Slovenským Rájem (8.08)
vydáno 19. března 2009 – napsal Rony – žádný komentář
(pokračování článku Přes Volovské vrchy 8.08) Jen dvoudenní přechod s kletry, po planinách a roklinami Ráje.
:-P
V penzionu Marianna ve Smolníku jsme se vyspali dorůžova a čistí a navonění se vydáváme autobusem, vláčkem i lanovkou na planinu Geravy. Dál, cestou necestou přes Glac, až ke Kláštorisku, se zbytky kláštera.
A na Glacké náhorní plošině dokonce svačíme oblíbenou pochoutku horalů, párek v rohlíku. Stačí najít v báglu pečivo, utrhnout kus větve a dosadit do vytvořeného otvoru příslušnou uzeninu.
No a v hospodě ho pořádně zalít pivem . . .
Chatky v kempu byly již volné a tak jsme v jedné za pár slovenských šupů přespali. V nové mapě jsou vyznačeny značky Kyselskou tiesňavou a cesta je volná. Kdysi tady, po požáru někdy koncem 70let minulého století, byly žebříky demontovány a průstup zapovězen.
A tak i pro mne je to tady novinka.Dolní část Malého Kyselu je krásná, ale je to pouze malý okruh kolem vodopádů.
Velký Kysel je průstupný až nahoru na planinu Glac a je celkem neškodný. To je dobře protože s batohy se nejde v těžkém terénu nejlépe.
Tahle místa jsou zde spíš výjimkou a určitě jsou ve Slovenském ráji atraktivnější doliny s množstvím žebříků a stupů (Suchá Belá, Piecky, Kláštorská roklina, Sokolí, s několika za sebou jdoucími kolmými žebříčky atd.).
Z náhorní plošiny sledují naše kroky prudký i dlouhý sestup do Tomášovské Belé. U technické památky pro splavování dřeva do údolí Hornádu se konečně zbavuji i dvou sáčků s polévkami. Hladoví je hltáme z ešusu ještě vařící.
Tomášovská Belá je krásný klidný tok říčky, sice bez výraznějšího spádu, ale s o to větším kouzlem. Při procházení jejím údolím se mi vybavují naše časté štreky podél šumavské Křemelné. Ta má ale výhodu ve své liduprázdnosti, tady přece jen je provoz o poznání vyšší.
Sestup až k Hornádu zabere přece jen pár hodin ale nám noční vlak jede po půlnoci a tak času máme dost.
Přes Hornád jen přebíháme železnou lávku a už míříme prudkým stoupáním na Tomášovskou vyhlídku.
Na ní je mi vždycky trochu blbě, když vidím kohokoliv blíž než dva metry od propasti. Pohled dolů je fantastický a celá mohutná stěna stojí za návštěvu.
My se ale v klídku suneme ke Spišským Tomášovcům a přes cikánskou část k nádraží. Vlak přijel přesně jak jsme si to představovali a tak se přesouváme do Spišské Noví Vsi.
A odtud do Popradu, kde se čeká líp a kde utrácíme za večeři poslední Slovenské koruny. Příště už budeme platit Eurem.
. . . a ještě momentka z výhledu
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Do roka a do dne... III. Roháče - Skriniarky
- Nízkými Tatrami od východu na západ
- Beskydy ll. - Trojmezí a Kamenná chata
- Přes Volovské vrchy (8.08)
- Beskydy lll. - přes tři státy a Ropice
- Zápisky z cest III. (Hochschwab – úplné zatmění slunce...)
- Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu l.
- Od Tater do Ráje (7.05)
- Zima na Slovensku obrazem
- Zápisky z cest I. (Pirin...)
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Sedlčanskem na kole
- Půltucet (červenec 2024) - příběh fotografie
- Půltucet (srpen 2021) - příběh fotografie
- Do roka a do dne... I. Šípská Fatra, Skorušina
- Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2010
- Půltucet (září 2023) - příběh fotografie
- Na Černou horu, rašeliniště a zpět
- Půltucet (září 2018) - příběh fotografie
- Inverze na Javorníku a trek okolím Kvildy
- Pohodová Vydra, dramatická Křemelná...