TOP 12: zastavení v čase (rok 2011)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2011)

Ve výběru z letošních fotek tentokrát zabrousím do makrosvěta, který v sobě skrývá nejedno překvapení. Pokusím se tak zhodnotit koupi makroobjektivu Nikon 105mm f/2.8G AF-S VR Micro.

Přeji Vám všem příjemné vánoční svátky a hodně úspěchů v novém roce 2012.

1.SLUNCI BLÍŽ: jakou sílu musí v sobě mít první jarní květy, aby se prodraly na světlo ztvrdlou zemí a tlejícími listy?

2.VNÍMAT LOUKU: a dívat se očima brouků, znamená tušit, že i kytky mají svojí duši.

3.V ZOO: když máte oči otevřené často spatříte daleké kraje ze kterých na vás dýchne horkost letního dne.

4.ZVONKY: každé ráno rozehrávají své melodie. Kdo se ztiší, uslyší jejich lehké cinknutí.

5.V KAMENOLOMU: o čem se bude v noci zdát zbloudilému nosatci netuším, ale snad by to mohly být jen růžové sny.

6.PASTELKOVÁ: je škoda být celý život šedivý. Stejně jako motýli, ví to i mnoho lidí.

7.KŘEHKOST KŘÍDEL: tvrdost kamene je ukryta do lehkých křídel. Vždyť kámen, motýlí křídla i my jsme stvořeni ze stejných atomů a molekul.

8.VÝŠ: až tam, kde krása tryská z pramene všedního dne zvou oči rosničky, či princezny v ní schoulené.

9.S ROSOU: slzy nebes se snáší na květy pomněnek, aby mohly stále modře zářit do našich tváří.

10.ROZTLESKÁVAČKA: v aréně pro 100 000 diváků svádí k hříchu, ale tribuny jsou stále prázdné...

11.BARVY: svůj půvab listy bučin získávají v podzimních plískanicích, kdy by psa ven nevyhnal.

12.SMUTEK: zahání se různě, protože ho nikdo nemá v oblibě. Přesto i on v sobě skrývá zvláštní tichou krásu.

Hodnocení článku

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

Jack

23. prosince 2011 21:15

Jack říká

Nemám slov...

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

HoHo

24. prosince 2011 10:56

HoHo říká

Nádherné fotky, opravdu nádherné... makro fotky ti jdou snad ze všeho nejlépe...

Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě

Japo

24. prosince 2011 16:46

Japo říká

Přeji Ti Vánoce krásné jako fotky v tomto článku a úspěšný rok 2012 ozdobený alespoň tak skvělými fotkami jako letos.

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.