého bratra" z ciziny financovaných politických neziskovek. Cenzoři dnešní doby sázejí na zkorumpované novináře, kterým je jedno, že pravda se z jejich článků zcela vytratila. Ideologie převzala znovu moc nad médii mainstreamu. Jsme svědky jakási obdoby čínské kulturní revoluce, kdy je naše historie přepisována, mazána a zatajována.

V podobné době, v totožném systému jako zde dnes v EU náme, já prvních 30 let svůj život prožil. Vše se s nepatrnými odchylkami znovu opakuje. Máme nové disidenty, které nálepkují a umlčují. Máme nové kádry, vyškolené a dobře zaúkolované. Máme nové práskače a nové estébáky. Orwell musí jen zírat na dnešní svět Západu, jehož vizi jako by si mocní vzali za vzor.

Ale já nechci mít v bytu Velkého bratra. Nechci plnit tisíce nesmyslných předpisů. Nechci být hlídaný na každém kroku. Nechci být ve vleku globálních iniciátorů všeobecného dobra.

V roce 2016 nás převědčovali, že imigranti jsou pro Evropu nesmírně důležití. Většiná douhlasně kývala hlavami. V roce 2020 zkusili všem lidem dát přes ústa roušky a napíchat do nich nevyzloušenou mRNA vakcínu, jen málokdo se nepodvolil. V roce 2022 přesvědčili Evropany, že Rusko je největší hrozbou světa a musí být v jimi vysněné válce poraženo. Zatím ničí nejen nás, ale i sami sebe. Mezitím vymysleli Green Deal, LGBTQ, inkluzi ve školách, uhkíkovou neutralitu, válku s Ruskem a další nesmysly, které vedou k ztrátě konkurenceschopnosti, vymírání států, hloupnutí dětí. Kam až to progresivisté všeho druhu dovedou, pokud se lidé neozvou, lze předvídat. K nové totalitě.

Ale

Válka není mír!

Svoboda není otroctví!

Nevědomí není síla!

Na závěr bych zde rád vložill odkaz na rozhovor Tomáše Fürsta z Rádia Universum Martiny Kociánové, Kupředu do minulosti. Je dobré vědět, kde hledat pravdu a moudrost. Snad bude nový rok 2025 ve všem rozumnější..

PF 2025