Půltucet (srpen 2023) - příběh fotografie
vydáno 1. září 2023 – napsal Rony – žádný komentář
Motto: "Podívej se hluboko do přírody a pak všechno lépe pochopíš.“ (Albert Einstein)
Po dlouhé době jsem si ustlal na terase chaty. Je 12. srpna, teplá noc, dívám se na noční nebe, odkud čas od času přilétají Perseidy. Zazáří nad Velkým vozem a navždy se ztratí. Moje přání za tu první z nich letí kamarádce, protože to zrovna teď potřebuje. Z reproduktorů zní Mythodea od Vangalise, hudba sfér. Do ní si svoji melodii přidávají desítky cvrčků. Kolem se klid a mír. Nenechme si je vzít od těch, kterým překáží. Poslouchejme melodii hvězd, noci, svého nitra.
1. Mystická Kleť
Jeden z nejstarších dochovaných názvů, které pochází z dávné minulosti nese jihočeská hora Kleť. Na Wikipedii se můžeme dočíst, že první písemná zmínka pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako mons Naclati. Původ jména mohl být ze staročeského slova klětЬ ve významu bouda, komůrka či sklep, snad podle nějaké skalní skrýše, nebo ze staročeského slova klatЬ ve významu hrot, špice. Dnes vrcholů dodává na atraktivnosti nejstarší kamenná rozhledna u nás, postavená v neogotickém slohu s cimbuřím, knížetem Josefem Schwarzenbergem, horská chata, nedaleká observatoř, odkud bylo objeveno velké množství planetek i jiných vesmírných objektů či stará jedno sedačková lanovka, kterou se nahoru můžete vyvézt z Krasetína. Moje fotka vznikla po výjezdu na vrchol terénem, kterým jsem si chtěl projet méně známé cesty, jež obtáčí Kleť jako had kolem dokola.
. . .
2. Za Popelkou
Vodní hrad Švihov stojí na rovině nedaleko za Úhlavou, která často okolní louky zatápěla Pro mne se jedná o známé místo. K jezu nedaleko hradu jsme se chodili jako děti koupat, při častých návštěvách příbuzných. Pamatuji si i natáčení velmi úspěšné pohádky Tři oříšky pro Popelku, kde si v komparzu zahrál dětskou roli pasáčka vepřů můj bratránek. Popelka se na bílem koní projížděla na náspu kolem hradu a byla božská. Kdo by se do ní tehdy nezamiloval.
. . .
3. Bolfánek
Cyklotoulky mne zanesly do Chudenic, kde na vrchu Žďár nechal v letech 1722 – 1725 František Josef Černín postavit velký poutní kostel. Ten však vydržel jen do náboženských reforem císaře Josefa II., kdy byl zbořen. Zůstala z něj pouze věž, mezi lidmi nazývána Bolfánek, což je počeštěný název jména Wolfgang. V roce 1845 byla věž přestavěna na rozhlednu, z které můžete vidět nejen okolní kopce Švihovské vrchoviny, ale také vrcholy Šumavy a Českého lesa.
. . .
4. Soumarské rašeliniště
Soumarské rašeliniště dovede nasát spoustu vody a možná si budete myslet, že jde o zvlášť dobře zamokřenou krajinu, ale opak je pravdou. V létě slunce rašelinu vysuší na troud a když se procházíte po povahovém chodníku naučnou stezkou, výheň z ní sálá tak silně, jako by se měla sama vznítil. Zdejší těžba rašeliny probíhala až do roku 2000 a je zajímavé pozorovat, jak postupně oblast těžby opět zarůstá. Poprvé jsem si prošel stezku někdy po jejím otevření a pamatuji si ještě jednotlivé trsy trav, které tvořily samostatné ostrůvky.
. . .
5. Stožecká kaple
Zvu vás na jedno z magických míst Šumavy, které naleznete ve svahu hory Stožec, nedaleko stejnojmenné obce. Pamětníci si jistě vzpomínají, že cestou ke kapli často prošli důkladnou kontrolou pohraniční stráže. Železná opona byla spuštěna opodál a hranice se hlídala opravdu důkladně. Dřevěnou kapli Panny Marie postavili v první polovině 19. století u pramene léčivé vody, která prý pomohla kováři J. Klauserovi navrátit zrak. Její stav v 80 letech byl žalostný a i dnes má často problémy s dřevomorkou. To umí příroda, v níž kaple stojí. Dnes od rozcestí Stožecká luka můžete ke kapli vystoupat i po zatím neznačené křížové cestě, jež vede směrem k vrcholu Stožce.
. . .
6. Slunečnice
Je málo tak fotografovaných květin, jako je Slunečnice. Menší slunečnicové pole nedaleko šumavské Tisovky mne přinutilo sesednout z kola. Pěšina vyšlapaná mezi kopřivami totiž vedla přímo k nejhezčí slunečnici. Jako by všechna zvěř z okolí chodila obdivovat právě její vznešenost a krásu.
∆ ∆ ∆
Minulý letní měsíc se nejvíce zalíbila fotka Vzhůru na Hvězdu o jediný hlásek před jemně barevně laděnou Romancí za korunu.
Perseidy sice na nebi letos již dohořely, vy si však můžete stále naladit atmosféru hvězd. Mythodea Vangelise přímo k nim směřuje.
Anketa
Půltucet (srpen 2023) - příběh fotografie
23 16% Mystická Kleť
20 14% Za Popelkou
19 13% Bolfánek
21 15% Soumarské rašeliniště
24 17% Stožecká kaple
34 24% Slunečnice
Hlasovalo 141 čtenářů
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Člověk člověku vlkem
- Novohradské hory - listopadový písni naslouchám
- Půltucet (květen 2024) - příběh fotografie
- Toulky kolem Strakonic
- Jihočeské cyklotrasy Xll
- Nejasná zpráva o Křemelné
- Na vrcholy mezi Luzným a Roklanem
- Půltucet (říjen 2023) - příběh fotografie
- Orlické hory pěšky i na kole ll. a NP Stolové hory (PL)
- Prvomájové vandrování kaňonem Malše
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Na návštěvě ve Slovinsku II.
- Viklan na Plešivci
- Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu l.
- Ostrovy přírody Českého středohoří l.
- Pokud možno zelené Velikonoce
- Bunkr Drnov
- Výstup na Grosser Priel
- Z Nového Údolí na Třístoličník a Hochstein
- Podzimní Jarník ve fotkách
- Půltucet (říjen 2024) - příběh fotografie