Putování za Santinim ll.
vydáno 26. srpna 2024 – napsal Rony – žádný komentář
Pohár druhého dne naplníme zážitky až po okraj. Relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou vystřívá výstup na, dle mnohých, nejhezčí rozhlednu u nás. Pak projedeme tajemným Slavkovským lesem k zámku Kynžvart, abychom nedělní vandrování zakončili stylově u mariánskolázeňské Zpívající fontány Metallicou.
Osm set let stará budova, která bývala stodolou a dnes je hotelem, musí mít nebývalou moc. Genius loci tohoto místa způsobil, že mně v noci stačily necelé tři hodinky spánku. Bouře, jež se převalovala po půlnoci celou hodinu nad klášterem, a další silný liják, způsobily mozkovou aktivitu podobnou drogové. Příběhy v polospánku zůstaly napůl zapomenuty, ale cosi podivného jsem z nich vytušil. Zůstat mezi takhle silnými zdmi zcela sám, je zdrcující. Snad tyhle dvě noci přežiju.
Zámek a hrad Bečov nad Teplou
Studená ranní sprcha spláchne zbytek obav do klášterní kanalizace a u snídaně už se cítím v pohodě. Však i druhý den mám důkladně promyšlený. Holky se nesmí nudit. Nejprve jedeme do Bečova nad Teplou, kde si prohlédneme relikviář svatého Maura.
Od potoka u parkoviště jsou Bečovský hrad i zámek dobře vidět. Procházíme kolem kovové plastiky "Živá voda", která je jednou z mnoha zdejších výtvarných prací. Míjíme kovářské muzeum a stoupáme k hradu. Ceny prohlídek poskočily hodně nahoru a 240 Kč za možnost přístupu k dobře zabezpečenému relikviáři sv. Maura znamená, že prohlídku zámeckých interiérů vynecháme. Dobrovolně ostraze odevzdávám zavírací nožík a teprve poté mohu nahlédnout do několika místností s informacemi o vzniku, ztrátě i nálezu nejvýznamnější románské klenotnické památky, uložené na českém území - relikviáře. K jeho nynější slávě přispěl právě jeho opětovný nález. Koncem 2. světové války byl relikviář v majetku šlechtického rodu Beaufort-Spontinů, který ho před vysídlením z Československa ukryl pod podlahu hradní kaple na zdejším zámku Bečov nad Teplou. Objeven byl v roce 1985, kdy se ho podle indicií padařilo státním orgánům nalézt. V roce 1991 - 2002 byl zrestaurován a dnes je národní kulturní památkou České republiky.
V prostoru relikviáře je zakázáno fotit a tak si vše ukládáme do své paměti. Ona ta elektronická stejně nemá dlouhou životnost. Pročítáme si informace a odcházíme s Hankou na nádvoří. Krátce sprchne, což holky nahoře ani nepoznají, protože když po půlhodině okouzleni klenotem slezou z hradeb, je už zase sucho. Obcházíme hrad kolem Bečovského ostrohu a pomalu se městem vracíme k autu. Těšíme se na Krásenskou rozhlednu s šnekovitým venkovním schodištěm.
Bečov nad Teplou není jen místem relikviáře svatého Maura. Kovářské muzeum a různá díla z kovu můžete vidět po celé obci.
Nás však jako magnet přitahuje bečovský hrad a zámek.
Upravené náměstí. Několik zdejších penzionů bylo alternativou k ubytování v klášteře Teplá.
Zámek nabízí prohlídky interiéru, na rozdíl od hradu.
My však upřednostnili relikviář svatého Maura...
Uvnitř věže, kde je vystavený, se smí fotit. Ne však v místnosti, kde samotný relikviář je uložen...
Hradní věž s vyhlídkou.
...
Kolem hradu vede stezka, částečně po dřevěném ochozu.
Bečov nad Teplou.
Hrad z 14. století byl výrazně rozšířen v 16. století. V polovině 18. století v jeho blízkosti vystavěli barokní zámek obklopený od 19. století terasovitou zahradou.
...
...
Za výlohou se dějí divné věci.
Hrad stojí na výrazném skalním ostrohu nad říčkou Teplá.
...
Rozhledna Krásenský vrch
Snazší cestou, než jsme šli s přáteli před lety z Krásna, míříme lesem k 25 m vysoké kamenné krásce se 120 schody. Projekt rozhledny vytvořili sochař Willy Russ a stavební technik Fritz Hoffmann. Slavnostně otevřena byla 23. června 1935 a dnes je pokládána za nejromantičtější a nejkrásnější rozhlednu u nás. Stoupáme vzhůru odkud máme dobrý výhled na Tepelskou vrchovinu, Slavkovský les, a trochu upozaděné Krušné a Doupovské hory. Cedule nám umožní lepší identifikaci, viditelnost není nejlepší. Kolem nás se honí temné mraky a hrozí stále víc. Zpět jdeme po stezce kolem Dlouhé stoky, umělému korytu o délce 24 km, který ve Slavkovském lese vybudovali v 16. století. Kdysi ji využívalo deset báňských rybníků a mnoho mlýnů. Kanál sloužil také pro plavení dřeva a zásobování cínových dolů vodou.
Rozhledna Krásenský vrch je 25metrová kamenná rozhledna s charakteristickým spirálovým pravotočivým schodištěm se 120 schody. Projekt rozhledny vytvořili sochař Willy Russ (1887–1974) a stavební technik Fritz Hoffmann. Rozhledna byla slavnostně otevřena 23. června 1935. Dnes je pokládána za jednu z nejromantičtějších a nejkrásnějších rozhleden v České republice. Skýtá dobrý výhled na Slavkovský les, Tepelskou vrchovinu, Krušné a Doupovské hory. Vrcholový kamenný ochoz je opatřen vyhlídkovými tabulkami. Rozhledna je od roku 1958 na seznamu kulturních památek České republiky. (www mapy.cz)
Točité venkovní schodiště je součástí rozhledny.
Hanka vyhrála závod na vrchol. Úzké schodiště ale předbíhat moc nedovolí.
I Petra vzdušné schody vyběhla...
Na Krásenském vrchu.
Rozhledy máme hezké, ale Slavkovský les nemá žádný výrazný vrchol. Vše je hezky uhlazené a uspořádané.
...
Třetí vílou je Monika, které se vítr snaží z nepokojných vlasů uplést dredy. Na to má ale málo času.
Musí totiž vyfotit mě
...
...
Sestoupili jsme k Dlouhé stoce, umělému korytu (Flossgraben) o délce 24 km, jež pochází z 16. století.
...
Tři kříže
Mimořádný ohlas u holek vyvolá moje zmínka o dalším zajímavém místě, kam přes Krásno míříme. Tři kříže spolu s nepřehlednou, zalesněnou krajinou a mizernou cestou v nich vzbudí obavy o své životy. Druhý den výletu je ale ještě brzy dělat nějaké radikální závěry. Lopatku nechám v kufru.
Uklidnit se je snažím na upolínové louce, národní přírodní památce, kde roste vzácný a ohrožený upolín evropský, ale i vrba borůvkovitá či mochna bahenní. Hnízdí zde chřástal polní a pozor si musíme dávat na zmiji obecnou. Zatímco Monika s Hankou jsou zřejmě již smířeny s osudem a jdou sami k třem křížům, Petra se k skalám s nimi na bližší vzdálenost nechce přiblížit ani za nic. Vymlouvá se na závrať z výstupu na návrší, jež je jen o málo vyšší než zahradní skalka s trpaslíkem. Je to škoda, protože jde o pozoruhodné místo. Navíc mi bude jedna modelka u křížku chybět. Umístění křížů v pozdějších dobách nechalo vzniknout pověstem o jejich původu, ale zřejmě se na místě nic hrozného neodehrálo. Z špatně čitelných nápisů víme, že zde byly vztyčeny jako poděkování za uzdravení.
Když fotím holky u křížků, jeden zůstává osamocený. Petra je kdesi daleko na upolínové louce. Ale přece jen tak docela bezpečno u nich není. Velmi rychle se blíží Mrakomor. Černý mrak zahalil obzor do rubáše a v okolí najednou neslyšíte ani ptačí pípnutí. Mizíme se před ním skrýt a jen zabouchneme dveře auta a rozjedeme se k obci Prameny, Mrakomor dá svoji zlost najevo. Altánek s minerálními prameny - Giselin a Rudolfův, se v okamžiku ztrácí za provazci silného deště.
Nedaleko Křížků vede krátký povalový chodník na Upolínovou louku. Místo žlutých květů však již spatříme pouze nezralé zelené bobule...
...
...
Tři kříže vás okouzlí svým umístěním na výrazné skalce. Okolí je chráněno, podobně jako nedaleká Upolínová louka...
...
Nechybí vám nic? Petra se odmítla nechat ukřižovat.
...
Naučná stezka Kladská
Tři kříže jsou zapomenuty, opatrně jedu do krajinné památkové zóny, která zahrnuje území bývalého loveckého revíru Kladská, založeného v roce 1873. Domy a především lovecký zámeček na Kladské jsou postaveny v švýcarsko-alpském stylu Stavbu v letech 1875 - 1876 zhotovila švýcarská firma specializující se na dodávky dřevěných montovaných staveb. Dřevěné části stavby byly dovezeny v 22 vagonech z Interlakenu a následně sestaveny.
Když přijedeme na parkoviště, jdeme do restaurace na kafe. Přestalo pršet, hory ukazují svoji přívětivější tvář a my si zanedlouho budeme moci ve vandrovní knížce odškrtnout další úkol. Pro jeho splnění se chceme občerstvit v restauraci U tetřeva, ale uvnitř nám udělá radost snad jen sbírka vycpaných zvířat. Monika trpí nejvíc, když jí obsluha tvrdí, že došlo mlíčko do kafe.
Na upravené okolí zámečku navazují lesy s rašeliništi, kterými vede naučná stezka Kladská. V její blízkosti se dochovaly terénní pozůstatky po těžbě cínu a stříbra. Jdeme po povalovém chodníku kolem Kladského rybníka a trasa nám připomíná šumavskou naučnou stezku okolo Olšiny. Po dešti má rašeliniště i rybník správně pochmurnou náladu. Tajga, Paterák, Lysina, Husí les a Malé rašeliniště. To je pět částí NPR Kladské rašeliny v širším okolí, kyselého ekosystému, v němž rostou známé druhy masožravek, rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná. Dobře vidíme, jak hojně jsou zde zastoupeny lišejníky a mechorosty, včetně vzácného rodu baňatka. Na klidných místech v skrytu rašelin žije rys ostrovid. Opět hrozí déšť a proto zrychlíme krok, abychom k autu došli v suchu.
Kladská. Další zastávka ve Slavkovském lese patří místu s historií spjatou s knížetem Otto Sigismundem Schönburg-Waldenburgem. Zámeček byl postaven v romantizujícím stylu švýcarskéch horských domů.
Restaurace a penzion U tetřeva nás vítá cenou 750 Kč za srnčí hřbet. Kulajdu za 106 Kč již turisté snědli a gulášovka se spoustou mletého masa nebyla nic moc...
NS Kladská ná provede po povalovém chodníku mokřady kolem Kladského rybníka. Cesta zabere necelou hodinku...
...
...
...
...
...
...
Procházíme mezi Dolním a Horním Bahňákem...
...
...
...
Zámek Kynžvart
Ze Slavkovského lesa sjedeme do Lázní Kynžvart. Kolem několika minerálních pramenů míříme rovnou k zámku, který nechal koncem 17. století postavit hrabě Philipp Emmerich Metternich. Za éry státního kancléře Klemense Metternicha byl zámek v letech 1820 - 1833 upraven ve vídeňském klasicistním stylu architektem Pietrem Nobile. Metternich shromáždil rozsáhlé sbírky od přírodnin po umělecké předměty a kuriozity. V zámecké knihovně je uloženo několik tisíc svazků a řada vzácných rukopisů.
Prohlídka nás zavede do mnoha místností, ale právě knihovna je tou, která mi nejvíce uvízne v paměti. Využijeme i zámeckou cukrárnu, dáváme si kávičku s mlíčkem a jdeme se projít po anglickém parku, který skrývá několik menších staveb.
Zámek Kynžvart...
Metternich.
Sissi.
...
...
...
...
...
...
...
Mariánské Lázně
Jen kousek od Kynžvartu leží Mariánské Lázně. Jejich krásu jsem poznal již dávno při rodinné zimní rekreaci, to mi bylo 20 let. Do Mariánek jsem se vrátil na pár dnů s Lenou až v roce 2013, takže pár hezkých fotek z města a jeho okolí mám.
Zdarma parkujeme nad tenisovými kurty v Anglické ulici a jdeme po Hlavní třídě k Zpívající fontáně, navržené akademickým architektem Pavlem Mikšíkem. Kruhová kašna s dvanáctidílnou plastikou v podobě květu se středem z leštěné oceli doplňuje více než 250 trysek, které společně s produkcí hudby vytváří zajímavé kombinace včetně barevného osvětlení. Aby nám však fontána zazpívala, si však musíme hodinu počkat. V 18 hodin je tichá a my slyšíme jen lehké šumění stříkající vody. Nevadí, jdeme hledat restauraci, protože nám řádně vyhládlo. Nakonec usedneme k malým venkovním stolečkům a dáváme si pořádnou porci kebabu. Přesněji dürüm kebab, který tedy celý nesním ani náhodou. Zato se důkladně pokecám majonézou, co proteče skrze špatně zabalený alobal na moje šortky. Příště si dám raději párek v rohlíku. Aby toho nebylo málo, Moniku štípne vosa do podpaží a za chvíli ji všechno svědí. Trvá dobrou půlhodinu, než se vše alespoň trochu zklidní. Vosy jsou letos agresivní a přemnožené, při každičkém sezení se s nimi potýkáme.
Před sedmou jdeme na projekci k Zpívající fontáně, abychom si vyslechli hit Metallici "Nothing Else Matters". Bohužel je ještě světlo a tak se nekoná barevná šou, jež melodií večer po setmění doprovází. Ale čekat do deváté nebudeme. Jdeme k Rudolfovu a Karolininu pramenu na ochutnávku a procházíme si novobarokní kolonádu, kterou nechal v letech 1888 - 1889 postavit opat kláštera Teplá. Kolonáda je dnes historickou památkou českého lázeňství z minulosti.
Procházíme kolem honosných hotelů přes Goethovo náměstí a pomalu se vracíme k autu. Jen na pár hodin jsme nahlédli do jiného světa a vracíme se meditovat do hotelu kláštera Teplá. K tomu nám dobře poslouží šampaňské "Fürst von Metternich", zakoupené na zámku Kynžvart.
Popíjíme německý sekt z panství knížete Metternicha. "Toto vinařství pěstuje hrozny odrůdy Ryzlink rýnský v okolí zámku Johannisberg, ležícího na kopci nad břehem Rýna. Svůj jedinečný charakter získávají šumivá vína Fürst von Metternich díky unikátnímu geologickému a minerálnímu složení půdy a ideální poloze vinic, které absorbují sluneční svit také díky odleskům z řeky..."
Lépe bych to nenapsal. V kombinaci se slivovicí Rudolfa Jelínka fakt nemá chybu. Škoda, že obého bylo večer jen tak na ochutnání.
Mariánské Lázně...
...
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1844 - 1848 v historizujícím novobyzantském slohu.
Hotel Paris.
Goethovo náměstí.
...
...
...
...
...
Novobarokní kolonádu nechal postavit v letech 1888–1889 opat kláštera Teplá. Kolonáda je historickou památkou českého lázeňství, vzácným příkladem dobových staveb, jaké bývaly v minulosti v našich i zahraničních lázních a postupně byly likvidovány nebo modernizovány. Zdejší kolonáda přežila. Její rekonstrukce proběhla v letech 1973–1981. (www.mapy.cz)...
...
Křížový pramen.
...
Zpívající fontána.
...
...
...
...
...
...
...
...
Kolonáda Karolínina a Rudolfova pramene.
...
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Ostrovy přírody Českého středohoří l.
- Putování po Vltavské cyklistické cestě
- Inverze na Javorníku a trek okolím Kvildy
- Půltucet (červen 2023) - příběh fotografie
- Novohradské hory - listopadový písni naslouchám
- Český Krumlov na svatého Martina
- Krkonoše, východní část hor l.
- Stožecká kaple a NS Soumarské rašeliniště
- Kaňonem Křemelné
- Půltucet (leden 2024) - příběh fotografie
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Barevné toulky Kokořínskem ll.
- Zatmění Měsíce
- Moldaublick a Bärenstein, trek s výhledy na Lipno
- S báglem - Rusko (Sajany a Bajkal)
- Hřebenovka po Orličkách - díl druhý
- Do hor s vlčí smečkou
- Půltucet (červenec 2023) - příběh fotografie
- Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují
- Moskevské zajímavosti 1
- Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště
