Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Seveřani jsou nám možná blízcí II

vydáno 13. února 2021 – napsal Jack – žádný komentář

Nevěřil jsem, že se budu na výlet na sever Evropy nakonec tak těšit a užívat si ho naplno. Nepřijížděl jsem tam s předsudky, spíš jsem něco očekával a ne všechno se opravdu vyplnilo. A to mám na cestování rád, neustále mě překvapuje a nabíjí.

V předešlém článku - Seveřani jsou nám možná blízcí I - jsme cestu započali v severní části Spolkové republiky Německo a je na čase pokračovat dále na sever.

Opustili jsme v odpoledních hodinách Brémy a před ubytováním nás čekala ještě jedna zastávka. Tentokrát to bylo největší město Šlesvicka-Holštýnska, jehož centrum se sedmi věžemi pěti hlavních kostelů a zachovalá výstavba z předindustriální doby je od roku 1987 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Lübeck (Bukovec)

Hanzovní město Lübeck nás přivítalo vřele, ačkoliv ve městě žije něco málo přes dvě stě tisíc obyvatel, my jsme se setkali jen s poměrně malou částí z nich. Naše cesta totiž začala u skoro zavírajícího informačního centra nedaleko řeky Trávy, která se za dalších 17 km vlévá do Baltského moře, a nedaleko Holštýnské brány (Holstentor), která během 19. století byla málem zbořena. Naštěstí hlasování městské rady bylo ve prospěch zachování této jedinečné stavby.

Kostel svatého Petra

Malířka a její malba Holstentor

Procházení malebných uliček nás dostane do období pozdního středověku a začátku novověku, kdy Lübeck byl centrem hanzovní společnosti. Nejen kvůli zámořskému obchodu se začalo město rozvíjet, budovalo se množství měšťanských domů, na které shlížely zdejší církevní památky, byla postavena dodnes ceněná cihlová radnice, ale především díky výrobě marcipánu a později příběhu jednoho ze spisovatelů, který se ve městě narodil.

Lübecká architektura

Bronzová 3D mapa města

Kolem muzea a divadla loutek

Nejoceňovanější stavbou je již zmiňovaná radnice, jejíž počátky sahají do 13. století. Zdejší mistři stavitelští vytvořili opravdu jedinečný klenot tzv. cihlové gotiky (Backsteingotik), který nemá ve střední Evropě obdoby. A pokud by vám stavba nepřišla něčím výjimečná, podívejte se i dovnitř, anebo se posaďte do blízké kavárny Niederegger a nechte se unášet místní atmosférou.

Radnice s kavárnou Niederegger

Vstupní hala radnice

U Radnice

Opomenout nesmíme ani několik kostelů, které po právu přispěly k přezdívce Lübecku "Královna hanzy", ať už je to dóm sv. Jana Křtitele, jehož existence byla za druhé světové války skoro konečná; trojlodní farní kostel Panny Marie či kostel sv. Jakuba. Poslední zmiňovaný mě uchvátil asi nejvíc, možná proto, že mi připomínal slovenský kostel v Levoči. Je to totiž jedna z poměrně zachovalých památek, která byla uchráněna během náletů za poslední světové války a jež vás ohromí vnitřní výzdobou. Poprvé tak vidím kostel zasvěcený rybářům a námořníkům, což umocňuje i výzdoba prostřednictvím zavěšených miniatur lodí.

Kostel Panny Marie

Pomník obětem světových válek

Kostel svatého Jakuba

Oltář s ukřižováním Krista

V boční lodi

V jedné z bočních lodí nalezneme část vraku záchranného člunu čtyřstěžníku Pamír. Ten se potopil v roce 1957 a s ním většina posádky kadetů. Pouze šest členů přežilo a mohlo vyprávět o hurikánu Carrie, který za celou situaci mohl. O padesát let později bylo toto místo prohlášeno za národní památník civilního námořnictví, který se tu nachází dodnes.

Špitál sv. Ducha

Malebné uličky

Nedaleko kostela svatého Jakuba se nachází špitál sv. Ducha, který dodnes plní svůj účel jako domov důchodců. Tato velkolepá stavba je jednou z nejstarších středověkých nemocnic v Evropě, která dokázala obsloužit přes sto nemocných. Centrální část se během období adventu mění na místo konání adventních trhů. A kdyby vám to nestačilo, určitě se podívejte do domu loďařů, kde si můžete dát něco dobrého.

Spolkový dům loďařů

Interiér domu loďarů

Díky setkání s Míšou a Dášou z Prahy, jsem pochopil, proč byl a svým způsobem i dneska je Lübeck pro Němce důležitý. Pochází odtud nebo život s tímto městem byl spjat s několika nositeli Nobelovy ceny - politikem Willy Brandtem (za zlepšování vztahů s východem), spisovatelem Günterem Grassem (za literaturu a nejen za knihu Plechový bubínek) a Thomasem Mannem.

Burgtor

Pouliční díla

Hubbrücke

Poslední jmenovaný bydlel se svým bratrem a rodinou v cechovním domě Brokenhaus, do kterého následně zasadil i svůj slavný první román Buddendrookovi, za který byl oceněn Nobelovou cenou za literaturu. Dům poznáte snadno, většinou u něj je větší množství turistů. Ani on nebyl ušetřen bombardováním britských leteckých sil, podobně jako čtvrtina města, přesto v něm najdete mnohé o životě rodiny Mannových.

Přístaviště Lübecku

Jedna z lodí

V řece Travere

Vracíme se zpátky k přístavu, odkud nás čeká cesta na ostrov Fehmarn. Loučíme se s městem marcipánu, který zde byl stvořen počátkem 19. století a každý den se vyrobí až třicet tun, a míříme směrem k přístavu Puttgarden. Zde také přenocujeme.

Hlídač našeho ubytování

Západ slunce nad Baltem

pátek 7. 7. 2017

Je to poprvé za takovou dobu, co jsem se vyspal bez problémů. Mohla za to asi absolutní tma, kterou jsem v pokoji měl. Na druhou stranu byl problém se zavčasu probudit, abych stihl ranní odjezd. Ale podařilo se. Opouštíme Puttgarden a čeká nás necelá hodinová cesta trajektem do městečka Rødby, jež leží na území dánského království.

Mnich, který nám připomíná, že i tudy může vést Svatojakubská cesta

Už jedou

Náš ptačí průvodce

Dánsko je rozlohou i počtem obyvatel poloviční oproti České republice, na druhou stranu toho mnohé nabízí. Ačkoliv máme směřovat do univerzitního města Roskilde, kde se nachází i místo posledního odpočinku panovníků a muzeum Vikingů, odbočíme na ostrov Møn. Na něm se nachází jedinečné křídové útesy, které dosahují výšky až 128 metrů. Vznikly nejspíš na základě činnosti ledovce, proto se řadí mezi tzv. fjordové útesy.

GeoCentrum Møns Klint

Fjordový útes

Ti, co ještě pamatují

Počasí se náhle mění, zatáhlo se a i cesta k útesům není nejsnazší. Dokonce na základě odlivu Baltského moře cítíme nějakou mršinu, která nám zážitek spíš kazí. Vzpomínka na útesy kolem britského přístavu Dover se mi zjeví, ale ty místní nejsou tak krásné, za to ale svou magičnost mají. Vypadá to, že se na nás zdejší severští bohové zlobí, neboť je naše cesta autobusem přerušena. Dojde totiž k nehodě, která nás uvězní ve Stege.

Stege

Toto malebné městečko se stane na několik hodin naším útočištěm, kde poznáme, jak zdejší lidé, kterých je od šedesátých let kolem 3 800, žijí. Původní rybářský přístav zaměřený na sledě, kterému v centru vévodí jezero Stege Nor, je největší obcí v jihovýchodní části Dánska a většina obyvatel se dodnes věnuje především práci ve službách, jako jsou restaurace, kavárny, obchody apod.

V rybářské vesničce Stege

Památník lidské sounáležitosti

Dominantou, která navazovala na původní pevnost (hrad), jež byla v minulosti zbořena, je kostel Sankt Hans. Cihlová církevní stavba pochází z období 13. století, která snoubí románský sloh s gotikou. Původní románská část je oddělena od pozdnějšího slohu ohromnými sloupy.

Kostel svatého Jana

Hlavní loď kostela

Uvnitř nečekejte bohatou výzdobu, přesto kostel zdobí mnohé středověké fresky, ať už vyobrazení motivů přírody, či osudů evangelistů. Dokonce narazíme na srandovní hlavy v taneční kreaci, scény z lovu i karnevalových oslav. Možná odkazují na festival, který se ve Stege každoročně odehrává během léta, a to každé úterý do první poloviny srpna.

Jedna ze soch

Lodě v kostele

Zahrada

Máme čas projít se i zahradou, která na kostel navazuje. Dalo by se tady i rozjímat. Hlavní ulice ve Stege vás provede dalšími významnými místy, včetně neoklasicistní budovy lékárny, bývalé renesanční radnice či k minipivovaru Bryghuset Møn, kde můžete ochutnat devět druhů piv.

Bývalá radnice

Radost na hlavní ulici

Rosengarden

V odpoledních hodinách máme autobus skoro v pořádku - rozbité okno je upraveno tak, abychom se nemuseli vracet zpátky do České republiky - pokračujeme na největší dánský ostrov Sjaelland, mineme hlavní město i Roskilde, abychom mohli dorazit včas na místo, které oživil ve svém díle nejvýznamnější britský dramatik.

Kronborg

William Shakespeare, avonský bard a renesanční dramatik, je už na věky věků spjat s dánským hradem Kronborg (někdy také Korunní hrad), který z dánské strany chrání a vybírá clo v úžině Öresund u města Helsingborg. Právě na tento renesanční hrad holandského stylu umístil Shakespeare děj jedné z nejslavnějších tragédií.

Ústřední cesta na hrad

Bern.– Kdo zde?

Francisco: Ne, mně odpověz!, Stůj a dej se znát!

Bernardo: Ať žije král!

Francisco: Bernardo?

Bernardo: On!

Francisco: Vy na minutu přicházíte v čas.

Bernardo: Teď tloukla dvanáctá; jdi spát, Francisko.

Francisco: Dík za vystřídání; ale mrazí dnes a mně jest nějak teskno u srdce.

Bernardo: Stráž měl jste klidnou?

Francisco: Myš se nehnula.

Bernardo: Nuž, dobrou noc.

(ukázka z díla SHAKESPEARE, William. Hamlet [online]. Přel. Josef Václav Sládek.

V MKP 1. vyd. Praha : Městská knihovna v Praze, 2011 [aktuální

datum citace e-knihy – př. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z WWW:

<http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf>)

Kasematy Kronborgu

Ano, první řádky Hamleta - kralevice dánského. Dýchá tady ze stěn, ačkoliv hrad Shakespeare přejmenoval ve svém díle na Elsinor. Přijde vám, že snad i na hradbách, jejíž obranný půdorys má tvar hvězdice, můžete spatřit ducha Hamletova otce. Během letních měsíců se vám to poštěstit ale může, a to díky ochotníkům, kteří na hradě dílo ztvárňují. My jsme herecké výkony obdivovaly v největší místnosti hradu - v míčovně, někdy také banketní sál, který se s rozměry 60 x 11 m řadí mezi největší takovéto sály v severní Evropě. Od roku 1816 hrad ožívá Hamletovým festivalem, kdy se přímými účastníky dramatu stávají i celosvětově významní herci a herečky.

Věž Canon

Rodokmen uvnitř hradu

V plesové místnosti

Ačkoliv hrad Krogen, jak jej zakladatel Erik VII. pojmenoval, vyhořel - odpovídá tomu i jednoduché vybavení interiéru - a byl přestaven, řadí se mezi nejcennější památky severní Evropy na seznamu UNESCO. Můžou za to především bastiony, skupina děl chránící moře před nepřítelem a neplatiči, a kasematy. Ty sloužily jako ohromné sklady potravin i jako vězení pro politické vězně. Pokud někdy Dánsku bude hrozit nebezpečí, útroby kronborských kasemat opustí a ožije socha bájného hrdiny Holgera, který měl dle eposů pomáhat v boji proti Maurům Karlovi Velikému.

Obranný systém

V chodbách kasemat

Blízko Holgera

Hamlet:

Být čili nebýt, – ta jest otázka: –

víc důstojno-li ducha trpěti

od střel a praků zlého osudu,

neb ozbrojit se proti moři běd

a ukončit je vzpourou. – Umřít – spát –

nic víc; – a spánkem, řekněm, – ukončit

bol srdce, tisíc přirozených ran,

jichž tělo dědicem, – toť skonání,

jak si ho vroucně přáti. – Umřít – spát;

spát, – snad že snít! – ah – tady vázne to: –

(ukázka z díla SHAKESPEARE, William. Hamlet [online]. Přel. Josef Václav Sládek.

V MKP 1. vyd. Praha : Městská knihovna v Praze, 2011 [aktuální

datum citace e-knihy – př. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z WWW:

<http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf>)

Život i smrt

Scéna z Hamleta

Být, či nebýt

Hamlet:

...neb jaké sny as mohou přijíti

v tom spánku smrti, když jsme setřásli

svá pouta smrtelná, – v tom váháme;

toť ohled, který daří neštěstí

tak dlouhým životem; neb, kdož by chtěl

nést bičování dob a výsměšky,

kdo útisk mocných, pyšných pohrdu,

hlod lásky zhrzené, práv průtahy,

a řádu svévoli a ústrky

jež snáší trpělivá zásluha

od nehodných, když sám si může dát

mír pouhou jehlou? – Kdo by nésti chtěl

ta břemena a stenal, potil se

pod tíhou žití, leda že jen strach

před něčím po smrti, kraj neznámý,

od jehož břehů žádný poutník již

se nevrací, nám vůli opoutá

a nutká nás spíš nést zla přítomná

než prchat k jiným, o nichž nevíme?

(ukázka z díla SHAKESPEARE, William. Hamlet [online]. Přel. Josef Václav Sládek.

V MKP 1. vyd. Praha : Městská knihovna v Praze, 2011 [aktuální

datum citace e-knihy – př. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z WWW:

<http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/54/32/10/hamlet.pdf>)

Panorama z hradu

Kronborg

Láska v podhradí

V hlavou skoro jako v oblacích scházíme z Kronborgu do podhradí, ohromného přístavu Helsingøru, který odnepaměti je spojen s rybolovem a místem, odkud je možné plout směrem do švédského království.

Přístavní sklady v Helsingoru

Průliv Kattegat

Odjezd přes Öresund

Pouhé čtyři kilometry plavby nás přemístí do Helsingborgu, odkud je ještě kus cesty do třetího největšího města Švédska Malmö, které se nachází v jižní části Skandinávského poloostrova. Ale o tom si řekneme až zase příště.