Půltucet 2023 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2023 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Znovu si můžete projít fotky s příběhem, které od vás dostaly nejvíce hlasů. Ve dvou měsících se nerozhodlo a tak jich opět nebude pouze 12 ale hned 14.

Pohled zpět, na hodnocení nejúspěšnějších fotek z roku 2022, nám odhalí, že prvenství drží Kamenná chata před dvojicí fotek Oblačno a Plechý. Hodnocení se zatím zúčastnilo krásných 249 lidí, ale to není nikdy uzavřeno a tak hlasy postupně dále přibývají. Mění se tím i pořadí.

Kamenná chata

Oblačno

Plechý

Trochu je zvláštní, že pozdější hlasy, které postupně u fotek přibývají, často vynesou do popředí fotku, jež je zařazena jako první.

∆. ∆. ∆

1. leden

Úsvit

Koště dokonale vysmýčilo oblohu chvilku před rozedněním. To aby slunko mohlo vstoupit na nebe a plout v něm bez větších překážek. Nachová barva úsvitu brzy zmizí, a jen rozmazaný obzor zůstane celý den nezvykle rozostřen. Není živáčka, jenž by se tomu podivoval, obrázek krajiny malovaný starým mistrem zůstane zachován až do časného západu, do momentu, kdy slunce navždy zmizí.

2. únor

Pat a Mat

Války často připomínají šachy. Místo odstraněných figurek z šachovnice s 64 políčky však při ní umírají lidé. V šachu také existuje remíza. To znamená mírový stav, kdy se hráči buď na ní dohodnou během hry, nebo se situace na šachovnici třikrát zopakuje, či hráč na tahu nemá kam táhnout. Pravidla hry pak určují dát partii za remízu. Občas na šachovnivi zbydou jen dva králové a figurky, které nemohou vynutit mat. Ve válce můžou nastat podobné situace. Buď se bojující stany dohodnou na míru, nebo bude mír vynucený opakováním válečných tahů. Při pokračování války však hrozí i mat. Nechtějme hrát nesmyslnou válečnou partii až do hořkého konce. Remíza znamená smír. Znamená dohodu. Bohužel se zdá, že o nás dnes ve světě rozhodují Pat a Mat.

3. březen

O putování

Osamělost kostelu u Radomyšle byl zcela jistě záměrem. Křesťanské svatostánky se často stavěly na místech, kam lidé museli desítky minut putovat. Při své cestě se oprostili od svých každodenních strastí a problémů, které nechali ležet stranou.

4. duben

Velikonoční sdělení

"Svět potřebuje pravdivost". Dnešní přetvářky a lži si zřejmě povšiml autor modře vybarveného obřího velikonočního vejce, která lze každoročně nalézt na Hluboké. Jejich zbarvení a vzkazy se každoročně mění. Když jsem si večer projížděl zámecký park, stále je ještě hledalo podle mapky mnoho rodin s dětmi.

5. květen

Zrození a smrt

Zrození a smrt k přírodě kolem nás také neodbytně patří. Z malého semínka vyroste plodný strom, aby později z něho zbylo jen torzo odsouzené k pomalému zániku. Neměnný koloběh, jenž lze jen obdivovat.

6. červen

U Pašerácké lávky

Řeka Dyje protéká neskutečně krásným zalesněným kaňonem, do kterého lze jen nahlédnout. Náš nejmenší Národní park Podyjí chrání klid území dokonale, přesto stojí za to, abyste se ponořili do jeho tajemných listnatých lesů.

Pro pěší túry jsou vhodné okraje parku u Hnanic a Čížova - Hardeggu. Fotka ukazuje břehy Dyje u Pašerácké lávky, jež byla nově postavena a od 1. dubna 2023 po ní můžete přejít česko-rakouskou hranici. Jemný opar jakoby nás chtěl navrátit do doby, kde zde hranici velmi důkladně hlídali vojáci pohraniční stráže.

7. červen

Rozbouřené nebe

Letní bouřky jsou zpestřením horkých dnů a mnozí z nás je rádi očekávají. Mocné živly se zmocní krajiny a mnohdy v ní zanechají nepěknou paseku. Jedna tlaková vlna přelétla Jižní Čechy někdy v polovině června a rozzářila nebe nad nimi ohromujícím ohňostrojem.

8. červenec

Vzhůru na Hvězdu

Dramatický výstup na vrchol Hvězdy ukončil úspěšně moji letitou snahu zdolat všechny hlavní tisícovky Šumavy, uznané webem www.tisicovky.cz. Samotný výstup na tento vrchol byl ztělesněním snad všeho, s čím se poutník Šumavou může potýkat. Žravé mušky, neprostupné houštiny, nepřehledný terén. Ale také úžasná příroda a vzpomínky, jež si poneseme s sebou celý život.

9. červenec

Romance za korunu

Cesty, stezky, pěšiny. Šumavská krajina na ně přináší neobvyklé pohledy. Jsou tepnami krajiny spojující místa, která jsou či bývala pro lidi nějak zajímavá či užitečná. Mnoho z nich zaniklo nebo postupně zarůstá nálety, keři, stromy. Jiné jsou nové.

Barevně vyvážená cesta zlátnoucí loukou u Spálence láká k procházce či projížďce na kole. Pozorné oko diváka z fotky navíc zjistí, že Země je skutečně kulatá.

10. srpen

Slunečnice

Je málo tak fotografovaných květin, jako je Slunečnice. Menší slunečnicové pole nedaleko šumavské Tisovky mne přinutilo sesednout z kola. Pěšina vyšlapaná mezi kopřivami totiž vedla přímo k nejhezčí slunečnici. Jako by všechna zvěř z okolí chodila obdivovat právě její vznešenost a krásu.

11. září

Hláska - Hora Svaté Kateřiny

Krušné hory na svém území mají hned několik zajímavých rozhleden. Některé z nich jsme zařadili do našich cyklotoulek krásnou horskou krajinou, která již dávno zacelila rány způsobené kyselými dešti, po nichž zůstaly uschlé lesy. Rozhledna Hláska v Horách Svaté Kateřiny leží v blízkosti česko-německých hranic, za které jsme se také dvakrát vyvezli.

12. říjen

Blaník

Jedno z mýtických míst je spojeno pupeční šňůrou s dávnou českou historií. Až budete stoupat k Blaníku, našlapujte tiše, ať neprobudíte v hoře spící blanické rytíře, kteří čekají na dobu, až zde bude nejhůře, aby se probudili a českou zemi zachránili.

13. listopad

Barvy podzimu

Když se zamyslíte, které stromy na podzim hýří nejatraktivnějšími barvami, jistě si vzpomenete především na jeden z druhů javoru. Jeho listy jasně zazáří, když přechází ze zlaté do oranžové a červené. Velmi podobné zbarvení mívají listy ostružníku. Při procházce kolem Bezdrevského potoka jsem na tuto příjemnou kombinaci barev narazil.

14. prosinec

Červánky

Fotografové rádi čekají na večerní světlo, které občas dělá divy. Jiní pak říkají, že jde o kýčovité fotky a nechtějí s nimi mít nic společného. Pokud však fotíte přírodu, je osvětlení krajiny velmi důležité pro dobrý výsledek. Červánky vyniknou tehdy, když slunce zdola osvítí mraky. Tenhle barevný zázrak trvá jen pár desítek minut. Na Munickém rybníku ještě ve stínu stromů neroztál všechen led a tak odraz na rozmrzá jí cílem vodní hladině byl obzvlášť působivý.

Hodnocení článku

Anketa

Fotky s příběhem

6%Úsvit

6%Pat a Mat

5%O putování

5%Velikonoční sdělení

7%Zrození a smrt

13%U Pašerácké lávky

7%Rozbouřené nebe

5%Vzhůru na Hvězdu

6%Romance za korunu

6%Slunečnice

4%Hláska - Hora Svaté Kateřiny

6%Blaník

12%Barvy podzimu

9%Červánky

Hlasovalo 95 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.