Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Silvestrovský Libín - rozjímání nad světem a životem vůbec

vydáno 1. ledna 2016 – napsal Rony – 3 komentáře

Libín, Na Skalce, Rohanovský vrch
Po několikaleté pauze jsme se vrátili k tradici silvestrovských výšlapů a vydali se k šumavskému Libínu. A protože jsou v dohledu tohoto známého vrcholu další tisícovky, trasu jsme tomu přizpůsobili. Ačkoli šlo o nenáročný trek, po vánočních hodech nám bohatě stačil. 
Pohledy ze skály Rohanovského vrchu a především z libínské rozhledny, v době, kdy už se slunce sklánělo k západu, nás naladily na dlouhou a hlučnou silvestrovskou noc.

Na Skalce a Rohanovském vrchu

trasa a výškový profil

mapka

Je pár stupňů pod nulou, ale zima se nezdá nijak velká. Jistě to bude tím, že jsme po rekordně vysokých teplotách z minulého týdne slušně nabalení. Navíc nás hned v prvních stovkách metrů rozehřívá stoupání k vrcholu Na Skalce (1 025 m n. m.). My, sběratelé tisícovek dobýváme první kóty, zatímco ostatní nudně podchází hřeben po modré značce. Severozápadní vedlejší vrcholek je až za cestou, kterou se hodláme vracet a tak míříme rovnou k hlavnímu vrcholu.

Vrcholová skála se zde pyšní několika lezeckými značkami. Nahoru lze naštěstí vylézt i bez náčiní a to Roman s Vencou hned zkouší. Já se spokojím s dokumentací skal zdola, a když zjistím, že na mne znenadání mrká červeným okem skrytá fotopast, fotíme se navzájem. Mezi fotkami rysa ostrovida jistě skvěle vyniknu.

Dost dlouho trvá, než kluci shora slezou. Moje volání na druhé straně skal neslyší a teprve když se objeví pode mnou, vím, že jsme se navzájem neztratili. Však by to nebylo v horách poprvé. Scházíme na značku a u Rohanovského vrchu (1 010 m n. m.) se shledáme s druhou polovinou výpravy. Hlavní vrchol Rohanovského vrchu je zřejmě triangulační tyč, byť se mi zdají okolní skalky podobně vysoké, ne-li vyšší. Zkoumat to nehodláme a radši se chvilku vyhříváme na sluníčku. Před námi je průsek, kterým dohlédneme na Kleť a Chlum.

Zajímavou sondou do našich duší se nečekaně stává velký balvan a především malý rovný plácek pod ním. Jdu za Andreou a říkám napůl sobě a napůl jí: " Tady by šlo dobře přespat..."

Zanedlouho jde, nic netuše, Roman a praví: "Tady by se dalo přespat..."

Smějeme se a o chvíli později nás dorazí kdesi vzadu Venca, když na lesy povykuje: "Hele, tady by šlo nocovat!"

To už ve všech vyvolá záchvat smíchu. No, nejsme my náhodou trochu postižení?

...

Pod vrcholkem Na Skalce.

Vrcholová skála.

...

Na vrcholu.

...

...

Na Skalce.

Mnohem hezčí je vedlejší vrcholek Rohanovského vrchu (východní - 1 000 m n. m.), na který se musíme vyškrabat skalnatým srázem. I nahoře je pěkné místo, kde by šlo přespat. A vlastně proč ne? Když jsme se motali u parkoviště pod Libínem, okolo nás přešli holka s klukem s objemnou bagáží, zjevně s úmyslem přespat někde v lese.

Za Rohanovským vrchem se obracíme zpět a po lesní cestě budeme obcházet všechny zdolané vrcholy. Nahodím téma "uprchlíci a Merkelová" a už s Mírou přestáváme vnímat krajinu, ve snaze marně se dopátrat příčiny podivného a velice nezodpovědného experimentu, motivovaného známou větičkou " všichni jste vítáni..." Člověk nemusí být xenofob, aby selským rozumen zjistil, že je něco shnilého ve státé dánském. Pardon, německém.

Pro odlehčení nabízím vysvětlení věštce, které jsem si dopoledne přečetl na webu Parlamentních listů. Mezi 15.-17. květnem Zemi zasáhne velký asteroid, který zabije 1,2 miliardy lidí a o měsíc později vznikne světová válka mezi Ruskem, Čínou a oslabenými USA. Horší ovšem bude, že důsledkem dopadu asteroidu dojde k výbuchům mnoha sopek a svět upadne do tmy a doby ledové. Takže asi tak!

Slibujeme si proto, že do 15. května musíme ještě společně nějaký vandr stihnout.

U Rohanovského vrchu.

...

...

Kleť.

Chlum a Velký Plešný.

...

Budka na vrcholu Rohanovský vrch - V.

Společné foto na východním vrcholu Rohanovského vrchu, na který se opravdu leze. Skála ční nad okolín o pár desítek metrů.

Rohanovský vrch V (1 000 m n. m.).

...

Libín

Na parkovišti Sedýlko spočítáme auta a když zjistíme že žádné nechybí, začínáme stoupat na Libín. Cesta se zakroutí jednou serpentinou a jsme na dohled bíle zářící rozhledny.

Beru za vděk otevřeným kioskem a hned si objednávám grilovanou klobásu. Nevzal jsem s sebou žádnou svačinku a už umírám hlady. Naštěstí Jitka nese zásobu vánočních sladkostí a tak bych nezahynul ani bez kiosku. U rozhledny je docela živo. Je jasné, že sem chodí poslední den v roce plno lidí. A nejen poslední den. Na zítřek zde visí upoutávka na Novoroční výstup na Libín. Brrr. Vstávat v osm ráno bych tedy na Nový rok nemohl.

Celým vnitřkem rozhledny se rozléhá zvláštní a nezaměnitelný dunivý zvuk mnoha kroků, které postupně zdolávají bytelné dřevěné schodiště. Nahoře je frišno! Protože mi u Rohanovského vrchu kompakt vypověděl službu, snažím se krásu kolem fotit mobilem. Pěkně mi u toho mrznou ruce. Alpy dnes vidět není, přesto je pohled na pomalu se stmívající krajinu hluboko pod námi okouzlující. V dáli slunce prosvětluje pouze mrak temelínské jaderné elektrárny, tvoříce tak děsivou skulpturu probouzejícího se zloducha. Na dosah bystrému zraku spatříme Kleť, Velký Plešný, Chlum, Knížecí stolec, Bobík, Boubín, v dáli je možné rozeznat hřeben Trojmezné a daleko za Prachaticemi Javorník. Vše důvěrně známé kopce, s kterými jsme se přišli poslední den roku 2015 rozloučit.

Tohle loučení jistě není bolestné, vždyť se jistě nevidíme naposledy. Vždyť ten kdo přičichne k vůni šumavského lesa, je navždy ztracen a musí se do něho stále vracet.

Loučíme se i my, přejeme si navzájem šťastný nový rok a hlavně brzké shledání. Přátel přece nikdy není dost a bez nich by byl život smutný a nudný. A zbavovat se starých přátel kvůli novým, to je ta úplně nejhorší varianta, kterou si člověk může zvolit, víš Leny. Neopouštějte své přátele, můžete tím nevratně ublížit nejen jim, ale především sami sobě.

Také mi při našem loučení hlavou probleskne vzpomínka na slova Jardy psaroslava, který říkal: " Važte si toho, že jste zdraví a že můžete bez problémů chodit. Využívejte toho..."

Věděl dobře o čem mluví, jemu to bylo ke konci života bohužel odepřeno.

Libín (1 096 m n. m.).

...

Novoroční výstup bych nedal. V 8 hodin budu mít půlnoc.

Bobík a Boubín.

Prachatice.

Kleť.

JETE.

Prachatice.

...

Chlum.

Knížecí stolec.

P f - 2 0 1 6.

Lehce vánoční.

Zamrzlý les.