Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

TOP 12: zastavení v čase (rok 2016)

vydáno 23. prosince 2016 – napsal Rony – 7 komentářů

Z malých barevných střípků skládáme svůj život. Díváme se na svět přes kaleidoskop, do něhož tyto jednotlivé střípky vkládáme. Vnímáme, že každý z nás je jen nepatrným kolečkem, kterým hýbou jiní. Přesto i to malé kolečko může způsobit ve stroji karambol, které ho zadrhnou. 
Tomuto drhnutí jsme letos byli svědky všichni a je jedno, jestli to bylo z pozice tzv. "sluníček" či "xenofobů".
Cesty se často rozdělují a každá vede jinam. Můžete po nich chodit s rozmyslem, mapou, navigací, nebo vyrazit na objevitelskou cestu do neznáma. To mnohé láká, čekají zdroj nových sdělení, informací a prožitků. Dočkat se však mohou i velkého zklamání. Mnoho cest je totiž slepých, a jsou i ty, z kterých již není návratu.

Krátké zamyšlení

...

Zakřičíš do tmy "Islám!"

a ozve se ti ticho

Je snadné vzít mu život

u k a m e n o v á n í m

...

Mnohokrát jsme se na svých turistických cestách i my vydali tou objevitelskou, viděli nespatřené, neokoukané, nové. Vždy jsme však mohli své rozhodnutí znovu zvážit, korigovat či změnit.

Tahle rozvaha však dnes většině politiků vládnoucích v Evropské Unii chybí. Jsme vedeni mocnými tohoto světa kamsi, kam lze dohlédnout snad jedině skrze orwelův román 1984. Vedou nás jako ovce na porážku. Ti mocní potřebují množit své zisky, ovládat lidi. Nechtějí vymírající Evropu a Severní Ameriku a vnucují nám osud, který bychom si sami nikdy nevybrali, ale který musíme naplnit. Osud, který bude znamenat rozdělení společnosti, lokální boje, omezení svobody. To už se z části děje.

Nezbývá než se vzbouřit a to se již v nejvíce islámem ohrožených státech Evropy děje. Ani horda úplatných či zfanatizovaných novinářů, redaktorů, nebo Sorošem a jinými mecenáši placených neziskovek, tomuto vzedmutí evropanů nezbrání. Můžou lidem nadávat do nácků, fašistů a xenofobů, nazývat je populisty, ale jsou tím jen směšní, protože i oni na shromážděních proto imigrační politice vidí především znepokojené maminky s malými dětmi a starší zkušené lidi. Žádné holé lebky, žádné nácky...

Česká republika zatím nejhoršího exodu zůstala ušetřena, ale západ Evropy je ve velkém ohrožení. A toto ohrožení se bude brzy týkat i nás a našich dětí. Hlásí se snad takto nová varianta socialismu s lidskou tváří, kde budou hrát hlavní role "orwellovi hrdinové"? To, že k účelu zničení národních států byli vybráni zrovna musimové, má svůj účel. Oni mohou nejlépe zrušit státy, rozmělnit národy a vnést do společnosti chaos. Po chaosu přijdou političtí vykupitelé a budou zachraňovat Evropu dalším sjednocovaním všech a všeho. Zmizí hranice, zmizí státy, zmizí náboženství. Vzniknou Spojené státy evropské, ovšemže s vedoucí úlohou silného Německa s přicmrndáváním po velmocenských ambicí toužící Francie. Přijde Novÿ světový řád, který zdegeneruje do orwelovských vizí.

A nebo to bude jinak. Začnou občanské boje, náboženské války, nepokoje. Zoufalství obyvatel západního světa a frustrace z dnešních politiků a europolitiků se stupňuje. Výbušná situace smete vlády nerespektující vůli Evropanů postupně ve všech státech EU. Proto je čas zvednout hlas a nečekat na zotročení národů Evropy. Multikulturní směs již nikoho nechce, protože ten nefunguje a fungovat nemůže. Muslimové se své víry totiž nevzdají.

Je čas procitnout z falešné humanity, kterou nám servírují dennodenně mainstreamová média, provázané finančně se stovkami neziskovek typu Evropské hodnoty. Tyto organizace dnes plní funkci ideologické policie, zoufale hlídající tzv. politickou korektnost, za kterou skrývají umlčování jim nepohodlných názorů, jim nepohodlných politiků, jim nepohodlných pravd. Již znovu jsou na světě seznamy nepřátelských médií, webů, lidí. Znovu se volá po omezení svobody slova, kontrolu článků a názorů a dokonce jejich mazání. Kdo jsou ti, co se odváží tvrdit, že jedině jejich názor, jejich pravda, je ta pravá?

Dnes už je snad každému jasné, že dobře živení, zdraví muži s drahými iPody a ve značkovém oblečení nejdou z války zmítaných území. Přichází z více než sto států Blízkého Východu a Afriky, vždy však z některé z muslimských zemí. Oni jsou zaplaceni za invazi do západní Evropy a evropští politici s jejich pomoci provádí Kaglergiho plán na míchání národů a náboženství.

Zapomněli však zhodnotit jednu důležitou věc. Jestli sem náhodou pomocí tohoto zrůdného plánu šejkové ze Saudské Arábie a Kataru neposílají budoucí potenciální vojáky, bojovníky džihádu. Džihád má mnoho forem a jednu z nich právě zažíváme. Radikálních imámů z SA je v Evropských zemích nespočet.

Je dobré se nad souvislostmi zamyslet a nekonzumovat informace pouze z uplaceného mainstreamového mediálního prostoru. Česká televize rozehrála svoji šachovou partii dle předem naučeného zahájení, zcela propadla ve střední hře, kdy obětovala svému pofidernímu cíli příliš mnoho. Poztrácela řadu důležitých figurek a její pozici již dnes nevěří ani ti největší optimisté. I zásluhou "politické korektnosti ČT byla otevřena Pandořina skříňka a příchází věk, kdy přemnožené lidstvo, tísnící se na nemocné planetě, čeká boj o holé přežití.

Co asi může čekat změkčilé Evropany v konfrontaci s islámským vyznáním, v němž život, o ženách ani nemluvě, nemá valnou cenu?

Kritické chvíle

Když jsem loni do TOP 12 psal o tom, že bude tento rok pro nás, pro Evropu, pro svět náročný, netušil jsem, jak moc pravdivé toto sdělení bude. Dnes vše ovládají peníze. Tiskneme jich stále víc ve snaze svět zdokonalit a přitom ho tím zabíjíme...

Zabíjíme svět, zabíjíme přírodu, zabíjíme sami sebe.

Kritické chvíle však každý z nás občas prožíváme i v osobní rovině. Jsou momenty, které na fotku nezaznamenáte. Často nejdou vylíčit slovy, a když se o to přece jen pokusíte, sdělení zůstane na půli cesty. Jde totiž o váš niterní prožitek. Vzpomínky časem vyblednou a ztratí se.

A jen výjimečně vyhřeznou na povrch jako gejzír slov, které dávají smysl.

Rony

Střepiny granátového jablka ve dvanácti obrazech

básníci ticha

Prekambrium

Zkameněly kvítky drobné, modrající

doteky v křehké démanty obroušeny

nepřivoníš

...

v oblázcích safírových

hřejivé teplo navždy soustředěno

nedotkneš se

...

osudovým krokem pomalu vše mizí

ztrácí se v nedohlednu

nenajdeš již

...

monotónně vlny omílají v písek

poušť kamenitou, šumění zrodu

neuslyšíš

...

doteky lehkými v démanty obroušeny

temnými silami drceny v prach

nespatříš

Údolí neklidu

Z epizod povznesen dotkl se hvězd

údolím neklidu, divokých strží

Poe se vrací

v pařátech další oběť nese

z půlnočních stínů, bez pohybu

skvělé mraky valí, valí jak vodopád

zůstanou snad a s ním jeho básně

co zasněné květy v bezesných nocích střeží

ze všech svých noblesních azurových věží

...

sebranko náhodná, vlníš se jako pole v dešti

to z tvého potu a z tvých slzí

znovu vzkvet břečťan ve skrytém sloupoví

a havran zas dolů slét

zanechav Osud i s Hodinami

na nehybné cestě zpět

Čekání

V každém zrození

i smrt je cítit

byť na hony vzdálená

...

bez chvatu, bez studu

vyčkává starobu

od početí čas bystře letí

. . . do hrobu

Fragmenty

Vysoké tóny varhanních píšťal

roztančily svá úzká těla

a zvířený prach usedl na římse

polorozpadlé barokní věže

...

z trnové koruny krev pokročilá

kamennou tváří pomalu k zemi kane

a z torza svatého, kladivy notně rozflákané

trčí prst k nebesům varujíce

„ již nikdy více …“

Varování

Z výšin se spouštím po pavoučí niti

já, ničitel plachosti a predátor temných zítřků

poután v opuštěnosti všechny své oči skryji

...

v krutostech mrazivých roklin

přikován k vlastním břehům

setnu ty hlavy

nechť roztříští se o kameny ostré

posté, potisící sklapnou mé sítě

nechoď už blíž, varuji tě!

Oko vraní

Ztraceni v pustině myšlenek

putujeme bezútěšnou širou plání

za ruku mě voď, nespěchej

vždyť slunce ještě trochu hřeje

byť paprsky jsou rozervány

a nebe je tak rudé

...

jak dávno tomu nemám zdání

co utrhli jsme oko vraní

a usínali v bolestech

...

líbal jsem tě na mdlých rtech

bledou jako bílá paní

připravenou k umírání

však brzy i mě došel dech

...

v rozsochách uschlých stromů

u zohavených ptačích těl

uprostřed opuštěných lomů

čas nazpět se rozletěl

...

a nad hlavou dál slunce rudne

hluboké a plné krve

jsou staré studně v našich snech

Některá slova

Některá slova hřejí víc

jiná jen zlostně zuby cení

na hrotech listů slunečnic

ulpí ztraceny

...

Některá slova vraždí (sic!)

v poklidné zemi

jiná jim hrdě hledí vstříc

krví zbroceny

V krajině fasád

Jak bezohledné je to hluché ticho

bolestně smýká tíhu věčných běd

proniká skrání s otylou tváří lichou

a ve rtech skrývá proklatě prudký jed

...

až do morku kostí a plný vůně teskné

hostí tě posté a možná naposled

v perleti její se odraz ještě leskne

však uvnitř mrazí bizarně černý led

...

z korových slzí a prázdných nádob vzlyků

v hlubokém tichu všech temně modrých dní

prochází napříč s andělskou tváří vzdychů

z odlehlých končin, kde pouhý smutek dlí

...

rej jisker žahavých se ztrácí v nitru noci

v ohništi praská plamínek poslední

zbývá jen nasát a k ránu se tu propít

v krajině fasád mdlé doby „moderní“

Propadliště času

Letmý dotek minulosti

s popravou se potýká

nová doba pálí mosty

z oken hledí gotika

...

v katedrále prošlých věků

harfa teskně zahraje

melodii prostou vděku

nápěv míří do kraje

...

pluje kolem nabit zlostí

vzdaluje se od hradu

až propadne přítomností

o pár set let dozadu

Městu

V kontrastu s lidským přelidněním

a ve světě tak sprostém

jen meluzína je mým hostem

...

zahlédnout svého vraha

v té šílené vřavě těl

kdo z nás by chtěl

asi nikdo, … jistě

já dál budu svým idiotem

... na odlehlém místě

Z kůže hadí

Často máš v očích lesk a splín

lásku si pleteš s otroctvím

a z klubka stále stejných jmen

zůstává kde kdo pokořen

...

minulost vyrvala si vlasy

a budoucnost přisedá si

svlečena z kůže hadí

Pestrosti květů

Z vyhřátých hnízd dolů padám

do vlhkých stínů

pestrosti květů proplazím bos

a v kůži hada hynu

...

to v náručí náhlých střetů

můžeš se chladem chvět

já v průzračné kapce rosy

zahlédl celý svět

...

svět nečitelných souvislostí

a poloprázdných vizí

svět lokálních patriotů

v kompresi příštích krizí

...

Výběr ze stránek nevermore

a Střepiny granátového jablka.

...

Přes všechna smutná slova, přes všechny výše popsané problémy, přeji Vám všem

krásné a ničím nerušené Vánoce a šťastný nový rok 2017.

Není to moje vina, že zrovna v době, kdy píšu tyto řádky, místo vánoční pohody, která by měla vzlínat z vysílání České televize a rozhlasu, slyším o policejních hlídkách v ulicích měst, o zátarasech před místy s vánočními trhy, o zavražděných ve jménu Alláha, a o tom, že se mám čehosi cizího již navždy bát.

Vážte si proto svých přátel, všech těch, co Vás milují a mají rádi, protože když je ztratíte, nebo je vyměníte za jiné, ublížíte tím nejen jim, ale i sami sobě. V dnešní podivné době je přátelství a kamarádství zvlášť cenné.

A protože jeden z těch kamarádů - Kevin, tvoří krásné batikované mandaly, trička, zvu Vás na malou prohlídku jeho prodejních stránek.

A nakonec mohu jako malý dáreček doporučit film na You Tube: Králové hor, který pohladí na duši všechny milovníky hor a divoké přírody.