Rozhledny na Berounsku
vydáno 6. listopadu 2012 – napsal azave – 3 komentáře
Kolem dolního toku Berounky je řada památek, hradů a jejich zřícenin, téměř kultovních hospod, mlýnů, ale také rozhleden. Rozhledny jsou různého stáří, mají rozličný původ, ale jedno mají stejné. Sloužily, slouží a snad budou sloužit lidem k rozhlížení po krajině.
Pokusím se vám je představit a ukázat na fotkách.
ROZHLEDNA DĚD
Na jaře roku 1893 se Klub českých turistů a Okrašlovací spolek města Berouna dohodl a rozhodl, že postaví na kopci stejného jména rozhlednu.První v Čechách. Kopec je západně od souměstí Berouna a Králového Dvora a je vysoký kolem 500 metrů nad mořem.
Asi nemuseli vyřizovat padesát různých razítek a povolení, protože za čtyři měsíce s velkou slávou rozhledna stojí a je otevřena pro veřejnost. Na její výstavbu bylo použito kolem 25 tisíc bílých královodvorských cihel. Je vysoká 12 metrů, na její ochoz je 56 schodů, část cihlových a litinových. Po jejím otevřením byla hojně navštěvována, protože z ní byl dobrý rozhled. Na jih na Brdy, na severovýchod i na Milešovku nebo Říp.
Jenže jak šel čas, byl kolem vysazen les, který přerostl rozhlednu. Dohoda s majitelem okolních lesů je taková všelijaká, protože v současné době je vykácen pruh lesa na severním svahu kopce. Tak je teď vidět část Kladenska a lesy křivoklátské. Na rozhlednu, která je volně a celoročně přístupná, nic moc. Vede k ní několik turistických tras z obou zmiňovaných měst, jejichž délka nepřesahuje 5 kilometrů.
ROZHLEDNA VYSOKÝ VRCH
Severovýchodním směrem od Berouna leží část lesů křivoklátských, která celá desetiletí ukrývala různě tajné vojenské objekty a posádky. Od raket různého doletu až po speciální spojovací uzel s vysílači dlouhého dosahu, ukrytý v jeskyních a skalách kolem Vysokého vrchu. Tyto lesy do dnes spravuji Vojenské lesy. Firma, která obhospodařuje všechny bývalé i současné vojenské výcvikové prostory, nebo lesy, luhy a stráně, ve kterých byla armádní zařízení.
Samotný Vysoký vrch je kopec s nadmořskou výškou 486 m. V šedesátých letech minulého století, při jednom z geodetických měřeních republiky, byl na vrcholu vybudován triangulační bod s typickou dřevěnou konstrukcí. Ta vzala postupem času za své. Po devadesátem roce, když pominulo vojenské vyšilování a lesy zase byly lesy pro lidi, tak na místě spadlé konstrukce, postavili nějací nadšenci malinkou dřevěnou rozhlednu. Objevena filmaři si dokonce zahrála i ve filmu. Jenže i na té se podepsal zub času. A tak v roce 2007 opět parta nadšenců z vesnic pod kopci založila Spolek pro obnovení rozhledny. Už v září toho roku během dvou víkendů rozhlednu postavili a otevřeli široké veřejnosti.
Rozhledna je desetimetrová jehlanová trámová konstrukce a je z ní kruhový výhled (z otevřené plošiny ve výšce asi 7 metrů). Severovýchodním směrem brání trochu ve výhledu zalesněný hřbet Vysokého vrchu. Ale jinak je vidět Říp, Milešovka, Krušné a Doupovské hory, Brdy, Hřebeny, Křivoklátská vrchovina, Kladno, jižní okraj Prahy, rozhledna Lhotka.
Nevede k ní žádná značená turistická trasa, ale cesta z Chyňavy není složitá. Do komentářů když tak připojím dost podrobný popis cesty.
ROZHLEDNA VELKÁ BUKOVÁ
Uprostřed Křivoklátské vrchoviny je vesnička Velká Buková, která leží na návrší v nadmořské výšce kolem 450 metrů nad mořem. Na kraji obce postavilo osvícené vedeni vesnice moderní rozhlednu.Je z roku 2009. Vysoká je 14 metrů a na ochoz je jen 74 schodů. Rozhled je z parádní, absolutně nic nebrání výhledu na Křivoklátskou vrchovinu, Rakovnicko, do údolí Berounky, Brdy, za dobré viditelnosti jsou vidět Krušné hory a České středohoří. I zázemí rozhledny je přímo komfortní, venkovní posezení, občerstveni, dokonce i parkoviště pro koně a pro auta.
Rozhledna je na polovině cesty mezi Berounem a Rakovníkem, asi 4 kilometry od hradu Křivoklát nebo Roztok (červená tzn.), ležících na Berounce.
Je skoro pořád přístupná, tedy od rána do večera, všední dny i svátky, v zimě i v létě.Občas tam nejsou v pondělí. Za vstup a rozhlédnutí po krajině se platí dvacka, To jde, ze?
Fotogalerie k článku
Autor článku
Komentáře
6. listopadu 2012 15:16
Rony říká
To si klub Českých turistů dal načas, když Děd byl první rozhlednou, kterou postavili. Rozhledna na Kleti stojí již od roku 1822, ale tu financovala bohatá šlechta a ne chudí turisté. Ti v té době tuším ani neexistovali .
Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
6. listopadu 2012 15:39
azave říká
Ale jo, existovali a domluvili s tehdejsim Berounskym okraslovacim spolkem, vybrali mezi lidmi po krejcarkach a zlatkach na cihly a zacali stavet. V tehdejsím ck Rakousku byly turisticke spolky ceske a nemecke, vzdyt vsichni postavil radu rozhleden v Krusnych horach, Jizerkach i na Luzici.... ... a i jinde po Cesku a Moravsku.
To Kletskou rozhlednu postavil ve vlastni rezii a propuvodne sebe Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku a chatu o sto let pozdeji posvetila pani knezna Terezie z tamtez. Na rozhlednu smel iprosty lid az po zhruba 25 letech od otevreni ...
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Krušné hory l. - Dycky Most!
- Rozhledna na Sedle
- Nahlédnutí k vypuštěné Orlické přehradě
- Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují
- Podzimní Jarník ve fotkách
- Poledník - mrazivé trápení
- Jelení říje v Boubínské oboře
- I. setkání příznivců Šlápot v šumavských Zadních Hamrech
- Chebsko ll. Ašsko a Cheb
- Český les - pohraničím na Havran
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Silvestrovské menu: Skalní věž pod Zeleným vrchem, vyhlídková cesta Pošumavím a fata morgána
- Arménie VI.
- Peking, část II.: Čínská zeď a jiné
- Až na vrcholky slovenských hor ll.
- Tchaj-wan, malá Čína (1. část)
- Za blanickými rytíři
- Smrčinou na Plechý
- Barvy podzimu na Šumavě
- Středověká města střední Itálie - Bologna a Arezzo
- Zámek Hluboká trochu jinak
6. listopadu 2012 12:50
azave říká
Zde je slibovaný popis cesty na rozhlednu Vysoký vrch. Nejschůdnější trasa je ze silnice Chyňava - Poteplí. Tam, kde modrá turistická značka ve směru Poteplí, opouští tuto silnici, odbočíme doleva na lesní cestu. Po půjdeme asi 800 m na križovatku lesních cest, zde odbočíme doprava (pod elektrovod), asi 100 metrů za průsekem elektrického vedení je na první pohled oplocenka s listnáčemi. Nyni bez plotu. Hned za ni odbočíme doleva na znatelnou pěšinu, která asi po 150 metrech dosáhne úpatí skal. Následuje asi 50 m prudší výstup mezi vrcholové skály. Po zhruba asi dalších 50 metrech uz jsme u rozhledny. Cestu zpět je možné absolvovat kus po hřebeni ke kamenné mohyle s křížem - a pak asi 200 metrů lesní cestou. Úvozem zatočit doprava a z kopce po dost neudržovaném torzu lesní cesty prijdete asi po 200 metrech na cestu vedouci pod elektrovod. A dál už je to stejné ... až na asfaltku.