Půltucet (srpen 2022) - příběh fotografie

Půltucet (srpen 2022) - příběh fotografie

Motto: "Žijeme v nádherném světě plném krásy, šarmu a dobrodružství. Pokud budeme hledat dobrodružství s očima otevřenýma, zjistíme, že je jich nekonečně mnoho." (Jawaharlal Nehru)

Exploze růstu cen zasáhla celou Evropu a tak se cestování dosti prodražilo. Stále však je možné ušetřit. Cestování nestojí jen na exotice dalekých zemí, ale na intenzitě prožitých zážitků. Ostatně vše směřuje k tomu, že se za pár let za hranice Evropy jen tak nepodíváme.

1. Hulvát

Spojení jihočeského selského baroka z Plástovic s minipivovarem Hulvát jistě nebude náhodné. I proto se na stránkách truskovického pivovaru dozvíte že: "... Řídíme se zákonem o čistotě piva z roku 1516. Proto naše pivo vyrábíme pouze z chmelu, sladu z ječmene a vody, za vydatné pomoci pivních kvasinek... "

. . .

2. Plynová lávka

Plynová lávka nedaleko Písku zůstává na pětadvacetikilometrovém úseku jedinou spojnicí obou břehů Otavy, byť plynové potrubí již v roce 2019 zmizelo pod řekou. Zachována zůstala i díky turistické a cyklistické Sedláčkově stezce vedoucí z Písku na Zvíkov. Často jsem ji přecházel, když po ní vedla trasa populární Švejkovy padesátky.

Své elektrokolo jsem zde musel vytlačit do schodů na úzkou lávku dlouhou 170 m. Přechod řeky mi lehce zvedl adrenalin v krvi.

. . .

3. CEZKO

Tak trochu hrozivě upouští páru mohutné chladicí věže JETE. Nebezpečí však číhá jinde. Evropa dnes skutečně stojí před hrozbou jaderného konfliktu, který by nemohl skončit pro nikoho dobře. Prodlužování zbytečné války na Ukrajině dodávkami stále účinnějších zbraní z nás udělalo cíl. Pokud se Západ rozhodl zničit Rusko, zničí s ním i sebe. Nikdo dnes nevolá po mírovém jednání. Politici naprosto selhali. Čeká nás likvidace ekonomiky, krachy firem, ztráta pracovních míst, mizerná životní úroveň. Ruské levné zdroje Evropanům nikdo nenahradí.

Nejhorší na této bídě je, že existují jisté kruhy, jež s jadernou válkou ve střední a východní Evropě zřejmě počítají. Myslí si, že oni jsou za vodou. Tak tomu ale není. Je mi zle z dnešního nemocného světa.

Ale víte co? Svět, v kterém zakazují prodávat dětské knížky o Vinnetouovi stejně nestojí za nic.

. . .

4. Klid po bouři

V okolí jinak tichého Ktišského rybníka bylo v polovině srpna nebývale rušno. Konal se zde závod ME XTERRA v triatlonu, který po 1,5 km dlouhém plavání poslat bikery do těžkého terénu na Ktišskou horu a Libín, aby závěrečný běh borci již tradičně absolvovali v okolí Prachatic. Jak ostře se na trati závodí pak mohli vidět i diváci na ČT sport v nedělním přímém přenosu, kdy probíhal Short trak žen i mužů.

Triatlon je sport, který vznikl v přírodě a to je na něm hezké. Využil jsem bikerům vytyčenou trasu a k Libínu se terénem vydal po jejich stopách. I s těžkým elektrokolem vše projet šlo. Dostal jsem se i k můstku přes Zlatý potok do míst u Chrobol, jež jsem neznal. Ten, předpokládám, první silnější deště odnesou.

. . .

5. Rožmberk

Tak trochu pro obry je sestup po kamenných schodech k rybníku Rožmberku. Rozlehlá klidná hladina prý dokazuje, že je Země skutečně kulatá. Pokud si ji vyfotíte širokoúhlým objektivem, jistě tomu i vy uvěříte.

. . .

6. Malování

Malovat jemnými pastelovými barvami umí nejlépe podzim, ale zdá se, že občas se to povede i letnímu srpnu. Ostatně okolí Lipenské přehrady jako by bylo k podobným obrázkům předem předurčeno.

∆ ∆ ∆

Horké červencové dny osvěžilo pár fotek z hor, z kterých čtenáři vybrali hlasováním jako svého zástupce obrázek Stezky.

Pokud zrovna pijete lahodný čaj z hrnku s červenými puntíky, jako zákusek mohu nabídnout novou LP desku Kamelotu Spasitel a klidný hlas Romana Horkého.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Půltucet (sroen 2022) - příběh fotografie

17%Hulvát

11%Plynová lávka

12%CEZKO

14%Klid po bouři

32%Rožmberk

14%Malování

Hlasovalo 209 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.