Putování za Santinim lll.
vydáno 30. srpna 2024 – napsal Rony – žádný komentář
Poslední den se věnujeme městu Loket a místnímu hradu, což nám zabere spoustu času. Putování za Santinim pak uzavřeme společným výstupem na Andělskou horu, ležící nedaleko Karlových Varů. Ale ještě předtím jdeme s Petrou na prohlídku kláštera Teplá.
Klášter Teplá
Tři dny trávíme mezi silnými zdmi klášterního komplexu Teplá a málem odjíždíme bez prohlídky jeho interiérů. Zmatečné webové stránky kláštera i informace na místě samém, znamenají, že se pondělní prohlídka v 9 hodin nekoná. Čekat do deseti se nám moc nechce, ale než zaplatíme hotel a sbalíme se, je po půl desáté. To už se vydržet dá.
Na prohlídku jdu jen s Petrou. Ve všech prostorách uvnitř kláštera platí zákaz focení a tak jedinou dobrou fotku vnitřku kostela vytvoří Monika skrze mříže od venkovních dveří. My se dozvíme zajímavosti o vzniku a osudu kláštera, založeného roku 1193 velmožem Hroznatou pro premontstráty z pražského Strahova. Klášter zažil v následujících staletích chvíle rozkvětu i útlumu. Současnou pozdně barokní podobu mi vtiskl Dienzenhofer na přelomu 17. a 18. století.
Za dob socialismu budova sloužila jako vojenská kasárna, což klášteru na kráse nepřidalo. Po navrácení řádu v roce 1990 začala postupná rekonstrukce. K nejcennějším částem areálu zcela jistě patří knihovna, po strahovské druhá nejobsáhlejší klášterní knihovna u nás, a románsko-gotický kostel Zvěstování Páně, v jehož kapli jsou uloženy Hroznatovy ostatky.
V klášteře Teplá se nesmí fotit. Fotku mám jen z informačního střediska.
A několik znovu z areálu kláštera.
...
Klášter Teplá - kostel Zvěstování páně.
Loket
Znovu přejíždíme přes Slavkovský les. Vyhledávaným cílem turistů je hrad Loket. Jsem rád, že ač ho Petra s Monikou znají, nevyřadily ho z našeho itineráře. Naopak se do Lokte těší. Již samotné město si totiž zaslouží pozornost. Loket se nachází uprostřed regionu Karlovarska a je historickým klenotem. Řeka Ohře obtékající hrad a město připomíná ohnutou paži a dala tak prý městu název - Loket. Historické jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. K cenným památkám patří kostel sv. Václava, kaple sv. Anny, barokní budova radnice a měšťanské domy na náměstí. Tolik strohá fakta, nyní se přesuneme do hradního areálu.
Hrad s částečně dochovaným opevněním tvoří dominantu Lokte. Tato románsko-gotická pevnost rozlohou patří k největším zachovalým hradům ve střední Evropě. Hrad Loket patří mezi naše nejstarší kamenné hrady. Předpokládá se, že byl založený v 2. polovině 12. století králem Vladislavem ll. nebo ministeriály císaře Fridricha l. Barbarossy. Dobře opevněný hrad poskytoval ochranu obchodní stezce z Prahy do Erfurtu a Plavna, později plnil funkci pohraniční pevnosti.
Na slovanský původ ukazuje malá rotunda v severní části hradu, která byla skrytá v točitém schodišti. Původně románská stavba se postupně měnila v gotickou pevnost a často ji navštěvovali příslušníci královského rodu. Několikrát zde přebývala Eliška Přemyslovna s dětmi. Král Jan Lucemburský na hradu nechal věznit jejich tříletého syna, kralevice Václava, pozdějšího císaře a krále Karla lV.
Hrad dvakrát neúspěšně obléhali husité, ale ten nikdy nebyl dobyt. Za odměnu hrad Loket od Zikmunda Lucemburského dostal kancléř Kašpar Šlik, který ho změnil v reprezentační rodové sídlo, než ho zkonfiskovali Habsburkové. V době třicetileté války postihly město mnohé pohromy. Na přelomu 18. a 19. století byl hrad přestavěn na městskou věznici, která byla zrušena teprve v roce 1948.
Při prohlídce nás zaujme vystavený meteorit. Však také nejde jen tak o ledajaký meteorit, nýbrž o fragment nejstaršího známého železného meteoritu na světě. Váže se k němu hned několik legend, ale ani skutečnost není nezajímavá.
Podle pověsti dopadl meteorit složený především z železa a niklu na nádvoří hradu v roce 1422. Co by však asi dopad meteoritu o hmotnosti 107 kg provedl, si můžeme domyslet. Mnohem realističtější se proto zdá zpráva, jež mluví o jeho nálezu na poli, kde kámen na začátku 15. století vyoral některý z místních rolníků.
Na prohlídku jsme bez průvodce, abychom nemuseli téměř hodinu čekat. Monika hrad zná a prochází si město. My vystoupáme na hradní věž, odkud si můžeme z ptačí perspektivy prohlédnout vnitřní město, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice. Zatímco Petra se ztrácí, nás s Hankou pobaví sklepní prostory s torturou. Útrpné právo je označení pro mučení v rámci právně vymezeného schématu během vyšetřování a výslechu. V podzemí hradu, sloužícímu dlouhodobě jako vězení, můžeme několika patrech ve studených a vlhkých kobkách zhlédnout mučící praktiky, z nichž jde strach. Všude se ozývá hluk a skřeky mučených a vše je natolik autentické, až nás z.toho mrazí.
Hrad Loket střeží údolí Ohře...
Na mostu přes Ohři.
...
Kostel sv. Václava.
Řaka Ohře svírá střed města dokonale.
...
...
Barokní sloup od sochaře Johanna Karla Stülpla byl postaven městem v letech 1717-19 jako poděkování za odvrácení morové nákazy.
Vstupní brána do hradu Loket...
První zajímavostí je meteorit, který dle pověsti dopadl do hradu.
Prokletý purkrabí.
J. W. Goethe...
...
Drak zůstal uvězněný v hradní věži.
...
...
Historických listin zde najdete nepřeberné množství.
...
...
...
...
...
Muzeum tortury vás ohromí a vtáhne do krutých praktik minulosti. Podzemí hradu se na mnoho desítek let stalo vězením...
...
...
Kobky nepůsobí moc příjemně.
...
...
Když odcházíme ven z hradu, Petra, jež torturu vynechala, stíhá skupinku s průvodcem a ještě jednou s výkladem si hradem projde. Ona historii miluje a nenechá si nic ujít. Určitě se jí to hodí nejen při hospodském kvízu, díky kterému se známe. Domlouváme se, kde se za hodinu sejdeme. I s Monikou posedíme v restauraci na náměstí. Dávám si nechutnou, předraženou polévku a pak společně procházíme Loket. Po druhé hodině se sejdeme s Petrou, ale zase jen na chvíli. Holky jsou jako pytel blech, Petra běhá od domu k domu a kdeco fotí, Monika zase mizí v krámku s keramikou a tak hrad po pěkné stezce obcházíme s Hankou sami. Klesáme k Ohři, kterou si právě užívá flotila kanoí a vodáci splouvající řeku. Pod mostem po schodech vystoupáme na hradby, kde se chvíli poflekujeme. K náměstí je průchod zavřený a když se vrátíme na most, potkáme ztracenou Moniku a za pár minut ještě ztracenější Petru.
Jedna z vyhlídek na řeku.
Obranná Černá věž během své historie neprošla výraznou stavební proměnou.
Sestupujeme k Ohři.
Ohře.
Hrad od řeky.
Hradby jsou i dobrou vyhlídkou.
...
Andělská Hora
Z Lokte míříme přes Karlovy Vary na Andělskou horu. Čedičový vrcholek (721 m n. m.) u obce Andělská Hora zdobí hradní zřícenina Engeslburg. Z parkoviště stoupáme kolem kostela Nejsvětější Trojice z roku 1712, jehož zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice. K hradu projdeme branou mezi skalami.
Hrad Andělská Hora koncem 14. století založili páni z Oseka. V době husitských válek hrad vlastnil husitský vojevůdce Jakoubek z Vřešovic, který odsud podnikal vojenské výpady do širokého okolí. Za třicetileté války byl hrad poničen Švédy, ale brzy byl obnoven a obýván až do roku 1718, kdy vyhořel i s městečkem v podhradí. Z hradu se stala zřícenina, jež se pro svou dominantní polohu s krásným výhledem stala turisty oblíbeným místem. Pro nás výstup na horu znamená rozlučku s Karlovarským krajem a Slavkovským lesem.
Andělská Hora. Hrad Engelsburg, pochází z roku 1402. Za jeho nejstarší část je považována čtyřhranná věž. Na přelomu 15. a 16. století hrad prošel gotickou přestavbou a zároveň došlo k jeho rozšíření o nové opevnění. Roku 1635 byl objekt dobyt švédským vojskem a v roce 1718 zcela vyhořel. Poté už jen chátral a stal se romantickou zříceninou. (www.mapy.cz)
...
...
...
Andělé si na Andělské hoře zanechávají sušit svá promáčená křídla. A pak na ně občas zapomenou.
...
Doupovské hory máme nejblíže.
...
...
...
Zamyšlený...
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Půltucet (prosinec 2023) - příběh fotografie
- Rakouský Sternstein
- Jindřichův Hradec a trek Českou Kanadou na Vysoký kámen
- Dolomity - Fontanazzo lll.
- Hrubý Jeseník pěšky i na kole ll.
- Půltucet (srpen 2018) - příběh fotografie
- Buglata a Pískový kámen
- Jihočeské cyklotrasy XIV.
- Národní park Podyjí ll. - Hardegg a Znojmo
- Za našimi krajany I
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket