TOP 12 : zastavení v čase (rok 2022)

TOP 12 : zastavení v čase (rok 2022)

Další rok, který politici proměnili ve frašku. Svět se dočista zbláznil a lidé jsou vedení jako ovce na popravu. Tak to komentují mnozí, k nimž se přidávám. Pokoušíme se poručit větru, dešti, a přitom nezvládneme mluvit sami mezi sebou. Tím víc mohou články Šlápot osvěžit mysl, potřísněnou nevraživosti mezi lidmi, mezi národy. S jednou výjimkou, kterou je TOP 12 - zastavení v čase. Zde si dovolím být také přímý a nekompromisní.

Své šlápoty v prachu cest jsem vyměnil za stopu hada

Leden

Poslední zimy jsou v nižších polohách prakticky bez sněhové nadílky. Proto není divu, že jsem vyměnil běžky za elektrokolo i v lednu. Příjemné projížďky jihočeskou krajinou plnou rybníků bílou stopu plně nahradily. Jen si člověk musí dát pozor, aby se nevydal nalehko oblečený za sluncem a neskončil pod dekou inverzní mlhy v mrazivém obětí, jak se mi to stalo na cyklotrase ze Strakonic. Pár jihočeských cyklotras tak do článků Šlápot přibylo nečekaně i ze zimních měsíců.

Video - Pol'ana

Leden - Bezdrev

Únor

Ani únor nebyl bílý, jak by mu náleželo. Stačilo se dobře obléct a vyrazit do přírody. Krajina utichla a zcela se vyprázdnila. Je jiná, něčím zvláštní, originální. I fotky nesou jiný rukopis. Je plný klidu a nostalgie. Život je ztlumený a čeká na zázrak jara.

Tajemství zaplaveného lesa - NP Dunaj

Únor - U Blaničky

Březen

Hned první výraznější oteplení využívám s přáteli k dlouho připravovanému výjezdu do Vizovických vrchů. Moje přesedlání na bajkového oře je nevratné. Opouštím kamarády, kteří stoupají do hor k vrcholkům a projíždím si kopcovitou krajinu mezi ledem a zbytky sněhu. Příroda stále spí a zcela ji neprobudily ani první hřejivé sluneční paprsky. Ranní ptačí zpěv však sílí a brzy se vše změní.

Návrat dudka chocholatého

Březen - Vizovice vrchy

Duben

Až aprýlové počasí umožnilo pozorovat probouzení přírody. Je patrné všude kolem nás. Horské bučiny září svěží zelení a louky pestrými květy. Jaro miluje snad každý. Koncem měsíce nás vitá vonící Posázaví a nedaleká Lipnice. Poznáváme krajinu tak blízkou spisovateli Jaroslavu Haškovi. Pijeme pivo ve stejné hospodě, díváme se ze stejných vyhlídek a vnímáme přítomnost jeho ducha.

Biele Karpaty

Duben - Posázaví

Květen

Další stovky kilometrů projetých po cyklotrasách i v terénu po vlastní ose. Díky přátelům se nemusím Šumavou i Pošumavím toulat sám. Vystoupím na několik šumavských tisícovek, které jsou mezi posledními mnou ještě nezdolanými. Užívám si klid chaty, kde si mnohdy připadám jako v divočině Aljašky. Na svých cestách potkávám divokou zvěř a žasnu nad její svobodou a lehkostí, s níž se v lesích pohybuje.

Beskydy

Květen - tvrz Tichá

Červen

Častá omamná horkost červnových dnů je příznačná. Dlouhé dny zase umožnují dokonale využít první letní měsíc a to se mi dobře daří. Znovu se nechávám e-bikem vézt na místa, jež jsem kdysi dávno poznat při vandrech po celé Šumavě. Osvěžím si tak svoji paměť, která stále uchovává místa, zážitky i obrazy. Je příjemné se na krásná místa vracet, ale zajímavější je nové objevovat. Šumava má stále co skrývat a já co odhalovat.

Příroda Moravskoslezského kraje

Červen - Schwarzenberský kanál/pomník Rosenauera

Červenec

Tradiční zájezd s CK Ciao byl po covidové pauze znovu obnoven, byť jsme jeli poprvé menším busem. Klidnější atmosféru jsem rád přijal a hory italských Dolomitů mne znovu nadchly, byť jsem pro své problémy s bolestí zad nemohl podnikat výstupy, jak bych si přál. Zdejší fotogenické skalní scenérie a barevnost horské krajiny jsou nepřekonatelné. Můžete stát na jednom místě a možností co zachytit okem objektivu se vám naskytne nepřeberně. Je příjemné se do Dolomitů vracet.

Příroda ve městě

Červenec - Dolomity

Srpen

Často jsme v minulosti využili právě srpnové dny k mnoha denním přechodům vzdálených hor. Dnes zbyly vzpomínky, jež dobře zachoval Mirek ve svých "Zápiscích z cest", které si můžete dohledat z archivu Šlápot. I tentokrát jsme vyjeli za hranice našich snů, k rakouskému Hallstatu. Zavzpomínali jsme si tam na stanování a vaření v ešusech, a za cenu menšího pohodlí jsme mohli více vnímat hory kolem nás i těsnou blízkost krásného jezera.

Přírodní parky Moravskoslezského kraje

Srpen - Dachstein

Září

Velmi podivné záříové počasí nás tentokrát uvěznilo doma víc, než bylo zdrávo. Mě tedy znovu v šumavské přírodě na chatě, ale plánované vícedenní výlety jsme pod přívaly deště odsunuli. Přesto či právě proto jsem najížděl mnoho dalších kilometrů po mojí milované Šumavě. Stále nacházím trasy a cesty, které jsou pro mne nové, stále mám chuť a odvahu zkoušet trasy v terénu, jenž se pak mnohdy projeví jako nesjízdný. Stále je v tom trochu euforie z dobrodružství, pocity, co mne nutí nezůstat v klidu. Z ojedinělých cest mimo Šumavu se do ní vždy rád vracím.

Království ledňáčka

Září - Ondřejov ve VVP Boletice

Říjen

Co nesplnilo září, podařilo se vylepšit říjnu. Několik týdnů panující odložené babí léto jsme si v pestrými barvami hýřícím podzimu užili dosytosti. Vyjížďky známou krajinou jsem vyměnil za oblé vrchy části Beskyd, kterou jsme neznali. Pět dnů nedaleko Trojmezí Česka, Polská a Slovenska jsme si užívali volnosti, byť se znovu na hranice kvůli řízené imigraci vrátili policisté.

Mohl jsem také na vlastní oči spatřit proměnu krajiny, když bobří hráz nově vytvořila pod známým Žďárským jezírkem další velkou vodní plochu, pozvolna zaplavující i cestu na Knížecí Pláně.

Od štěňátka k ochránci stád

Říjen - Beskydy

Listopad

První polovina měsíce znovu vybízela k pohybu v přírodě. Díky teplým dnům se mi dařilo projet si nejen Budějovickou kotlinu, ale opět i šumavské pohraničí. Krušnohorskou anabázi jsme však již pro ledový dech severu museli zrušit.

Česká Kanada a Třeboňsko

Listopad - mrholení

Prosinec

Chvilky klidu k přemýšlení o světě, který se nevratně mění. Krátké, chladné dny a dlouhé noci k tomu vyzývají. Letos se toho událo tolik, že to hlava nebere. Říkají, abychom stály na straně jediné pravdy, ale nejsou schopni nám ji objasnit. Naopak vše mlží a zetemňují. Komu dnes lze ještě věřit?

Vltava Zlatá řeka

Prosinec - prosba nebesům

Jako bonus vkladů odkaz na hezké fotky Česko z výšky.

∆ ∆ ∆

Píše se rok 2022 nebo 1984?

Jako každý rok si dovolím v druhé části TOP 12 hodnocení věcí, které nás ovlivňují. Pokud je některý čtenář článku spokojený se stavem, jenž v Evropě a u nás panuje, pak je čtení dalších řádků zcela zbytečné.

Pro vás ostatní tristní stav shrnu. Green Deal, Covid 19, válka na Ukrajině. Tři věci, které mění západní svět k nepoznání. Vše do sebe začíná zapadat. Stačí vyhnout se masáži mainstreamu a najít si informace, které se přísně utajují. Velmi dobře o těchto podivnostech promluvila Soňa Peková v Protiproudu TV. Co nebo kdo chce změnit svět k obrazu svému, je ve hvězdách. Opravdu žijeme v reálném světě? Vždyť používané "narativy" ve všech zemích jsou si podobné jako vejce vejci. Kdo nebo co začalo ovládat politiky, média a většinu západní populace?

"Válka je mír"

Mocní tohoto světa nahnali Ukrajinu do války s Ruskem a bývalé státy východního bloku mohou být další na řadě. Naše vláda jde příkladem a zdá se, že si horkou válku s Ruskem přeje. Všechny kroky, jež dělá, k tomu směřují. Pánové nahoře by se ale nejprve měli optat lidí, jestli válčit chtějí. Oni jsou lidmi zvolení, nejsou to bohové, kteří si mohou v teple své kanceláře dělat co chtějí. Jistě jste si všimli, že o míru se hovořit v médiích vůbec nesmí. Nemluví o něm mainstreamová média ani vrcholní politici.

Proti dnešní politice ČR i EU se bouří především ti, kteří poznali totalitu, nedostatek zboží, ústrky v zaměstnání, cenzuru a celkovou bídu reálného socialismu. K oné bídě se mílovými kroky hrozivým zadlužováním znovu přibližujeme. Uměle vyvolaná krize EU se však brzy obrátí i proti jejím strůjcům. Především však proti mladým lidem, kteří buď budou splácet dnešní dluhy státního rozpočtu, nebo budou žít pod nadvládou nadnárodního kapitálu obřích korporací, dolarových miliardářů. Tehdy v listopadu 89' média byla s lidem, dnes jsou téměř všechna proti nim, proti většině. Jednostranné zprávy vymyly mozky mnohým. Těžko se proti tomu bouřit, když hlas rozumu byl záměrně zcela utlumen a ušlapán.

"Svoboda je otroctví"

Za dob vlády komunistů se neříkalo, že nám vládne totalita. Socialistické státy se jmenovala různě. Demokratická republika (NDR), lidová republika (PLR), socialistická republika (ČSSR, SSSR). Problém byl v tom, že si vládnoucí vrstva přisvojila pravomoc jako jediná demokratická síla rozhodovat o všem sama a své oponenty vytěsňovst z diskuze a nazývat je ztroskotanci, přisluhovači imperialismu, rozvraceči státu. Novináři psali jedno a totéž, kritika upadajícího státu byla povolena jen okrajově. Nikdy se nezpochybňovala vedoucí úloha komunistické strany.

Dnes mnozí upozorňují, že nyní žijeme v nocé éře totalitarismu. Novináři, kteří píší jinak, než jim povolí mainstream, jsou alternativní, dezinformační, placené Ruskem. Podobně jsou nazýváni i lidé, kteří nahlas říkají svůj názor, protože se vládnoucí věrchušce nehodí do krámu. Žil jsem dlouhých 30 let v tzv. komunismu a dovedu celkem jasně rozpoznat, v čem je dnešní narativ stejný s tím dřívějším, socialistickým. Je pro mne proto nepochopitelné, kolika lidem tohle pozvolné utahování šroubů, posvěcené obří bruselskou byrokracií, nevadí. Teď už stačí jen falšovat volby, protože přece nemůžeme nechat vyhrávat ty, kteří to s českým státem nemyslí dobře. Vedoucí úlohu převezmou strany, které se sami ptohlásily za "demokratické".

"Nevědomost je síla"

Zapomenout nesmíme ani na gesto ministra vnitra Rakušana, kterým si dovolil znesvětit státní svátek a zneuctit naši státní vlajku v den, který je pro Českou republiku nejvýznamnější. Tenhle podivný pán vůbec netuší, co znamená v politice slovo diplomacie a uvrhl nás v tomto ohledu mezi rozvojové země třetího světa. Ale to bych mnoha zemím křivdil, uvedl nás mezi barbarské nekulturní národy, a tak na nás od jeho činu bude svět nadále pohlížet. Již v únoru jsem kamsi do diskuze napsal: "Jen hlupáci si udělají největšího nepřítele z jediného dodavatele levných zdrojů energií a nerostných surovin." Za tímto výrokem si stojím a bude zajímavé sledovat, jestli budeme i za pár let stále kupovat ekologicky i ekonomicky nevýhodný zkapalněný plyn z USA za násobky ceny, za které je schopno je dodávat Rusko. Plyn je sice možná na letošní zimu zajištěný, ale cenový rozdíl ničí naše výrobní firmy, znejistil trhy, zlikvidoval lidem úspory a mnohé z rodin uvrhl do neřešitelné situace. Nevědomost je cílem EU i české vlády. Manipulace je součástí této pochybné zakázky, kterou mnohá média přijala.

A co vlastně má být cílem? Zadlužení a posléze likvidace svébytných, samostatných statů. Rozhodování z bruselského centra nebo rovnou z vlivných kruhů USA a Británie. Slyšeli jste již o Velkém resetu? O Novém světovém řádu? O Zlaté miliardě? Jistě, přece vše jsou jen dezinformace. Klidně spěte dál. Varování na téma "dezinformační web" již beru jako pozvánku k přečtení, abych často zjistil, že v nich píší pravdu a nad stavem země přemýšlejí.

Své úvahy o dnešním zlořádu nechci zahltit odkazy, byť bych již mohl snést celou fůru. Dovolím si upozornit jen na jeden věcný rozbor režiséra Davida Martínka.

A protože ve válce mlčí múzy, letos vkládám jen jednu jedinou báseň. Pro šťastnou cestu do nové totality. Jistě bude "Krásný nový svět" mnohem hezčí než ten, který jsme my starší na vlastní kůži zažili. A zde máte onoho zmiňovaného Orwella. Pozor při poslechu na novou ideovou policii "Krit".

Proti strachu

Bojí se o osud demokracie,

že bude pro všechny a nejen pro ně

Bojí se o svobodu a proto ji hlásat ztíží

Bojí se o svatou pravdu, jež se stala lží

Bojí se o svoji lásku, však jiným krutě ublíží

Před několika lety jsem si zakoupil knihu "Motýlí křik" od spisovatele a režiséra Jana Tománka, abych se ujistil, že jsou ještě u nás lidé, kteří se nebojí říkat a psát o tom, co je hlavními médii denonestováno a zesměšňováno. Koncem roku mi ve WatsAppu přistál odkaz na text, jenž autor označuje za sci-fi, ale co když je vše pravda? Jeho další knihy s názvy "Archa knih" a "Válka se stromy" jsem si opět objednal.

Dejte na sebe pozor. Přemýšlejte svojí hlavou, ať Vám svět nevezmou Zloději krás.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

azave

31. prosince 2022 07:28

azave říká

Fotky paradni. nemaji chybu ... ale politiku sem do Slapot netahej, ta sem nepatri ... ze si tady obcas zanadavame, kdyz strazci na Sumave (a i jinde) blbnou vic nez je zdravo, ze nam armady zase (snad jen na cas) zavrou Boletice, ze vozralí nemci zapalili Ceskosaske Svycarsko a  vypada to, ze se nic dal nedeje, to beru, ale na kritiku vseho politicko ceskeho-evropskeho-svetoveho jsou jine weby, platformy ... tak to kdyz tak napis tam, posli nam treba odkaz, my si to precteme, ale tady nech prostor jen nasim nebo tvym slapotam, lesum, loukam, stranim, proste prirode ... diky a vsem lepsi pristi rok !!! 

Rony

31. prosince 2022 22:19

Rony říká

Mlčeli jsme příliš dlouho. https://youtu.be/EkH007FV7LU

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

HoHo

14. ledna 2023 09:11

HoHo říká

Ahoj Rony, přeji všechno nejlepší do nového roku Fotky krásné, ale musím souhlasit s azavem. Byl bych rád, aby Šlápoty zůstali apolitické a spojovalo nás tu hlavně cestování, které máme všichni tak rádi. Tvůj názor respektuji, ale Šlápoty nejsou podle mě ta platforma, kde takovéto věci ventilovat. Je na internetu spousta vhodnějších míst. To poslední, co bych tady chtěl, je, abychom se tu hádali o svých názorech.

Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě

Rony

19. ledna 2023 10:32

Rony říká

Asi máš pravdu, mohli by je brzy smazat. Zákony k tomu už se připravují.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Luděk

20. ledna 2023 21:18

Luděk říká

Ahoj, ad článek. Máš s publikací nějaké potíže, brání tí v ní nějaká moc? Ne? Tak to s tou svobodou slova nebude tak strašný. Započti si mne k těm vymytejm mozkům, mám na věci příčně jinej názor než ty. Ovšem stejnej s předchozíma komentátorama v tom, že sem tyhle témata, nepatří. Šlápoty nejsou společensko-politická výlevka, ale místo, kde se sdílejí zážitky z toulek a cest přírodou. To nás spojuje. 

Ad Orwel. Představ si, že jsem chvíli přemýšlel, zda nás rozděluje tvoje kritika, nebo zda nás může rozdělit moje kritika kritiky? Ale, netolerantní jsou přeci Oni.

 

Luděk

Rony

21. ledna 2023 11:24

Rony říká

Luďku o tobě vím ☺,. Radši přidej nějaký svůj článek na Šlápoty, než aby jdi se bouřil nad pár odstavcema poloviny jediného jefiné článku (TOP 12), který beru jako bilanční. Za rok 2022 jsem jich napsal kolem čtyřiceti. Když jsem podepisoval v létě roku 1989 "Několik vět" splou s peticí za propuštění Václava Havla, většina také mlčela, byť se vše dotýkalo i jich. Pokud se, kamarádi, chcete bavit o tom, kam tento spěje svět, můžete mne kontakrovat WatsAppem nebo na buglata@gmail.com. Nebo se přidejte k nějaké expedici do českých hor. Na jaře až roztaje sníh, začínáme v krušnohorském Hrobu a okolí.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.