Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Slavonice ll. Česká Kanada

vydáno 6. listopadu 2024 – napsal Rony – žádný komentář

Chladné pondělní ráno sluneční paprsky ještě nestačily vyhřát a my se již procházíme po renesanční perle, kterou bezpochyby jsou Slavonice. Navštívíme dům U Giordánů, jež je jedním z nejcennějších domů. Poté přejedeme k zámku Český Rudolec, kterému se říká "Malá Hluboká", odkud se vydáme do pestré krajiny České Kanady.

Slavonice renesanční

mapa Slavonice

Chladná rána pro nás cyklisty znamenají, že musíme dopoledne vymyslet jiný program. Jsme ve Slavonicích, které mají co nabídnout. Na krásné náměstí to máme kousek a tak brzy naše oči spočinou na fasadách renesančních domů náměstí míru. Ve Slavonicích žije 2 300 obyvatel a spolu s nedalekými Dačicemi zůstaly jedinými dvěma moravskými městy na území Jihočeského kraje. Jde o nejzápadnější město Moravy. Honosí se přezdívkou "malá Telč" nebo také "perla západomoravské renesance".

Dávná historie nám poví, že Bamberkové nechali kolonizovat od konce 11. století území východním směrem od hradu Rakous (Raabs an der Thaya) až po Bítov. Kolonizaci řídili norimberští purkrabí, kterým byla Jindřichem III. správa hradu Raabs an der Thaya svěřena. V 14. století se malá osada ležící na středověké zemské stezce spojující Vídeň s Prahou rozrostla na město. Vznikla náměstí se středověkými měšťanskými domy.

Dačická brána.

Renesanční slavonické ráno...

Renesanční kašna s kamennou nádrží zdobenou pětilistými růžemi pochází z 60. let 16. století. Soška Madony (Panny Marie Immaculaty) na toskánském sloupu k ní byla doplněna v roce 1667. (www.mapy.cz)

...

...

...

...

...

Pětiboká bašta městského opevnění.

Jemnická nebo také Znojemská či Horní brána je součástí mětského opevnění do 16. století, kdy byla renesančně přestavěna původní gotická brána. Dvoupatrovou věž pokrývá sgrafitová výzdoba. V současnosti je využívána jako obytný dům. (www.mapy.cz)

Horní náměstí...

Sgrafity...

...

...

Bohatá sgrafitová výzdoba že 16. století zdobí mnoho domů...

...

...

...

Když se v 16. století velká část obyvatelstva Slavonic přiklonila k luteránské reformaci, vznikla sgrafitová výzdoba měšťanských domů, jež tvoří unikátní atmosféru města.

My máme možnost na Horním náměstí navštívit historický luteránský dům U Giordanů, který býval modlitebnou. Dům dnes vlastní rodina Giordano ze slunné Florencie a agentura Slavonicko ho získala do pronámu. Můžeme tak shlédnout skutečně výjimečné dílo jedenadvaceti nástěnných obrazů apokalypsy podle Zjevení svatého Jana. Dílo, jež prošlo v roce 2017 důkladnou obnovou.

V prostorné tmavé místnosti v patře domu se nám dostane podrobného výkladu. Malby z roku 1585 s příběhy o nekonečném boji dobra se zlem na nás v kuželovitém osvětlení baterkou postupně vyskakují ze zdí. Vidíme jezdce apokalypsy přinášejíci na zemi válku, mor, hladomor a smrt. A ohnivý déšť padající na město.

Luteránský dům U Giordanů...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

V přízemí domu U Giordanů naleznete malé muzeum starožitností.

Chceme zajít do cukrárny na kafe, ale je zavřeno a tak v měšťanském domě č. 480 obdivujeme alespoň krásu diamantové klenby. Také zde se v prvním patře dochovala síň s freskami. Vracíme se do penzionu a autem zamíříme na další zajímavé místo Slavonicka, do Českého Rudolce, k zámku přezdívaném "Malá Hluboká".

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je ukryt uprostřed malého nenápadného náměstíčka, které bylo do začátku 18. století pohřebištěm. Především díky vysoké městské věži vytváří hlavní dominantu města. Nejstarší objekt zde byl vybudován koncem 13. století, ale současný kostel pochází z poloviny 14. století. (www.mapy.cz)

...

Měšťanský dům č.p. 480 je proslulý svojí vějířovou sklípkovou klenbou. Tato klenba se též nazývá diamantová. V prvním patře se dochovala síň s freskami... (www.mapy.cz)

...

...

...

Centrum pro budoucnost.

Zámek Český Rudolec

mapa Český Rudolec

Původní vodní tvrze z 14. století, z které se zachovaly základy a severní zeď, byla v 17. století přestavěna pro potřeby správce zámku a koníren. Mezi lety 1860 - 1863 budovu po požáru nechal majitel, major Ženijního vojska rytíř Michael Angele Picchioni, přestavět do dnešní romantické podoby ve stylu tudorovské novogotiky. Podoba se zámkem Hluboká mu vytiskla přezdívku "Malá Hluboká".

Po roce 1950 sloužila budova zámku státním statkům jako kanceláře a kravín. Od 90. let budova postupně chátrala, aby v roce 2009 koupila celý areál se zámeckou zahradou společnost Malá Hluboká a.s., která se této kulturní památkce i díky finanční podpoře Ministerstva pro místní rozvoj snaží navrátit původní lesk. Opravena je zatím jen věž, jejíž bílá silueta vyniká nad zašlou budovou zámku. Čarodějnice na koštěti v jednom z vysklených oken a drak v jiném jako by hlídali tento neutěšený stav.

Zámek Český Rudolec nese přezdívku Malá Hluboká ..

...

Původně součást vodní tvrze ze 14. století. V 17. století byla budova přestavěna a dále sloužila pro potřeby správce zámku a koníren až do roku 1945. V roce 1860 - 1863 přestavěna společně se zámkem ve slohu tudorovské novogotiky. Dnes je součástí zámeckého areálu a je zde Turistické informační centrum. (www.mapy.cz)

Pivovar Český Rudolec. První novodobý pivovar v České Kanadě.

...

...

Cyklotrasa Českou Kanadou

mapa Stopař

Naše dnešní okruhy se protnou u Ďáblovy prdele a nedaleké rozhledny U Jakuba. Cyklotrasa bude samozřejmě o dost delší než trek našich péšáků. Stopy Romana s Marií povedou po Grasselově naučné stezce na skalní plošinu vrcholu Skalka (681 m n. m.), odtud na rozhlednu U Jakuba na Havlovu horu (680 m n. m.) a Ďáblovu prdel, malý vtípek zdejší přírody. Odtud se vrátí po červené značce přes Radíkov zpět do Českého Rudolce.

Nás zavede trasa nejprve k Doubkovu mlýnu, pak k Grasselově trezoru, balvanu s železnými dveřmi, jenž patří do oblasti mytologie o skutečném loupežníkovi Janu Jiřím Graselovi. Míjíme několik lesních rybníků, než dorazíme do Stálkova. Zde se naše trasa stáčí po Bukový vrch (721 m n. m.). Jedeme převážně lesy, ale nouzi nemáme ani o výhledy do barvami podzimu hýřící kopcovité krajiny. Naše cesty vedou nejvyššímu polohami České Kanady.

Za Matějovcem pokračujeme do Rožnova. I kvůli stádům bizonů, jež zde chovají. Zajedeme k Bizoní farmě, abychom v prázdné restauraci Bison Ranch popili pivko a ochutnali bizoní polévku na zateplené terase. Cena za bizoní steak "Tomahawk" pro dvě osoby je závratná, ale zase vám na stůl naloží 1 kg masa. Na fotce to vypadá pěkně, polévka ale není nic moc.

Pozdně gotický kostel nahradil kolem roku 1480 starší kostelní objekt ze 13. století. Upravován barokně, roku 1856 přistavěna jižní předsíň. Většina vnitřního zařízení pochází z 18. a 19. století.

Jedná se o jeden z uměleckých objektů které vznikly v letní dílně v nedalekých Slavonicích. Kamenný objekt připomíná trezor s železnými dveřmi a patří do Graselovské mytologie o skutečném loupežníkovi Janu Jiřím Graselovi. (www.mapy.cz)

Matějovec.

Majitel tehdejšího panství František Alexandr Hartl nechal jednolodní barokní farní kostel postavit v letech 1744-47. Nástěnná malba Nanebevzetí Panny Marie je dílem Daniela Grana. (www.mapy.cz)

Rožnovu dominuje starobylý statek, který v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Od července 2012 Vás rádi přivítáme v Penzionu Bison Ranch. V průběhu roku 2012 byla dokončena výstavba dvou rybníků, ve kterých se lze koupat. V červnu 2013 byla otevřena nově zrekonstruovaná restaurace, kde můžete ochutnat naše speciality. Počátkem rou 2015 jsme pro vás otevřeli ubytovací část wellness objektu. Hlavní zajímavostí je v současné době chov bizonů a nabídka občerstvení, včetně bizoních steaků. (Bison Ranch)

...

Steak Tomahawk.

...

Bizoni...

Přes Klenovské samoty se blížíme na Kaproun. Vísku proslavil největší Čech Cimrman, ale k jeho památníku bychom museli sjet až k železniční zastávce, kde ho v roce 1930 vyloučili z přepravy. Otisk jeho těla vykopnutého z vlaku je dnes zalitý betonem a u trati ho snadno najdete. Podruhé se ocitáme u vrcholu se stejným názvem "Vysoký kámen" (732 m n. m.), jenž je nejvyšším vrcholem Novobystřické vrchoviny, odkud se snad mělo do okolí ohlašovat pomocí ohně hrozící nebezpečí. Vrchol s velkými balvany z dvojslídné žuly zdobí 6,3 m vysoký kužel. Jde o zeměměřický bod a železobetonový pilíř z 19. století zde označuje významný trigonometrický bod I. řádu. Dříve se na tomto vrcholu sbíhaly hranice pražské, olomoucké a pasovské diecéze.

Lesním terénem sjíždíme k údolní Struze a znovu stoupáme k samotě Na Jitrách. Odlesněné svahy v okolí odhalují velké množství zaoblených balvanů, některé z nich nesou své názvy, např. "Ďáblův chléb". Sjedeme do kempu u rybníku Zvůle, odkud jsem kdysi s přítelkyní Lenou vyrážel poznával tuto krásnou část České Kanady. Většinu zde popisovaných míst jsem si před asi 12 lety prošel hezky po svých.

Také les u Valtínova je plný zvláštních uskupení balvanů. U jednoho z nich jsme tehdy potkali paní s vlkem. Tedy dle jejího vyprávění šlo o polovičního vlka, ale vzhled byl opravdu vlčí. Velmi se podobal psu (vlku), kolem kterého jsme dnes dopoledne prošli ve Slavonicích. Lesní stezka míjí dva skautské tábory, aby nás vyplivla u Panského Lesa. Kdesi na kopečku nad námi čeká "Ďáblova prdel". Že troufalý název má své opodstatnění uzná každý, kdo se k půlkám kamenů dostane.

Klenovský rybník.

Stoupáme na Vysoký kámen.

Louky Na Jitrách.

Nad Zvůlí...

...

...

Rybník Zvůle od kempu

...

Kola necháváme dole a světe div se, u Ďáblovy prdele se setkáme s Romanem a Marií, kteří sem právě doputovali od zavřené rozhledny U Jakuba. Šteluju mobil pro samospoušť a před zadkem tvoříme společné foto. Máme smůlu, že jsme zde zrovna v době, kdy stín kmene stromu deformuje ďábelské pozadí.

Chvilku máme společnou cestu, ale brzy odbočíme na Havlovu horu, kterou jen míjíme. Klesáme k hlavní do Valtínova, abychom se za Mosty znovu vydali do vršků mezi pastviny a lesy. Velké kameny zdobí kdejakou louku. Před Suchdolem minu odbočku na Olšany. Ukáže se, že lesní cesta kolem Suchdolského vrchu (714 m n. m.) je velmi příjemnou zkratkou.

Opravenou cestou dlouze sjíždíme k Lipnici. Pod námi se vine údolí s potokem k Vondrovým rybníkům. Pak následuje cesta na Markvarec a za ním již podle Bolíkovského potoku dorazíme do Českého Rudolce. Restaurace pivovaru je v pondělí zavřená. Fotíme zámek v lepším světle a když po pár minutách dorazí pěšáci, jedeme se najíst k Bejčkovu penzionu. Opět ale máme smůlu, kolem je vylidněno.

Ďáblova prdel....

...

...

...

...

...

...

...

Havlová hora, rozhledna U Jakuba.

U Valtínova...

Valtínovsiý rybník.

Mosty.

...

Před Suchdolem...

...

U Suchdolského vrchu...

...

U Markvarce...

Rudolecký rybník.

Malá Hluboká v podvečerním světle.

Penzion Bejčkův Mlýn.

Večer proto bereme zavděk hospodou Alfa se stoly a židlemi, co už něco pamatují. Ale svoji zvláštní atmosfému i tohle místo Slavonic má.

Vracíme se za tmy. Zkouším mobilem Xuaomi noční fotky a celkem se daří. Objektivy zn. Leica to celkem zvládnou. Pak vypijeme šampus a fernet, protože jsme se rozhodli, že kvůli očekávanému přechodu fronty zítra odpoledne vyrazíme donů.

Večerní Slavonice...

...

V restauraci hotelu Alfa...

...

...

...

...

Kašnu z roku 1783 tvoří osmiboká žulová nádrž a barokní socha sv. Floriána, ochránce proti požárům, umístěná na pozdně gotickém pilíři.

...

...

...

...