Slavonice lll. Telč, Českomoravská vrchovina
vydáno 10. listopadu 2024 – napsal Rony – žádný komentář
Prohlédneme si Telč, kde se dopoledne projdeme zámkem, poté po podzimním prázdném renesančním náměstí, abychom odpoledne zdolali nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny Javořici.
Probouzíme se do sychravého rána. Dnes máme namířeno k nejvyššímu vrcholu celé Českomoravské vrchoviny, kam patří i Česká Kanada, ale také také Javořická vrchovina u Telče s Javořicí (837 m n. m.). Opět dopoledne dáme přednost kultuře, v 6°C se do terénu na kolech pouštět nebudeme.
Telč - město ze Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
Zatímco Slavonice na své zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO ještě čekají, Telč se tímto honosným titulem pyšní od roku 1992. Ze Slavonic to máme kousek, v Telči jsme za půl hodinky. Šedivé nebe nad renesančními štíty sluneční paprsky jen tak netroztrhají. Vítá nás ospalé ráno a malebné historické náměstí, po celém obvodu lemované gotickými a renesančními měšťanskými domy s podloubími a bohatě zdobenými štíty. Blíží se desátá hodina a tak se jdeme podívat k zámku, kam půjdeme na prohlídku. Loni v létě zde ukončili rozsáhlou rekonstrukce a nyní je zámek otevřený celoročně. Krásné nádvoří s kašnou a zámeckou zahradou bylo dějištěm mnoha pohádek, nejznámější je Pyšná princezna.
Telč...
Cenná barokní socha je umístěna na hrázi Štěpnického rybníka. Jedná se zřejmě o dílo třebíčského sochaře Štěpána Pagana z 18. století. Světec je zbrazen se spoutaným ďáblem u nohou. (www.mapy.cz)Cenná barokní socha je umístěna na hrázi Štěpnického rybníka. Jedná se zřejmě o dílo třebíčského sochaře Štěpána Pagana z 18. století. Světec je zbrazen se spoutaným ďáblem u nohou.
Štěpnický rybník.
Původní gotická brána s vodním příkopem stávala níže, ta současná vznikla při přestavbě zámku v roce 1579.
...
Náměstí Zachariáše z Hradce je plné renesančních domů...
...
Kostel vzniknul v 17. století jako součást okolního jezuitského areálu. Byl vysvěcen v roce 1667. Jedná se o barokní stavbu s velmi bohatou štukovou výzdobou. Chrám má bohatou i vnitřní výzdobu, za zmínku stojí například 7 oltářů - jeden hlavní a 6 bočních. (www.mapy.cz)
U zámku Telč...
První zmínka o kostele pochází z roku 1372. Kostel byl poškozen za husitských válek. Dominantou je 50 metrů vysoká vyhlídková věž se zvony Jakub a Marie. V letech 1961-88 proběhla z důvodů náklonu věže a trhliny velká oprava kostela. Novogotický hlavní oltář zdobí sochy sv. Cyrila, Metoděje, Petra, Jana a Jakuba. V interiéru se dále nachází gotická freska, barokní oltář Panny Marie, oltář sv. Markéty s jejími ostatky, varhany z roku 1725, barokní křtitelnice. (www.mapy.cz)
...
...
...
Zámek Telč
Daří se nám připojit k první skupině a brzy procházíme zdobné místnosti Telčského zámku a poslucháme výklad průvodce. Od něho se dozvíme, že renesanční sídlo z původně gotického hradu v 16. století přestavěl jeho majitel Zachariáš z Hradce. Najal si na to italské mistry a přestavba proběhla ve dvou etapách. V zámku se z tohoto času dochovaly sklípkové klenby s původní dekorativní výzdobou. Nejprve si procházíme starší zámeckou část, abychom prošli do severního paláce, kde můžeme obdivovat zachovalý interiér Zlatého sálu. Unikatní dřevěné kazetové stropy doplňují spolu s cenným mobiliářem a bohatými sbírkami zbraní a obrazů interiéry hned několika místností.
Na zámku Telč...
Na nádvoří zámku...
...
...
...
...
...
...
...
Zámek Telč spravuje Národní památkový ústav.
...
...
...
...
...
...
...
...
...
V zámecké kašně.
...
Náměstí Zachariáše z Hradce a zámecká zahrada
Ještě si procházíme renesanční náměstí Zachariáše z Hradce a setkáváme se s Romanem a Marií, které prohlídka zámku nenalákala. K jejich škodě, protože opravdu stála za trochu času a peněz. Jeden z honosných domů na náměstí navštívíme. Přivítá nás restaurace U černého orla a protože se blíží poledne, poobědváme.
Procházíme si náměstí Zachariáše z Hradce...
Historické centrum Telče bylo na seznam dědictví UNESCO zapsáno v roce 1992. Město je unikátní především kombinací hradeb, bran a rybníků s vodními příkopy, chránícími historické centrum. Původní trvz ze 13. století byla v 16. století přestavěna v rozsáhlý renesanční zámek. Jedinečné je i náměstí s nenarušeným komplexem historických domů. Městu se často přezdívá Moravské Benátky. (www.mapy.cz)
...
...
...
...
Z odkazu měšťanky Zuzany Hodové byl v letech 1716-1720 na náměstí postaven téměř 11 metrů vysoký kamenný mariánský morový sloup. Jeho autory jsou sochař David Lipart z Brtnice a kameník František Neuwirt z Telče. (www.mapy.cz)
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Poté projdeme kolem kostela sv. Jakuba staršího do zámecké zahrady. První zmínka o kostele pochází již z roku 1372. Jeho 50 m vysokou vyhlídkovou věž se zvony Jakub a Marie jsme před mnoha lety navštívili. Zámeckou zahradou projdeme ke klasicistnímu skleníku z první poloviny 19. století a následně k přilehlému parkovišti.
Zámecká zahrada...
...
...
...
Cyklotrasa přes Javořici k Batelovu
Teprve když vyjedeme z Telče, slunce pronikne nízkou oblačností až k zemi. To je pro nás dobrá zpráva, neboť odpoledne ještě máme nějaké aktivity. Pěšáci nás opouští v Mrákotíně, aby došli po modré na zříceninu hradu Štamberku, na Velký pařezitý rybník a poté vystoupali na vrchol Javořice. Překonají plochý hřeben hory a skončí ve Studené, kde zůstane naše auto.
My přejedeme do Studené, odkud máme naplánovanou cyklotrasu. Ta nás zavede přes Skrýchov a Praskolesy zpět k Mrákotínu. I my se vydáváme na sever k Velkému pařezitému rybníku, ale pohodlnou cyklostezkou. Od Lhotky vidíme nahoře v lesích zbytky hradu Štamberku, kde by zrovna teď mohli být Roman s Marií. Jedeme kolem Aifelovy boudy k lesnímu rybníku, jehož nejbližší bažinaté okolí připomíná tajgu. Oblast Velikého Pařezitého rybníku je přírodní rezervací chránící vzácné rostliny, např. masožravou bublinatku jižní, bazanovec kytkokvětý, ďáblík bahenní, papratku samičí a jiné. Naleznete zde i mnoho rašeliništních druhů hmyzu, pavouky a drobné obratlovce.
Okolo arboreta Javořice dorazíme na zelenou turistickou značku. Zde je vojensky rovně střižená cesta, kterou naruší pouze odbočka k Míchově skále. Dále stoupáme k vrcholu Javořice, kde stojí 167 m vysoký rádiový a televizní vysílač. První, šedesátimetrový zde začal vysílat 1. ledna 1961. Vysílal na kanálu 11 a signál přebíral z vysílače Kleť. Je zvláštní, že jsme na chatě kousek od Kletě chytali vysílání z Javořice. Nový, o 100 m vyšší kotvený stožár byl postaven v roce 1989. Plochý vrchol tedy ani nemá jasný nejvyšší bod. Ten je buď zastavěný radiokomunikační budovou, nebo leží někde za plotem.
Skotský skot u Studené.
Řibřid u Mrákotína.
Kopce, pastviny, pole, louky, krajina Českomoravské vrchoviny...
Aifelova bouda.
Velký Pařezitý rybník...
...
...
Vrchol Javořice s vysokým televizním vysílačem.
..
...
...
...
...
Sjíždíme k Studánce Páně. V době pronásledování nekatolíků místo sloužilo k tajným shromážděním evangelíků, kteří zde konali své bohoslužby. Podle pověsti byl jejich úkryt vyzrazen a shromáždění bylo přepadeno panskými zbrojnoši ve chvíli, kdy mělo dojít ke svatému přijímání ze zlatého kalicha. Dříve než svatý kalich padl do rukou nepřátel, stačil jej kněz upustit do studánky. Kalich se již nikdy nenašel.
Díváme se do studánky, jestli se ve vodě něco nezablýskne, ale nemáme štěstí. Pokračujeme ve sjezdu bez zlatého kalichu a přesto si ho užíváme. Z hlubokého hvozdu, který zde poznamenala těžba dřeva, vyjedeme u Jenštejna. Kousek za obcí pamětní Žižkův kámen připomíná bitvu ze 17. listopadu 1423 mezi vojsky Jana z Telče a skupinou husitů v čele s Janem Hvězdou. Vjíždíme na Horní Dubenky, odkud míříme po cestě k Batelovu. Krajina se otevřela a lehce se vlní v rytmu vrchoviny. Objevily se četné pastviny a louky. Přejíždíme označené evropské rozvodí Labe - Dunaj a postupně klesáme do Batelova.
V Batelově Jirka zkouší vyhledat spolužáka z vejšky, kterého 40 let neviděl. To se mu podaří, pozná ho a tak zajde na kafe, zatímco já si koupím v konsumu u jmenovců vídeňské párky s rohlíky a kornout. Mohu si zmrzlinu dovolit, hezky se oteplilo, jak před sebou blížící se fronta tlačí ohřátý vzduch.
U Studánky Páně...
...
Evropské rozvodí.
...
Kostel sv. Petra a Pavla v Batelově byl zbudován v letech 1755 - 1760. V roce 1836 prošel klasicistní přestavbou, během níž vzniklo i nové trojramenné schodiště. V 80. letech 19. století přibyla na schodišti šestice soch svatých – Petra, Pavla, Cyrila, Metoděje, Jana Křtitele a Jana Nepomuckého. Zařízení svatyně pochází z přelomu 18. a 19. století. (www.mapy.cz)
...
Batelov...
K Červené Řečici jedeme horem přes Švábov. Sjedeme k zatopenému lomu, který slouží jako koupaliště. To bychom ostatně vytušili, protože projedeme kolem čtyř žen, zrovna když jsou v nedbalkách. Omylem vyjedeme nad lom, kde Jirka zjistí, že se v něm kdysi dávno teké koupal. Vracíme se zpět k můstku a já přítomné dámy ujišťuju, že je fakt nešpehujeme, jen jsme zabloudili.
Když se vymotáne z terénu, konečně se obracíme na jih k Studené. Projíždíme lesním terénem Lísku k Hlubokým rybníkům do Jihlávky, stále v blízkosti železniční trati Pelhřimov - Jindřichův Hradec. Za Klatovcem se vlevo od nás objeví zalesněný masív Javořice. Od rybníků u obce Horní Pole je Studená pár kilásků. Těch jsme najeli téměř šedesát s převýšením kolem 730 m. Od vrcholu Javořice se k Studené blíží po žluté turistické značce v dobré náladě i Marie s Romanem a tak pár minut po 17 hodině odjíždíme společně domů.
Česká Kanada a Českomoravská vrchovina se nám tentokrát představila v barvách podzimu a znovu v nás zanechala dojem příjemné, milé a klidné krajiny, kam se budeme rádi vracet.
Kříž u Švábova.
Lom u Horní Cerekve.
Pohledy k Horní Cerekvi.
Novogotická zvonice v Jihlávce patří evangelické církvi a byla postavena v roce 1911.
Před Studenou projíždíme kolem několika rybníků.
Anketa
Navštívili jste Slavonice a Telč?
3 30% Ano, obě dvě města.
3 30% Pouze Slavonice.
2 20% Pouze Telč.
2 20% Ne, ještě žádné z nich.
Hlasovalo 10 čtenářů
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Středohoří - do třetice všeho dobrého II.
- Půltucet (květen 2020) - příběh fotografie
- Solnohradsko
- Výstupy na Luzný a Roklan Bavorským lesem
- Jizerské hory ll.
- Philadelphie: město nezávislosti USA
- Od pramenů Vltavy přes šumavské hvozdy
- Sněžná, aneb tam, kde lišky dávají dobrou noc ...
- Hrubý Jeseník pěšky i na kole ll.
- Krkonoše, týden na hřebenech.
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
