Půltucet (duben 2021) - příběh fotografie
vydáno 1. května 2021 – napsal Rony – 7 komentářů
Motto: „Celý svět je naruby. My všichni jsme vzhůru nohama. Jsme jako mouchy na stropě a jenom díky věčnému milosrdenství nespadneme dolů.“ Gilbert Chesterton
Aprílový duben nás obdařil směsicí počasí, kdy pár již téměř letních dnů přes noc znovu do exilu vyhnala vrátivší se zima. Jen zvolna se příroda probouzela, ale ona dobře ví co dělá, vždyť čtvero ročních období se nestřídá poprvé.
1. Tichý blázen
Až vysoko k zasněženým šumavským vrcholkům vedla naše cesta od Ktišského rybníka, kde o své první letošní úlovky usilovalo hned několik zachumlaných rybářů. Ani nás chladný vítr vanoucí od nedalekého Chlumu (1 191 m) neodradil a výšlap k sousednímu Velkému Plešnému naopak hezky zahřál.
. . .
2. Devět sil
Mezi prvními květinkami, které prorazí neobvyklou silou rozmrzající zem, byvá pravidelně devětsil. Druhové jméno lékařský vypovídá o jeho léčivých účincích. Sbírá se jarní oddenek před rozvitím květů, který se suší při 40 °C. Kdysi se devětsilu přisuzovala léčebná síla proti moru a i dnes se občas využívá v lidovém léčitelství jako náhrada podbělu.
. . .
3. Čeření
Po lehce zčeřelých hladinách jihočeských rybníků vítr rád maluje krajinu pestrými barvami jara. Stačí jen tyto obrazy navždy znehybnit.
. . .
4. Baba
Ostroh skal čnící nad Vltavou u Hluboké brzy překryje šťavnatá zeleň okolních bučin. Součástí chráněného území, kterým vede červená naučná značka, jsou skalní útvary a maloplošné sutě. Na vrcholu Baby nalezneme zbytky stejnojmenného hradiště a valy s nálezy ze starší a pozdní doby bronzové. Většina památky leží ve Staré oboře, kam k její prohlídce musíte dřevěnou ohradu přelézt.
. . .
5. Stará obora
Na levém břehu Vltavy severně od Hluboké nad Vltavou se nachází Stará Obora. Celková výměra obory je 1 510 ha a je zde chována zvěř dančí, mufloní a černá. Vstup do ní je zakázán a tak občasné průniky na toto zajímavé a pestré území může zpoplatnit Česká policie.
První historická zmínka o oboře pochází z roku 1480. Jde tedy o jeden z nejstarších oborních chovů v Čechách. Přesnější dochované zprávy o zřízení obory na panství Hluboká nad Vltavou jsou z roku 1535, kdy byla zřízena obora pro zvěř srnčí a zajíce. Od roku 1771 existuje Stará Obora přibližně ve stejné výměře a hranicích jako v současnosti.
Dříve se v oboře zkoušel chov následujích druhů zvěře: bílá dančí, bílý jelen, divoké ovce. Ve 30 letech minulého století byly dokonce uskutečněny pokusy s chovem exotické zvěře, ale většinou skončily nezdarem, jako antilopa z Afriky, mandžuští jeleni, pštrosi z Jižní Ameriky, australští klokani a svišti z Vysokých Tater.
Součástí obory je tzv. Zlatěšovický park. Tento téměř anglický park se nachází v místech, kde se ještě v 18 století nacházela zaniklá obec Zlatěšovice. Tu tehdejší majitelé panství Schwarzenbergové přesunuli do dnešního Zbudova v souvislosti se vznikem Staré obory. ( zdroj LS Hluboká
. . .
6. Kocouři
Kočičky jsou jedním ze symbolů jara a Velikonoc. Podle tradice vycházející z křesťanského příběhu, vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Ježíše palmovými ratolestmi. Ty však nebyly v našich zeměpisných šířkách dostupné a tak tyto nahradily podle německého vzoru kočičky. Běžným křesťanským zvykem je jejich svěcení v kostele na Květnou neděli. Následující rok o Popeleční středě se pak staré kočičky pálí.
Kocouři se pak občas nazývají plně rozkvetlé květy, na kterých jsou již patrné prašníky se žlutým pylem.
∆ ∆ ∆
Minulý měsíc nám pár hlasů navíc vyzdvihlo do čela hned dvojici fotek - 2. Zima to nevzdává a 4. Karlův Hrádek. Rozsoudit je musí další hlasující.
Březnový Půltuctu jsem zakončil vložením odkazu na audioknihu "Sama mezi indiány", kterou jsem si vyslechl se zatajeným dechem. Jsem rád, že na ni můžu hned následující měsíc navázat videem Jakuba Wágnera Ještě než zmizí. V době neustálého covidového šílenství může být inspirací.
V Amazonském pralese přežívají lidé tisíce let a jsou v něm šťastní. Civilizace jim bere domov, ale to nejhorší je, myslet si, že jim usnadníme život, když je přemístíme do měst. Zapomenou své zvyky, ztratí kontakt s přírodou a časem zahynou.
Kousek Itálie Vám přináší v zajímavém podání Angelo Branduardi.
Anketa
Fotky s příběhem - duben 2021
22%Tichý blazen
18%Devět sil
16%Čeření
17%Baba
14%Stará obora
13%Kocouři
Hlasovalo 245 čtenářů
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
8. května 2021 09:41
Pedros říká
Na úvod děkuji za možnost prohlédnout si velmi pěkné fotky. Jen bych si dovolil upřesnit, ze ten kvetoucí devětsil je bílý nikoliv lékařský. Ten lékařský je velmi podobný, ale má fialové květy a je podle mě vzácnější. Můžete ho vidět třeba v údolí Čertíka u Rudolfova. A ještě k té první fotce - ten Plešný mě dlouhodobě láká, protože to je poslední tisícovka šumavského podhůří (resp. dvě - ještě jeho jižní vedlejší vrchol), která mi chybí do sbírky, ale netroufám si. Byť je podle mě nesmysl Plešný řadit do podhůří a sousední Chlum už na Šumavu, ale holt to tak někdo vymyslel. Mohl byste mi doporučit nějaké tipy ohledně cesty anebo času, aby to bylo bezpečné (stačí emailem)?8. května 2021 17:22
Rony říká
Díky za upřesnění devětsilu, to jsem opravdu nevěděl. Na první fotce je Chlum, sousední Velký Plešný od Ktišského rybníka vidět není. A jak na jeho vrchol dojít? Nejlépe je začít právě od Ktišského rybníka a vydat se po zelené značce, nebo z Březovíku, jít přes Třebovice vpravo cyklotrasou směrem na Tisovku a první cestou vpravo odbočit za potok k hájovně. Pak už cesty vedou jen vzhůru k Malému a Velkému Plešnému. Nikdy jsem tam armády cvičit neviděl, jde se bez problému dobrou cestou lesem. O volných dnech se opravdu není čeho bát.Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
10. května 2021 07:34
Pedros říká
Díky za rychlou odpověď, tak snad to letos vyjde. Ještě bych se chtěl zeptat, nevíte-li zda někdy za socíku stávala na Chlumu nějaká stavba (možná pozorovatelna), která převyšovala okolní lesní porost?10. května 2021 17:02
Rony říká
Já už tam nic nepamatuju, ale myslím, že snad v šedesátých letech tam nějaká vojenská pozorovatelna byla, dle zbytků ztrouchnivělého dřeva.Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
11. května 2021 07:57
Pedros říká
Děkuji za odpověď, možná ještě vysvětlení, proč se ptám - tchán (pochází z Kuklova), kdysi dostal darem obraz s horou, který má zobrazovat něco z okolní Šumavy. Tu horu jsme snad identifikovali jako Chlum, ale neseděla nám tam jakási vežička na vrcholu.12. května 2021 07:56
Rony říká
Dřevěná stavba byla zcela jistě na vrcholu Bulového, na který je z Kuklova výhled ideální. A byť tento vrchol není takovou charakteristickou pyramidou, jako Chlum, malíř si často svůj obraz přikrášlí.Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály
- Maďarská soutěska Rám, pohori Pilis
- Labské pískovce III.
- S báglem - Finsko a Estonsko
- Nově proznačenými Brdy
- Zvůle a Ďáblův chléb, krásné místo v nitru Česká Kanady
- Pěšinkami k Homoli a Vlčímu kameni
- Zoo Praha
- Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky ll.
- Putování za Santinim l.
Jaký typ výletů preferujete?
1238 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
838 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
597 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2673 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Expedice Eurorebus 2005
- Opuštěná Ktišská hora
- Arménie IV.
- Großer Arber - za posledním sněhem na nejvyšší vrchol Šumavy
- S krosnou do slovenských hor / ll. Slovenský kras, Muráňská planina
- Jihočeské cyklotrasy V.
- Expedice Norsko 2015, část šestá
- Až na vrcholky slovenských hor l.
- Město Vimperk a Sudslavická naučná stezka
- Kolem řeky Berounky
1. května 2021 09:14
Majka říká
Tentokrát jsem první. Jaro už je mezi námi a doufám, že zase necouvne. Krásné dny!