S báglem - Kuba | Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

S báglem - Kuba

vydáno 17. května 2021 – napsal Redakce – žádný komentář

"Neuvěřitelnou trasu zvolil, nejdeme po stezce, ale prodíráme se vegetací, brodíme vodou a blátem, prosekáváme džunglí a šplháme po skalách. V tuto chvíli jsem pochopil, že moje sandály a kraťasy na tento trek nejsou zrovna nejvhodnější. Vrchol všeho přinesl neklidný býk na cestě, kterého jsem byl nucen obejít přes močál, kde jsem zapadl po kolena a pak se musel umýt v blízkém potoku. Odtud nás čeká cesta přes pole kamsi do houští, kde se objevila dlouho nepoužívaná stezka vedoucí k jeskyni..."

Světem s báglem - Stránky nezávislého cestování

Na webových stránkách www.sbaglem.cz najdete další informace, které vám mohou pomoci při plánování výletů do mnoha nám tolik vzdálených zemí.

Kuba

16.9. čtvrtek – 17.9. pátek

Havana

Po noclehu v Amsterdamu a tříhodinovém zpoždění letadla na Kubu z důvodu bouře, konečně přistávám na letišti José Martí v Havaně. Při čekání na pasovou kontrolu se tu seznamuji s dvěma Čechy: Petrem a Ditou. Navrhují mi, abych s nimi šel do zapůjčení auta. Ani nemuseli dvakrát naléhat a souhlasil jsem. Dohodli jsme se na sobotu večer, kdy si vyzvedneme auto v půjčovně. Do hotelu Deauville jedu taxíkem. Přestože je už tma jak v pytli, nešlo si nevšimnout starých „Amerik“ z padesátých let, které se staly za ta léta určitým symbolem Kuby.

Nazítří vedou mé první kroky na naší ambasádu, abych si tu uložil letenku a část peněz. Také jsem získal nějaké informace o provincii Pinar del Río, kterou měl údajně zasáhnout ničivý hurikán Ivan.

Od ambasády kráčím pěšky do centra města a obdivuji se nádherné architektuře z koloniálních dob. Jen škoda, že zatím nejsou peníze na opravu chátrajících památek i když v posledních letech přeci jen pomalu Havana vstává z popela a poukazuje na svůj původní lesk.

Má první zastávka je na hřbitově Cemetrio de Cristobal Colón, kde si člověk připadá jak v honosné čtvrti miniaturních paláců mrtvých. Odtud si „odskakuji“ na Náměstí revoluce, kde využívám nabídky řidiče „šlapací tříkolky“ - rikši a jedu ke Capitolu, který je postaven podle washingtonského vzoru. Zde je spousta lidí a vše zjevně nasvědčuje, že blízkost centra je nedaleko. To tvoří několik významných bodů ve čtvrti La Habana Vieja, kterou jsem postupně prošel (Calle Obispo, Plaza de Armas, Plaza de la Catedral, Parque de los Mártires, třída Prado a hlavně bulvár Malecón s fasádami ve stylu klasicismu a vysokými arkádami. V neposlední řadě nelze opomenout pevnost Del Morro vypínající se za kanálem de Entrada, kterým se vplouvá do havanského přístavu.

18.9. sobota – 19.9. neděle

Jaguey Grande (La Boca, Playa Girón)

S přáteli jsem se setkal jak bylo dohodnuto. Vyzvedáváme auto a vyjíždíme z Havany směrem na Santa Claru. Brzy padla noc a my neuvěřitelně bloudíme. Vydatně tomu přispívá velice strohé značení a je téměř nemožné všimnout si sjezdu (odbočky) ze silnice. Nakonec jsme asi po hodině zmíněnou dálnici našli a kolem půlnoci končíme jízdu v casa particular v Jaguey Grande.

Ráno odjíždíme směrem na Playa Girón, ovšem nejprve stavíme na krokodýlí farmě v La Boca. Ty jsou tu vlastně dvě. První je státní odchovna, kde je možné vidět vývoj krokodýla od vajíčka téměř k dospělosti. Druhá farma je určena ke komerčním účelům se všemi atrakcemi, co k tomu patří. My jsme zvolili tu první také díky doporučení chlapíka, kterého jsme vzali stopujícího u silnice. Ukázalo se, že na farmě dělá a provedl nás s patřičným výkladem. Poté pokračujeme do místa Cueva de los Peces, kde je více než příhodné místo ke koupání. V Playa Chirón se nachází památník a muzeum dokumentující neúspěšnou invazi kubánských emigrantů podporovaných CIA v Zátoce Sviní v roce 1961, kteří se zde vylodili za účelem svrhnutí komunistického režimu.

Na zpáteční cestě jsme se chtěli stavět v obci Australia, kde se měl údajně nacházet vrak lodi. Docela jsem se tomu podivil, neboť je odtud voda, kde by mohlo něco plout, tak 20 km daleko. Také ano, na místě byly zbytky nějakého letadla a dávno opuštěná tovární hala plná železného šrotu.

Po návratu do Jaguey, jsme dostali chuť na kokosový ořech, tak jsme se rozhodli jít nějaký utrhnout. Jenže jsme se daleko nedostali. Byli jsme odchyceni a pozváni na narozeninovou párty místní dívky Elimais. Zde poznáváme poprvé na vlastní kůži, jak se Kubánci baví a jak umí skvěle tančit. Muzika vyhrává do noci a všichni se včetně nás točí ve víru salsy. To vše přímo na ulici.