Šumperk l. - Háj a Hanušovická vrchovina

Šumperk l. - Háj a Hanušovická vrchovina

Našim cílem je Nízký Jeseník a okolní pohoří, které leží tak trochu ve stínu dominantního a turistický přitažlivého Hrubého Jeseníku. Znovu se dala dohromady naše parta i s Václavem, byť ten se dlouho nevhával ukecávat. Bohužel pro něho jeho desátá návštěva Jeseníků nedopadla příliš šťastně. První den prozkoumáme blízké okolí Šumperku, jenž nás budee na pět dnů hostit.

Lázně Bludov, rozhledna Háj a cyklotrasa Hanušovickou vrchovinou - den první

Pokud pominu neplánovanou exkurzi po úrodných rovinách Hané u Prostějova, když jsme za Brnem zapomněli odbočit na dálnici směr Olomouc, začínáme den prohlídkou lázní Bludov. Mnohé z nás by zde rádi uvítali, neboť naše kosti a klouby již podobnou péči potřebují. Procházíme parkem a k uvolnění svalů po dlouhé jízdě autem nám poslouží místní venkovní posilovna.

První zastavení v Lázních Bludov, nedaleko Šumperku...

...

Od rozhledny Brusná k rozhledně Háj

mapa rozhledna Háj

Vlastně již se blíží poledne, když se naše čtveřice poprvé rozdělí na turisty a cyklisty. Venca s Romanem vyráží na malou dřevěnou rozhlednu Brusná (364 m n. m.), z ní půjdou na zříceninu Bludov. Zdejší hrad, pravděpodobně z 13. století vlastnil rod Bludů z Bludova. V době česko-uherských válek byl rozbořen a již rokem 1490 se popisuje jako pustý. Na místě spatříte jen pozůstatky sklepů a příkop. Na vrchol Háje (631 m n. m.) vede ostré stoupání, které dá Vencovi zabrat. Není zcela zdravotně v pořádku a tak si další plánovanou trasu zkrátí.

Rozhledna Háj nabízí nezapomenutelné výhledy na okolní hornatou krajinu. Spatřit lze Hanušovickou vrchovinu, Hrubý Jeseník s Pradědem, Králický Sněžník, Rychlebské hory, Nízký Jeseník, Litovelské Pomoraví Orlické hory a samozřejmě blízký Šumperk. Na jihu se při dobré viditelnosti objeví bazilika na Svatém Kopečku u Olomouce nebo hrad Bouzov. Ochoz vyhlídkové plošiny věže svými cedulemi popisujícími okolní krajinu pomůže k orientaci.

Rozhledna byla slavnostně otevřena v roce 1934 a nesla jméno Milana Rastislava Štefánika. Po Mnichovu padla do německých rukou, veřejnosti byla uzavřena, aby ke konci války sloužila jako letecká pozorovatelna.

Následuje sestup do sedla Vápenice, kam pro kluky kolem 16 hodiny dojedu. To už jsme s Jirkou dokončili svoji první cyklotrasu, kterou podrobněji popíšu, a stihli se ubytovat v hotelu Koruna.

Rozhledna Brusná.

Rozhledna Háj

Cyklotrasa z Šumperku do Hanušovic

mapa cyklotrasy - Stopař

Začínáme v Šumperku a hned stoupáme k vrcholu Háje, kde vidíme rozhlednu, cíl našich pěšáků. Poprvé ochutnáváme kamenitou cestu, jichž si ještě užijeme "něúrekom". Naštěstí brzy narazíme na zalesněné svahy traverzující cestu a jede se nám dál dobře. Výjezd do sedla Vápenice vede dokonce po hlavní cestě, kterou však brzy opustíme, abychom dojeli k poutnímu kostelu s křížovou cestou a kaplí.

Velmi hezké místo ukryté na kraji lesa nese stopy genia loci. Barokní přestavba středověkého kostela z 14. století ukazuje jednolodní stavbu s projmutě odstupněným, segmentově ukončeným kněžištěm. V interiéru nad hlavním oltářem obraz znázorňuje oslavu eucharistie, dvojice oltářů z počátku 19. století skrývá obrazy sv. Dominika a sv. Jana Nepomuckého.

Okolo kostelu Božího těla nás vede kamenná křížová cesta z roku 1908. Tři metry vysoká zastavení jsou zdobena barevnými obrazy s výjevy z Kristova utrpení. Původní křížovou cestu zde kdysi tvořily malované obrazy na dřevěných sloupcích.

Výhled do krajiny k Hrabenovu odhalí, že pojedeme stále kopcovitou krajinou, byť Ruda nad Moravou naznačuje, že trasa povede do Hanušovic stále údolím řeky Moravy. Velmi širokým údolím, kde nás studený protivítr ochladí natolik, že se musíme chvíli vyhřívat na slunci. Zastavujeme u pivovaru Holba, ale muzeum pivovaru, kam jsme chtěli zavítat, je o svátcích zavřené.

Vyjíždíme do lesů k vrcholu Háj.

Šumperku zvoří kulisy Hrubý Jeseník.

Nad Hrabenov se dostaneme ještě jednou

Křížová cesta Božího těla tvoří uzavřený kruh kolem kostelu, začíná a končí u kaple Panny Marie Lurdské...

...

...

...

Poutní kostel Božího těla.

Pohled do kaple.

...

Sklenný vrch

Objíždíme vrchol Baby.

Kaple sv. Jozefa v Hrabenově.

Morava u Alojzova.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Raškově chází letech 1711 - 1733, na konci 18. st. byla přistavěna zvonice a sakristie.

...

Blížíme se údolím Moravy k hanušovickému pivovaru Holba.

Ryzí pivo z hor, to je Holba.

...

Kaple v Hanušovicích.

Zvonička.

Z Hanušovic stoupáme přes Hynčice nad Moravou na pláně a pastviny mezi kooce Hanušovické vrchoviny. Před námi leží Červený vrch (755 m n. m.), vidíme dvě větrné elektrárny Kopřivné, k nimž míříme. Znovu drkotáme zuby, tentokrát je na vině rozbitá asfaltka, to nejhorší, co si cyklisté mohou přát. Nová cesta naštěstí serpentinami klesá k Rejcharticím. Svištíme do údolí, odkud nás vyvede Andělská stezka. A opravdu na ní míjíme hned několik vyřezávaných andělů. Od Tulinky se shora blížíme k Šumperku. Atrakce pro děti, prolézačky a lavičky pod kopcem Kokeš lákají do Čarovného lesa mnoho rodičů s dětmi. Projíždíme k hotelu Koruna po cyklotrase městem, aniž bychom spatřili jeho centrum. Budeme mít ještě dost času si Malou Vídeň, jak se dříve textilnímu Šumperku přezdívalo, prohlédnout.

Z Hanušovic stoupáme přes Hynčice nad Moravou k vrcholům Hanušovické vrchoviny.

...

Nad Koořivnou.

...

...

...

...

...

Rejchartický kostel

Dostali jsme se nad Šumperk

Andělskou cestu stráží hned několik andělů.

Večer jen sestoupíme do restaurace k poslednímu volnému stolu, dnešní grilovací párty odmítneme, a dáváme si řízek přes celý talíř. Ačkoliv mám velký hlad, odnesu si z večeře kousek s sebou do lednice. Dáváme si uvítací Jägermeistery a zkoumáme "spálenou" tvář Venci,

Vydatná večeře v šumperském hotelu Koruna.

A nezbytný přípitek Jägermsisterem.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.