Šumperk IV. - Šumperk, Velké Losiny a rozhledna Háječek
vydáno 30. května 2024 – napsal Rony – žádný komentář
Je sobota a konečně se dostaneme i na kulturu. Projdeme si Šumperk, kde vystoupáme na radniční věž, ve Velkých Losinách projedeme zámek a ruční papírnu. Neopomeneme ale ani sportovní stránku.
Za kulturou Šumperska a znovu do hor
Dnes se konečně dotkneme čarodějnických procesů, které zde v 17. st. probíhaly, ale pro větší pochopení je dobré přečíst si knihu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice nebo shlédnout stejnojmenný film Otakara Vávry z roku 1970.
O něm píše ČSFD toto: "Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce."
Odpoledne si vyčistíme hlavu a trochu si zasportujeme, Roman se pěšky vrátí z Velkých Losin trasou přes kopce, já si s Jirkou vyjedu k rozhledně Háječek, která leží mezi Šumperkem a Zábřehem.
Šumperk - Malá Vídeň
Teprve čtvrtý den dopoledne jdeme na prohlídku Šumperku. V sobotu máme možnost vystoupat na radniční věž, která je v květnu přes týden zavřená.
Šumperk byl založený v 13. st. jako správní centrum oblasti, v které se těžily drahé kovy. V 19. st. městu přinesl rozkvět textilní průmysl, kdy se na moderní podobě města podíleli vídeňští architekti a Šumperk byl nazýván "Malou Vídní". Po druhé světové válce byla většina německých obyvatel odsunuta, dnes město obývá kolem 26 000 obyvatel.
Stoupáme k náměstí Lužickosrbskou ulicí k náměstí kolem domu Johanna Höniga, jenž současnou podobu s atikovým patrem a novorenesančním průčelím získal při nadstavbě v letech 1886 - 1887. Jdeme k budově radnice, které dominuje vysoká věž. Je krátce po 9 hodině a jsme první dnešní návštěvníci. Průvodkyně jde s námi, vlastn3 jede, neboť část výstupu na věž usnadní výtah, v té druhé na nás čeká již jen 71 schodů.
Rozhlížíme se po okolí a z rozhledových cedulí se dozvíme, kde leží jaký kopec. Hrubému Jeseníku dominuje Praděd, další vrcholy Hanušovické vrchoviny, Králického Sněžníku a Nízkého Jeseníku zase tolik neznáme. Opouštíme úzký ochoz věže, abychom si vyslechli krátké povídání o věži a městu.
Stoupáme Lužickosrbskou ulicí...
...
Náměstí míru.
...
V radniční věži...
Z úzkého ochozu máme dokonalý výhled...
Na ochozu věže.
...
...
...
...
Šumperk ne jmenoval Schönberg.
Mapa Šumperku.
Info letáček o Čarodějnických procesech...
Míříme k baroknímu morovému sloupu pocházejícího z roku 1719. Bohužel se nedostaneme do stálé expozice v Geschaderově domě, v němž se v temném období 2. pol. 17. st. odehrávaly čarodějnické procesy a následné popravy. Ve sklepních prostorách by nás prováděla postava samotného inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu (tzv. guidePORT). Proto ještě jdeme k zbytkům městskému opevnění z počátku 16. st. Původní hradby s dvěma branami a pěti baštami s výškou až 5 m doplňoval široký vodní příkop napájený Bratrušovským potokem. Opevnění bylo poškozeno během třicetileté války a poté postupně rozebráno.
Barokní sloup pochází z roku 1719 a byl postaven jako poděkování za ukončení epidemie moru, která zasáhla Šumperk v roce 1714... (www.mapy.cz)
...
...
...
...
Založen ve 13. stol., v letech 1513 a 1669 vyhořel. Mohutná hranolová gotická věž kostela patřila původně městu, sloužila k ukládání cenností a důležitých dokumentů. (www.mapa.cz)
...
...
...
Městské hradby...
Bluesová lavička.
...
Zámek Velké Losiny
Vracíme se k hotelu Koruna, ale hned pokračujeme v kulturním programu sobotního dopoledne. Přejíždíme na parkoviště u zámku Velké Losiny a jdeme na jeho prohlídku.
Při příchodu můžeme obdivovat krásnou renesanční architekturu. Nejstarší zmínky však máme již z období gotiky, kdy zde vznikla vodní tvrz, kterou majitelé panství Žerotínové na konci 15. st. přestavěli, aby vyhovovala nárokům šlechticů. Zámek prošel během staletí několika stavebními úpravami. Posledním majitelem z tohoto rodu byl Ludvík Antonín, který ho v roce 1802 prodal Lichtenštejnům. V roce 1945 opustil zámek poslední majitel z rodu Liechtenštejnů, kníže Alois, když tento byl znárodněn československým státem.
Zámek Velké Losiny dnes tvoří trojkřídlý areál s trojpodlažními arkádami a tři nižší křídla s přístavbami, empírový dům a objekt salla terrena. Celému zámku dominuje osmiboká šestipodlažní věž s hodinami. Zámek proslul také čarodějnickými procesy, které se zde uskutečnily v 17. století. Nejen o tom slyšíme při procházení jednotlivými pokoji.
Velké Losiny...
Zámek Velké Losiny...
...
...
...
...
...
...
...
Expozice kočárů...
...
...
...
...
Fotit se smí jen ve dvou pokojích, což dodržuji.
...
...
...
...
...
...
...
Něco málo z čarodějnictví.
...
...
...
...
...
Ruční papírna Velké Losiny
Velké Losiny nám nabídnou ještě jeden nevšední zážitek. Jdeme s Jirkou na prohlídku fabriky na ruční výrobu papíru, zatímco Roman se vydává na další pěší túru. Vystoupá na rozhlednu Bukovku a bude pokračovat po modré do Rejchartic. Odtud se vydá přes kopečky Ohařův kámen a Městské skály po zelené k Šumperku.
My si ještě užijeme asi hodinový zajímavý výklad mladé průvodkyně a dozvíme se, jak se dříve vyráběl papír. Papírenskou manufakturu dal vybudovat v místech bývalého obilního mlýna Jan mladší ze Žerotína a dle svědectví pramenů zahájila papírna výrobu někdy v rozmezí let 1591 - 1596. Do historie papírny zasáhly zdejší nechvalně známé čarodějnické inkviziční procesy poslední čtvrtiny 17. st. Jednou z jejich prvních obětí stala i manželka losinského papírníka Barbora Göttlicherová. Roku 1729 byl žerotínskou vrchností do papírny pořízen převratný vynález, tzv. holandr k přípravě papíroviny, patrně první zařízení tohoto typu na Moravě. Na přelomu 18. st. - 19. st. získal soubor domů ruční papírny svou dnešní pozdně barokní a klasicistní podobu.
video Ruční papírna Velké Losiny
Ruční papírna Velké Losiny dnes patří mezi nejstarší vyrobce ručního papíru v Evropě a stále se zde vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu. Areál z pohledu více jak čtyřsetleté kontinuity tradiční ruční papírenské výroby nemá v oblasti střední Evropy obdoby, byl v roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou.
Kolem Losinky jdeme k manufaktuře ruční výroby papíru.
Fabrika sdružuje několik domů.
...
...
...
Papír začali vyrábět staří Číňané...
...
...
...
Na staré mapě jsem hledal domov. Bezdrev a Sliby (Zliv)..
...
...
Modetní umění z ručně vyrobemého papíru.
Ivan Fíla - Vřesová studánka. Obrazy limizované série lze zakoupit.
...
...
...
...
...
...
...
...
Ruční papírna ve Velkých Losinách byla založena koncem 16. st.
Pohár za odměnu, polední jídlo si dáme na hotelu.
Cyklotrasa přes rozhlednu Háječek
Kratší odpolední okruh na našich elektrokolech zahajujeme chvilku před 15 hodinou. Jedeme z Šumperka na kopeček u Bludovečku, dolů na Bludov a po Moravské stezce, o které se dočteme, spojuje pro cyklisty Jeseníky s jižní Moravou. Začíná na česko-polských státních hranicích a je vedena nádhernými partiemi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a zevede bikery do hanácké metropole Olomouce. Poté zamíří přes Hanácké Athény - Kroměříž k Baťovu kanálu a dále do vinařské oblasti jižní Moravy a Lednicko - Valtického areálu.
Další zajímavou cyklotrasou je Čarodějnická cyklotrasa, jež se klikatí česko-polským pohraničím. Vede z Mohelnice přes Šumperk a Jeseník až do Zlatých Hor, odkud na trasu navazuje polská část cyklotrasy přes Glucholazy, Nysu, Otmuchow až do Paczkówa. Temné období spojené s čarodějnickými procesy, které v 17. st. připravily o život desítky nevinných lidí, připomenou různá zastavení na trase.
My z těchto dvou cyklotras nějaké ty kilometry již jistě spolykali. Stoupáme mezi kopce Bzová a Zlatník nad Bohutín, kde sjedeme k řece Moravě, abychom hned v sousedním Klášterci začali stoupat na Zborov. Z nebe nám na hlavu spadne pár kapek, ale víc toho nehrozí. Vyjíždíme proti proudu potoků hezkým lesem k nové rozhledně Haječek (603 m n. m.), kterou zde zovou "Nadhledna".
Jirkovi se nejprve nahoru nechce stoupat, dá si říct až po upozornění, že trasa za rozhlednou pokračuje dál a výjezd není nijak náročný. Objíždíme lyžařský svah s dvěma vleky a kartou platíme vstup přes turniket. Ty se na rozhlednách rozmnožily a začalo platit heslo "bez peněz na rozhledny nelez!" Z Nadhledny Háječek vysoké 30 m spatříme hřbety a vrcholy Hrubého a Nízkého Jeseníku, Hanušovické vrchoviny, Orlických hor, Drahanské vrchoviny a Zábřežské vrchoviny. Rozhled je velmi dobrý. Dole se vyhřívá dvojice na velkých dřevěných lehátkách, další stoupá sjezdovkou vzhůru. Zkontroluju pokračovaní trasy, blíží se večer, ale vyjasnilo se a je krásně.
Terénem poskakujeme mezi loukami po NS Svébohov k nižšímu Skalnímu vrchu s kótou 500 m a k Českobratrská modlitebně, jež je "historizující stavbou" z roku 1860. Tato Evangelická kaple byla v roce 1964 zapsána na seznam kulturních památek. Sjíždíme na Svébohov, jediné místo v širém okolí, kde se již před rokem 1848 objevila silná skupinka evangelíků helvetského vyznání. Po kvalitní cestě klesáne serpentinami do Rovenska, omylem zabočím na Postřelmůvek a díky tomu najdeme pěknou, úzkou cyklotrasu mezi lány polí k Hraniční strouze. Podjedeme dálnici u Postřelmova a znovu jsme u Moravy. Kolem této řeky se vracíme zpět k Šumperku, kde projedeme průmyslovou částí s mnoha výrobními halami a podniky.
U Bludovečku.
Bludovský kostel sv. Jiří. K středověkému jádru byla koncem 16. st. přistavěna věž.
U Vlčího dolů (Bludov).
Řeka Morava u Klášterce.
U Zborova...
...
Nadhledna Háječek ..
PP Březná.
...
Na rozhledně...
...
Evangelická kaple Svébohov...
...
Znovu jsme u Moravy.
Roman již v hotelu čeká, až se po dlouhém dnu osprchujeme a sejdeme do restaurace na večeři. Dáváme si lehčí jídlo, Jirka tlačenku, my, Romanové, se rozdělíme o tatarák. Zítřejší den bude posledním, ráno se sbalíme a vyrazíme nejprve do Nízkého Jeseníku k Bruntálu a pak již domů. Venca je stále zavřený v pokoji a bude mít jedinou možnost nás nakazit svým pasovým oparem. Ten naštěstí není až tolik infekční.
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Do roka a do dne... III. Roháče - Skriniarky
- Půltucet (květen 2018) - příběh fotografie
- Okolo Tisovky - slunce, seno a ostružiny
- Nejenštejn: zřícenina Jenštejn a zámek Ctěnice
- Londýn
- S Karkulkami v šumavské bílé stopě
- Půltucet (leden 2021) - příběh fotografie
- Půltucet (březen 2020) - příběh fotografie
- Hamr na Jezeře ll. Ještěd a Děvín
- Dolomity - Cortina ďAmpezzo II.
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy
- Bitva u Sudoměře
- Za šumavským modrým nebem aneb "hrnečku dost..."
- Půltucet (březen 2021) - příběh fotografie
- Nová verze Šlápot
- Kolem Ztracenky a Svatojánských proudů
- Loďkou na klášter Ostrov
- Hrubý Jeseník a Rychlebské hory l.
- Za kopečky do Bavorského lesa (Bayerischer Wald)
- USA - den sedmý a osmý
