TOP 12: zastavení v čase (rok 2016)

vydáno 23. prosince 2016 – napsal Rony – 7 komentářů

Z malých barevných střípků skládáme svůj život. Díváme se na svět přes kaleidoskop, do něhož tyto jednotlivé střípky vkládáme. Vnímáme, že každý z nás je jen nepatrným kolečkem, kterým hýbou jiní. Přesto i to malé kolečko může způsobit ve stroji karambol, které ho zadrhnou.
Tomuto drhnutí jsme letos byli svědky všichni a je jedno, jestli to bylo z pozice tzv. "sluníček" či "xenofobů".
Cesty se často rozdělují a každá vede jinam. Můžete po nich chodit s rozmyslem, mapou, navigací, nebo vyrazit na objevitelskou cestu do neznáma. To mnohé láká, čekají zdroj nových sdělení, informací a prožitků. Dočkat se však mohou i velkého zklamání. Mnoho cest je totiž slepých, a jsou i ty, z kterých již není návratu.

Krátké zamyšlení

...

Zakřičíš do tmy "Islám!"

a ozve se ti ticho

Je snadné vzít mu život

u k a m e n o v á n í m

...

Mnohokrát jsme se na svých turistických cestách i my vydali tou objevitelskou, viděli nespatřené, neokoukané, nové. Vždy jsme však mohli své rozhodnutí znovu zvážit, korigovat či změnit.

Tahle rozvaha však dnes většině politiků vládnoucích v Evropské Unii chybí. Jsme vedeni mocnými tohoto světa kamsi, kam lze dohlédnout snad jedině skrze orwelův román 1984. Vedou nás jako ovce na porážku. Ti mocní potřebují množit své zisky, ovládat lidi. Nechtějí vymírající Evropu a Severní Ameriku a vnucují nám osud, který bychom si sami nikdy nevybrali, ale který musíme naplnit. Osud, který bude znamenat rozdělení společnosti, lokální boje, omezení svobody. To už se z části děje.

Nezbývá než se vzbouřit a to se již v nejvíce islámem ohrožených státech Evropy děje. Ani horda úplatných či zfanatizovaných novinářů, redaktorů, nebo Sorošem a jinými mecenáši placených neziskovek, tomuto vzedmutí evropanů nezbrání. Můžou lidem nadávat do nácků, fašistů a xenofobů, nazývat je populisty, ale jsou tím jen směšní, protože i oni na shromážděních proto imigrační politice vidí především znepokojené maminky s malými dětmi a starší zkušené lidi. Žádné holé lebky, žádné nácky...

Česká republika zatím nejhoršího exodu zůstala ušetřena, ale západ Evropy je ve velkém ohrožení. A toto ohrožení se bude brzy týkat i nás a našich dětí. Hlásí se snad takto nová varianta socialismu s lidskou tváří, kde budou hrát hlavní role "orwellovi hrdinové"? To, že k účelu zničení národních států byli vybráni zrovna musimové, má svůj účel. Oni mohou nejlépe zrušit státy, rozmělnit národy a vnést do společnosti chaos. Po chaosu přijdou političtí vykupitelé a budou zachraňovat Evropu dalším sjednocovaním všech a všeho. Zmizí hranice, zmizí státy, zmizí náboženství. Vzniknou Spojené státy evropské, ovšemže s vedoucí úlohou silného Německa s přicmrndáváním po velmocenských ambicí toužící Francie. Přijde Novÿ světový řád, který zdegeneruje do orwelovských vizí.

A nebo to bude jinak. Začnou občanské boje, náboženské války, nepokoje. Zoufalství obyvatel západního světa a frustrace z dnešních politiků a europolitiků se stupňuje. Výbušná situace smete vlády nerespektující vůli Evropanů postupně ve všech státech EU. Proto je čas zvednout hlas a nečekat na zotročení národů Evropy. Multikulturní směs již nikoho nechce, protože ten nefunguje a fungovat nemůže. Muslimové se své víry totiž nevzdají.

Je čas procitnout z falešné humanity, kterou nám servírují dennodenně mainstreamová média, provázané finančně se stovkami neziskovek typu Evropské hodnoty. Tyto organizace dnes plní funkci ideologické policie, zoufale hlídající tzv. politickou korektnost, za kterou skrývají umlčování jim nepohodlných názorů, jim nepohodlných politiků, jim nepohodlných pravd. Již znovu jsou na světě seznamy nepřátelských médií, webů, lidí. Znovu se volá po omezení svobody slova, kontrolu článků a názorů a dokonce jejich mazání. Kdo jsou ti, co se odváží tvrdit, že jedině jejich názor, jejich pravda, je ta pravá?

Dnes už je snad každému jasné, že dobře živení, zdraví muži s drahými iPody a ve značkovém oblečení nejdou z války zmítaných území. Přichází z více než sto států Blízkého Východu a Afriky, vždy však z některé z muslimských zemí. Oni jsou zaplaceni za invazi do západní Evropy a evropští politici s jejich pomoci provádí Kaglergiho plán na míchání národů a náboženství.

Zapomněli však zhodnotit jednu důležitou věc. Jestli sem náhodou pomocí tohoto zrůdného plánu šejkové ze Saudské Arábie a Kataru neposílají budoucí potenciální vojáky, bojovníky džihádu. Džihád má mnoho forem a jednu z nich právě zažíváme. Radikálních imámů z SA je v Evropských zemích nespočet.

Je dobré se nad souvislostmi zamyslet a nekonzumovat informace pouze z uplaceného mainstreamového mediálního prostoru. Česká televize rozehrála svoji šachovou partii dle předem naučeného zahájení, zcela propadla ve střední hře, kdy obětovala svému pofidernímu cíli příliš mnoho. Poztrácela řadu důležitých figurek a její pozici již dnes nevěří ani ti největší optimisté. I zásluhou "politické korektnosti ČT byla otevřena Pandořina skříňka a příchází věk, kdy přemnožené lidstvo, tísnící se na nemocné planetě, čeká boj o holé přežití.

Co asi může čekat změkčilé Evropany v konfrontaci s islámským vyznáním, v němž život, o ženách ani nemluvě, nemá valnou cenu?

Kritické chvíle

Když jsem loni do TOP 12 psal o tom, že bude tento rok pro nás, pro Evropu, pro svět náročný, netušil jsem, jak moc pravdivé toto sdělení bude. Dnes vše ovládají peníze. Tiskneme jich stále víc ve snaze svět zdokonalit a přitom ho tím zabíjíme...

Zabíjíme svět, zabíjíme přírodu, zabíjíme sami sebe.

Kritické chvíle však každý z nás občas prožíváme i v osobní rovině. Jsou momenty, které na fotku nezaznamenáte. Často nejdou vylíčit slovy, a když se o to přece jen pokusíte, sdělení zůstane na půli cesty. Jde totiž o váš niterní prožitek. Vzpomínky časem vyblednou a ztratí se.

A jen výjimečně vyhřeznou na povrch jako gejzír slov, které dávají smysl.

Rony

Střepiny granátového jablka ve dvanácti obrazech

básníci ticha

Prekambrium

Zkameněly kvítky drobné, modrající

doteky v křehké démanty obroušeny

nepřivoníš

...

v oblázcích safírových

hřejivé teplo navždy soustředěno

nedotkneš se

...

osudovým krokem pomalu vše mizí

ztrácí se v nedohlednu

nenajdeš již

...

monotónně vlny omílají v písek

poušť kamenitou, šumění zrodu

neuslyšíš

...

doteky lehkými v démanty obroušeny

temnými silami drceny v prach

nespatříš

Údolí neklidu

Z epizod povznesen dotkl se hvězd

údolím neklidu, divokých strží

Poe se vrací

v pařátech další oběť nese

z půlnočních stínů, bez pohybu

skvělé mraky valí, valí jak vodopád

zůstanou snad a s ním jeho básně

co zasněné květy v bezesných nocích střeží

ze všech svých noblesních azurových věží

...

sebranko náhodná, vlníš se jako pole v dešti

to z tvého potu a z tvých slzí

znovu vzkvet břečťan ve skrytém sloupoví

a havran zas dolů slét

zanechav Osud i s Hodinami

na nehybné cestě zpět

Čekání

V každém zrození

i smrt je cítit

byť na hony vzdálená

...

bez chvatu, bez studu

vyčkává starobu

od početí čas bystře letí

. . . do hrobu

Fragmenty

Vysoké tóny varhanních píšťal

roztančily svá úzká těla

a zvířený prach usedl na římse

polorozpadlé barokní věže

...

z trnové koruny krev pokročilá

kamennou tváří pomalu k zemi kane

a z torza svatého, kladivy notně rozflákané

trčí prst k nebesům varujíce

„ již nikdy více …“

Varování

Z výšin se spouštím po pavoučí niti

já, ničitel plachosti a predátor temných zítřků

poután v opuštěnosti všechny své oči skryji

...

v krutostech mrazivých roklin

přikován k vlastním břehům

setnu ty hlavy

nechť roztříští se o kameny ostré

posté, potisící sklapnou mé sítě

nechoď už blíž, varuji tě!

Oko vraní

Ztraceni v pustině myšlenek

putujeme bezútěšnou širou plání

za ruku mě voď, nespěchej

vždyť slunce ještě trochu hřeje

byť paprsky jsou rozervány

a nebe je tak rudé

...

jak dávno tomu nemám zdání

co utrhli jsme oko vraní

a usínali v bolestech

...

líbal jsem tě na mdlých rtech

bledou jako bílá paní

připravenou k umírání

však brzy i mě došel dech

...

v rozsochách uschlých stromů

u zohavených ptačích těl

uprostřed opuštěných lomů

čas nazpět se rozletěl

...

a nad hlavou dál slunce rudne

hluboké a plné krve

jsou staré studně v našich snech

Některá slova

Některá slova hřejí víc

jiná jen zlostně zuby cení

na hrotech listů slunečnic

ulpí ztraceny

...

Některá slova vraždí (sic!)

v poklidné zemi

jiná jim hrdě hledí vstříc

krví zbroceny

V krajině fasád

Jak bezohledné je to hluché ticho

bolestně smýká tíhu věčných běd

proniká skrání s otylou tváří lichou

a ve rtech skrývá proklatě prudký jed

...

až do morku kostí a plný vůně teskné

hostí tě posté a možná naposled

v perleti její se odraz ještě leskne

však uvnitř mrazí bizarně černý led

...

z korových slzí a prázdných nádob vzlyků

v hlubokém tichu všech temně modrých dní

prochází napříč s andělskou tváří vzdychů

z odlehlých končin, kde pouhý smutek dlí

...

rej jisker žahavých se ztrácí v nitru noci

v ohništi praská plamínek poslední

zbývá jen nasát a k ránu se tu propít

v krajině fasád mdlé doby „moderní“

Propadliště času

Letmý dotek minulosti

s popravou se potýká

nová doba pálí mosty

z oken hledí gotika

...

v katedrále prošlých věků

harfa teskně zahraje

melodii prostou vděku

nápěv míří do kraje

...

pluje kolem nabit zlostí

vzdaluje se od hradu

až propadne přítomností

o pár set let dozadu

Městu

V kontrastu s lidským přelidněním

a ve světě tak sprostém

jen meluzína je mým hostem

...

zahlédnout svého vraha

v té šílené vřavě těl

kdo z nás by chtěl

asi nikdo, … jistě

já dál budu svým idiotem

... na odlehlém místě

Z kůže hadí

Často máš v očích lesk a splín

lásku si pleteš s otroctvím

a z klubka stále stejných jmen

zůstává kde kdo pokořen

...

minulost vyrvala si vlasy

a budoucnost přisedá si

svlečena z kůže hadí

Pestrosti květů

Z vyhřátých hnízd dolů padám

do vlhkých stínů

pestrosti květů proplazím bos

a v kůži hada hynu

...

to v náručí náhlých střetů

můžeš se chladem chvět

já v průzračné kapce rosy

zahlédl celý svět

...

svět nečitelných souvislostí

a poloprázdných vizí

svět lokálních patriotů

v kompresi příštích krizí

...

Výběr ze stránek nevermore

a Střepiny granátového jablka.

...

Přes všechna smutná slova, přes všechny výše popsané problémy, přeji Vám všem

krásné a ničím nerušené Vánoce a šťastný nový rok 2017.

Není to moje vina, že zrovna v době, kdy píšu tyto řádky, místo vánoční pohody, která by měla vzlínat z vysílání České televize a rozhlasu, slyším o policejních hlídkách v ulicích měst, o zátarasech před místy s vánočními trhy, o zavražděných ve jménu Alláha, a o tom, že se mám čehosi cizího již navždy bát.

Vážte si proto svých přátel, všech těch, co Vás milují a mají rádi, protože když je ztratíte, nebo je vyměníte za jiné, ublížíte tím nejen jim, ale i sami sobě. V dnešní podivné době je přátelství a kamarádství zvlášť cenné.

A protože jeden z těch kamarádů - Kevin, tvoří krásné batikované mandaly, trička, zvu Vás na malou prohlídku jeho prodejních stránek.

A nakonec mohu jako malý dáreček doporučit film na You Tube: Králové hor, který pohladí na duši všechny milovníky hor a divoké přírody.

Vzhledem k událostech, které nyní hýbou Evropou, jsem přemýšlel jakou otázku v anketě letos zvolit. Nakonec vykrystalizovala tato: "Jaké cítíte v souvislosti s imigrační politikou EU ohrožení?" Vyjádřit se můžete i do debaty pod článek.

14%0% - 10%

7%10% - 20%

9%20% - 30%

11%30% - 40%

8%40% - 50%

11%50% - 60%

9%60% - 70%

9%70% - 80%

10%80% - 90%

12%90% - 100%

Hlasovalo 1135 čtenářů

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

23. prosince 2016 17:14

azave říká

Peknej predvanocni cas nejen tobe Romane,

chca nechca musim neco napsat ke tve ankete ...neni to tak davno, pred par tydny jsme s Radkou sedeli na kaficku naproti tomu znamemu berlinskemu kostelu Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche, koukali jsme na luxusni hotel Astoria a pozorovali "zapadoberlinsky" cvrkot. Ted v tech mistech je ten nechvalne znamy vanocni trh s terotistickym cinem (a obetmi uz i z Ceska) sileneho pomatence odnekud z arabske Afriky. Doufam jen, ze se neco podobneho nestane tady v Cesku ...A ten mladej italskej policajt v zacviku, co se dneska trefil, by mel dostat medaili !! Buh vi, kolik tou dobre mirenou ranou zachranil lidi !

28. prosince 2016 10:28

Rony říká

Ano, je to velmi smutné, bohužel se zdá, že je to jen začátek doby, kdy Evropané budou trpět za šílenou politiku "svých" zástupců v Europarlamentu a především těch "vybraných" z Evropské komise. Ozbrojenci na každém rohu teroru nezabrání, jsou jen snahou vládnoucích politických stran minimalizovat ztráty, které utrpí při následujících volbách. Životy nezachrání.

Shodou okolností je bývalý spolužák dlouhé roky starostou Soběslavi, města odkud první česká oběť islámského terorismu pochází. Buďme rádi, že nám zatím tolik zla nehrozí.

Svět je malý a lidmi přemnožený. Obecně lze říci, že o přežití v něm nebojují lidé, ale zvířata, rostliny a živočichové, kterým krademe stále víc jejich území. Nestálo by za úvahu naopak snižovat počet lidí na matičce Zemi? Ona totiž nepatří jen nám, lidem. Jsme na ní chvíli a spoušť, kterou zanecháváme je patrná již nyní

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

3. ledna 2017 22:18

Lu říká

Re

Já myslím, že nás spojují hory, putování krajinou a cestování a že společenská, nebo dokonce politická témata sem nepatří. I když chápu, že autor té úvahy je toho plný a že to z něj musí vyjít ven podobně, jako musí žhavá láva vytrysknout z jícnu sopky.

Silvestr, který jsme před chvílí oslavili, je vlastně narozeninami naší Země, které je zhruba 4,5 miliardy + 1 let. Za tu dobu původně žhavá koule zchladla, stvořila, atmosféru, pohoří – po nichž tak rádi chodíme, zemskou kůru a živou šlupku, jejíž jsme součástí. Všechno kolem nás pochází ze Země, všichni jsme vlastně Zemí. Čtyři a půl miliardy let je nepředstavitelná doba, kdybychom zrychlili čas tak že, co rok to vteřina, bylo by Zemi zhruba 144 let a běžný člověk by se svým životem byl do jedné a půl minuty hotový.

Den před Štědrým dnem nás opustila nezapomenutelná, svérázná herečka Luba Skořepová ve věku 93-í let. Mimochodem, když jsme u těch ohromujících čísel, lze spočítat, že její srdce za její život vykonalo více jak 3 miliardy ! pulsů. Další, zázrak stvoření naší Země. Skořepka, jak jí lidé říkali, byla též a mystickou bytostí a astroložkou. Věřila, že naše osudy jsou spjaty s rostlinami, stromy, měsícem a planetami. Jak by to bylo možné? Jako racionální člověk obdivující Galilea, Keplera a Newtona jsem zauvažoval takto: Pokud mají planety ovlivňovat nás, pak podle Newtonových principů bychom stejně, i my lidé, mohli ovlivňovat planety. Kdyby třeba …. třeba …. pár miliónů našich bližních z Afriky a Blízkého Východu se přemístilo do Evropy, zmenšil by se tak moment setrvačnosti Země. A protože moment hybnosti tělesa se zachovává, rychlost rotace Země by se zvýšila. Země by prostřednictvím slapových sil zapůsobila na Měsíc, který by se patrně více zbrzďoval a začal se rychleji od Země oddalovat. (Nyní tak činní rychlostí cca 3,8 cm/rok.) Pak Měsíc v konjunkci s nejbližšími planetami svojí gravitací silněji zapůsobí na tajemnou Venuši a bojovný Mars a vychýlí je z předurčených drah. ….. No jo, něco na tom je.

Inu každý má svou pravdu. Nebo každá Pravda má své následovníky?

A tak mějme se rádi a zas někdy na cestách po naší Zemi, které a všem jejím bytostem přeji do nového roku vše nejlepší.

4. ledna 2017 21:11

Rony říká

Luďku, tvá úvaha vázne na tom, že zatímco si do Evropy přemístíme pár milionů bližných z Afriky a Blízkého Východu, narodí se v těchto zemích ročně dalších 100 milionů. Moment setrvačnosti Země se tak naopak neustále zvyšuje, rotace se zpomaluje a tím se Měsíc nebezpečně začíná přibližovat k Zemi a hrozí, že se s ní při takovém přírůstku obyvatel okolo rovníku brzy srazí.

Rovnováhu by tedy zajistilo pouze přemístění cca 50 miliónů obyvatel Afriky a Blízkého Východu do Severní Ameriky a Evropy ročně. Je docela možné, že tuto tvoji kalkulaci berou politici EU v potaz při vítání "uprchlíků", zatímco já ji do svých úvah omylem nezahrnul.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

5. ledna 2017 11:57

Rony říká

Neda mi to, abych sem vložil jestě jednu úvahu dlouholetého pracovníka " neziskovek", který jsem dnes shlédl na webu časopisu Týden.

http://faktors.tyden.cz/rubriky/data-a-penize/jak-lide-z-neziskovek-prichazeji-o-iluze_412293.html

Citace je z článku, který je ve webovém vydání zkrácený. Já časopis Týden 16 let odebíral a předplatné ukončil loni v listopadu, takže ho celý neznám. Tenhle úryvek mi však k potvrzení mého dlouhodobému názoru na dobrotu páchanou námi "boháči" stačí.

... Přemnožení dobrodějů

Zpočátku všechno vypadalo růžově. "Obecně nejpřínosnější aktivitou v oblasti rozvojové pomoci je vzdělávání, napříč obory. Ideální projekty jsou takové, kdy se školí místní personál například ve zdravotnictví. Nemyslím teď přímo poskytování lékařské pomoci, to dělají například Lékaři bez hranic. Ale je to třeba oblast paliativní a domácí péče, kde má Česko dobré zkušenosti a umí je přenést i do chudších oblastí." V jedné fázi své neziskové kariéry zaměřil Pavel svou pozornost na Afriku. A právě tam ho ideály začaly velice rychle opouštět.

Afrika je totiž kontinent, kde se to "vykonavateli dobra" jen hemží. Už desítky let tu působí tisíce rozvojových agentur z celého světa, které svými aktivitami nabourávají přirozené prostředí - třeba tak, že místní farmáře nebo řemeslníky připravují o odbyt. Kdo by si jejich věci kupoval, když totéž mohou dostat ostatní zdarma? A když něco dostáváte bez práce celý život, přijde vám nepřirozené cokoli dělat.

Názor místních nikoho nezajímá

Navíc, i když je tam dobrovolnických organizací opravdu hodně, nemohou být všude. A tak vznikají další problémy, jako je například obyčejná lidská závist. "Chcete třeba postavit školu nebo studnu v jedné komunitě. Ale ve druhé ji nepostavíte. Tím způsobujete konflikt: proč oni něco dostali, a my ne? Spousty lidí si zvykly dostávat věci zadarmo a vytrácí se u nich přirozená snaha něco budovat, snažit se zlepšit vlastní život. Proč by to dělali, když jim to někdo přinese na stříbrném podnose?" říká Pavel.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

5. ledna 2017 17:35

Paulie říká

Rony, taky si myslím, že bychom Šlápoty neměli využívat k politické diskusi a soustředit se na sdílení zážitků a dojmů z krajin blízkých i vzdálených.

Především je dost obtížné se zorientovat v takovýhle kontroverzních politických tématech a najít objektivní informace, abychom nepomáhali v šíření polopravd a smyšlených informací. Problém je, že na internet dneska může pověsit kdo chce co chce a přitom to vydávat za pravdu, která dosvědčuje "úplatnost" mainstreamových médií. Osobně radši věřím těm velkým médiím než nějakým webovým stránkám.

Proto nemůžu zcela souhlasit s tím, co jsi napsal do článku, kde to místy zavání konspirační teorií (ta úplatnost médií, plány na "rozbití" států, míchání ras a náboženství ...). A to i přesto, že bych taky byl radši, kdyby EU od začátku více regulovala migraci.

Myslím, že bychom si měli všichni dávat pozor na sdílení neověřených informací, které mohl někdo vymyslet, aby poškodil EU. Takové věci v dlouhodobém horizontu mohou napáchat spoustu škody. Proto bych byl rád, kdybys tu část smazal.

Doporučil bych zhlédnout něco o kritickém myšlení:

https://slideslive.com/t/kriticke-mysleni

A ještě k těm neziskovkám: Určitě je pravda, že existují velmi neefektivní metody podpory chudé části světa. Ale můžeš se zkusit podívat na https://www.effectivealtruism.org/ , co stojí za to podporovat a kde se peníze neztratí.

Šťastný nový rok a mnoho pěkný výletů!

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

9. ledna 2017 12:53

Rony říká

K politické diskusi jsem dal k dispozici pouze článek TOP 12, jinak zůstanu u krátkých uštipačných poznámek v rámci popisu přírodních krás . Ale protože vnímám, že se opět cosi závažného děje, dávám možnost všem se vyjádřit. Že imigrace je kontroverzní problém, je jasné.

Odlišné pohledy a názory jsou proto vítány, nikoli zatracovány, a já sám bych se rád dobral ideálního řešení vážných problémů světa, které zřejmě ani neexistuje. Řešení, které nás - Evropany - nebude časem ohrožovat na životě. Díky za příspěvěk tvůj (Paulie) i Lu.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách